VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Faktor: Názvem knihy jsem chtěl provokovat

Ústí nad Labem, Berlín - Nešokuje jménem, úspěch má román „Jiříkovy starosti o minulost aneb Pod záštitou svatého Bimbama se zvonícími varlaty".

15.5.2012
SDÍLEJ:

Výjimečné publikum se sešlo s výjimečným autorem v klubovně muzea města Ústí.Foto: Collegium Bohemicum

Výjimečné publikum se sešlo s výjimečným autorem v pátek 11. května v podvečer v klubovně muzea města Ústí.

Berlíňan českého původu Jan Faktor zde čtením ze svého posledního románu „Jiříkovy starosti o minulost aneb Pod záštitou svatého Bimbama se zvonícími varlaty" zpestřil mezinárodní germanistickou konferenci, pořádanou Katedrou germanistiky Filozofické fakulty Univerzity J. E. Purkyně (FF UJEP). Představil tak knihu, nominovanou na Německou knižní cenu 2010 a Cenu knižního veletrhu v Lipsku.

Neslušný název

„'Neslušným' názvem knihy jsem chtěl provokovat a také do něj dostat byť nenápadně, Prahu město, kde jsem se v roce 1951 narodil," prozradil.

Faktor je z českoněmecko židovské rodiny, i mládí strávil v Praze. Znechucen vývojem v normalizační době 70. let stáhl se po roce 1968 na pár let do očišťující a inspirující samoty Vysokých Tater. Čechy definitivně opustil v roce 1978, následoval svou manželku, dceru známé a prominentní autorky NDR Christy Wolfové, do Východního Berlína.

Pod vlivem zdejší undergroundové scény se záhy proměnil z notorického provokatéra v ‚literárního experimentátora'. „Vždy jsem chtěl psát nekonvenčně a provokovat, a na to tehdy bylo ve Východním Berlíně v té době ideální klima. Němčina mi díky svým početným složeninám umožňovala si s jazykem hrát a experimentovat mnohem víc než čeština, což bylo štěstí. Od začátku jsem psal německy, protože pro tento typ literatury nemusíte ovládat perfektně gramatiku," přiznává Faktor.

Němčinu sice v dětství od příbuzných slýchával, ale učil se ji pak až ve škole s ostatními svými vrstevníky jako cizí jazyk. „Byl to druhý jazyk mého dětství, tajná řeč babičky, kterým se ale doma se mnou nemluvilo. Jen ve škole mi pak šla němčina lépe než ostatním, už jsem ji měl v uchu," vysvětlil Jan Faktor.

Od roku 1985 píše už jen německy. První náměty k románu „Jiříkovy starosti" si poznamenal už v té době, koncipoval je ještě v českém jazyce. „Tehdy jsem neuměl psát prózu, to jsem se naučil až později na románu Schornstein," dodává ke knize, jejíž název je jméno hlavní postavy i Faktorovy babičky židovského původu. Jan Faktor za román dostal v roce 2005 prestižní Cenu Alfreda Döblina.

Panoptikum postav

„Jiříkovy starosti" mají ještě silnější autobiografické prvky. Podobnost mezi osudem a starostmi dospívajícího Jiříka, obklopeného skurilním (fraškovitým) panoptikem postav rozvětvené rodiny a jejího příbuzenství, a samotným autorem nelze přehlédnout.

Rodině pevně vládne klan žen (babiček a tet), které přežily ve válce a koncentráku své muže a řídí tento polymorfní a nepřehledný mikrosvět obrovského pražského bytu „rozfašírkovaného na malé obytné jednotky" rukou absolutistického vládce pevně a neomylně.

Výjimkou je jen strýc jménem Strýc, snažící se byť marně odolat náporu matriarchální, vše řídící a jedince ubíjející moci. Nakonec se Jiříkovi podaří oprostit se ze svírajícího ženského všeobjetí rodinné lásky.

Zákoutí a otvory

Po pubertálních peripetiích, v nichž hraje ženské tělo se všemi svými nuancemi, zákoutími a otvory centrální roli, najde sám sebe.

„Kdybych tenkrát z Prahy a od rodiny neodešel, nikdy bych tuto knížku nemohl napsat. Musel jsem se nejprve vnitřně ‚osvobodit' a získat na vše náhled zvenčí," přiznává.

