Zdevastovaný zimní stadion hyzdí centrum Teplic

Stadion byl dlouhodobě zanedbaný, ale jeho rychlý konec začal vloni na jaře, kdy ho opustili poslední hokejisté. Majitelé pak začali tvrdit, že nejvýhodnější pro ně bude stadion zbourat a pozemek v centru města rozprodat jako stavební parcely. Demolici převzala skupina dělníků, která si za odměnu nechala železo a další materiál z objektu. Při práci se jim nejdřív neplánovaně zřítila střecha, pak zase část staveniště vzplála. Když ale došlo na samotný železobeton, práce ustaly a centrum Teplic od zimy hyzdí zbořeniště.

„Vybourali jenom to, co je zajímalo," řekl ČTK primátor Kubera, který se zlobí na porevoluční vedení města, které se stadionu vzdalo. „Stadion byl za národního výboru převeden na sportovce, kteří ho možná neuváženě převedli na soukromou osobu, která se o stadion nestarala a jenom za něj inkasovala," dodal.

Kdysi moderní stadion pro 6000 diváků prožívá smutný konec. Vyrostl v polovině 70. let ve čtvrti Na Stínadlech, hned vedle svého fotbalového protějšku. Po svém otevření v roce 1976 patřil mezi nejmodernější v Československu a často tam hrála reprezentace, protože ale první tým Teplic nikdy nepřekročil úroveň třetí nejvyšší soutěže, dostávalo se mu jen základní údržby. V posledních 15 letech už jen chátral. I tak na stadionu vyrostla řada úspěšných hokejistů, mimo jiné olympijský vítěz Robert Lang.

Patovou situaci způsobují i komplikované vztahy mezi majitelem pozemku a městem, které by tam chtělo postavit skromnější tréninkovou halu. Spolumajitel Jiří Prokůpek vloni ČTK řekl, že pozemky si cení na 33 milionů, což město dát nechce. A využití na stavební parcely zase potřebuje souhlas magistrátu, neboť v územním plánu je plocha určena k rekreaci.

„Jediné, co je pro nás přijatelné, je využití části pozemku opět pro stadion. Je to městské sportoviště, jsou tam plochy pro parkování," řekl ČTK Kubera. Se současnou situací město podle něj zkouší něco dělat, ale nedokázalo zatím ani doručit písemnosti novým majitelům, kterými je skupina mužů s trvalým bydlištěm na radnici v Lipt. Hrádku.

„Stadion má teď jiného majitele než pozemek, velmi těžko ho doháníme. Chceme, aby demolici dokončil," řekl Kubera. Magistrát k tomu ale může majitele nutit jen pokutami, které beztak nikdy nemusí vymoci. I kvůli tomu je zatím plánovaná stavba malé tréninkové haly v nedohlednu, i když město už na ni plány má. Hala by měla mít společnou kotelnu i se sportovní halou a součástí by měl být i hotel, který by se podle Kubery ve městě uživil. (čtk)

Glosa redaktora Františka Bílka

V minulosti jsem často teplického primátora Jaroslava Kuberu za přístup k otázce zimního stadionu tak trošku proklínal. Celá kauza, jak jsem pod tíhou nových argumentů a faktů zjistil, se má ale jinak. Hlavním viníkem současného stavu kdysi nádherného zimáku není dnešní vedení města Teplice v čele s poměrně populárním pánem s knírkem, ale někdo jiný. Přístup Kubery a spol. ke sportu mě sice trápí dál a rozhodně bych očekával daleko intenzivnější podporu, přesto ale tento kontroverzní přístup dovedu pochopit. Co však nechápu, je legislativa našeho státu, která je viníkem současné patové situace. Torzo zimního sportoviště je ostudou všech, kteří se podíleli na tom, kam až situace dospěla. Paradoxní, a tak trošku příznačné je, že ty, kteří by nyní měli mít černou duši, trápí nejméně. Jak dlouho ještě budeme muset chodit okolo pomníku dávné legendy? Dočkáme se vůbec ještě někdy plnohodnotné náhrady? A budou viníci potrestáni? Otázek je spoustu, odpovědí málo. Obávám se, že se výhledově pozitivních informací nedočkáme. Natož činů. A to jsem v jádru optimista.