Ústecké publikum, které se skládalo převážně z germanistů, a to nejen z ČR, ale i z Německa, Rakouska, Švýcarska i Polska, mělo možnost porovnat německý originál s českým překladem. Jeho přednesu se ujal známý Vašek Formánek, známý performátor z Ústí. „Vžít se do postavy Jiříka nebyl problém, protože obsahuje esenci obecného mužského přístupu ke světu, která je dobře pochopitelná a tím pro mne snadno uchopitelná," řekl Formánek.

Překládal si sám

Český překlad pochází z pera samotného autora, což není obvyklé. „Když jsem začal překládat první tři kapitoly, zjistil jsem, že text musím psát v češtině vlastně znovu. Některé obrazy potřebovaly více dokreslit do detailů, něco bylo zbytečné a musel jsem to vypustit. Sám jsem byl překvapen, jak mi čeština po tolika letech jde. Přiznávám, teď se mi český text líbí více než německý originál," svěřil se. „Vlastně se jedná o českou knížku psanou německy."

Rozdíl mezi oběma texty byl patrný i v celkovém tónu. Zatímco pro českou verzi zvolil Jan Faktor hovorový, výrazně ‚šťavnatý' vypravěčský tón, německý originál působil mnohem ‚uhlazeněji'.

„Bylo zajímavé slyšet originální německý text a jeho český překlad od samotného autora, který zachoval smysl na zcela stejné úrovni, i když částečně jinými jazykovými prostředky," uvedl Jiří Křivánek, student germanistiky.

Tělesné umění

Janu Kvapilovou z katedry germanistiky FF UJEP zaujalo naopak téma těla a tělesnosti celého textu a to, jak se odráží v jazyce: „Toto ‚tělesné umění' je typické pro celou uměleckou generaci, text Jana Faktora mi to potvrdil."

Že se publikum během dvojjazyčného německo-českého čtení, které pořádalo ústecké Collegium Bohemicum, nadmíru bavilo a román Jana Faktora stojí za přečtení, dokládají i následující slova:

„Bylo to úžasně zajímavé srovnání mezi suchým čtením autora s lehkým jemným humorem a velmi živé performance v češtině s jinými akcenty. Byl to vlastně dvojí zážitek v jednom prostě zábava na nejvyšší úrovni," shrnula večer Dana Pfeiferová, germanistka z Českých Budějovic. Na český překlad, kterého se ujal renomovaný překladatel Radovan Charvát, si musí české publikum vzhledem k opulentnosti díla ještě minimálně rok počkat. Ale a páteční čtení to bezesporu ukázalo všichni se máme na co těšit.

Zpracovala Renata Cornejo, vedoucí Katedry germanistiky Filozofické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem

Autor: Redakce

15.5.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

 Druhý ročník sousedské slavnosti Živé Teplice u Mušle v Teplicích.
27

Takové bylo v neděli sousedské odpoledne u Mušle

XV. Mezigenerační hry.
3

V Dubí se opět setkaly generace. Již po patnácté

FOTO: Hitlerovy obrazy v Doksanech nechtějí památkáři ukázat

Doksany – Je to již pět let, kdy byl v depozitáři doksanského kláštera uskutečněn mimořádný objev, který zajistil Doksanům minimálně evropskou pozornost. V klášterním depozitáři Národního památkového ústavu (NPÚ) byla tehdy objevena část sbírky obrazů, kterou vlastnil nacistický vůdce Adolf Hitler.

FOTOGALERIE: 14. ročník Memorial Air Show

Roudnice n. L. – Sobotní program letecko společenské akce Memorial Air Show v Roudnici nad Labem navštívily tisíce lidí.  Letecký program pokračuje také v neděli od 13 hodin. 

Děvčata z Prosetické uspěla v soutěži Moje zdravá snídaně

Teplice - Základní škola Prosetická se zapojila do celostátní soutěže Nakladatelství Fraus Moje zdravá snídaně.

Nedovřené okno stálo řidiče dodávky 24 tisíc

Krupka - O dvacet čtyři tisíc korun přišel pracovník přepravní společnosti, který nechal pootevřené okénko u auta, kterým rozvážel zásilky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies