VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jiří Černý: Bob Dylan mě svými řečmi naštval už mnohokrát

Ústí nad Labem /ROZHOVOR/ - Odborník na legendárního písničkáře Boba Dylana kritik Jiří Černý v úterý přijíždí do Ústí nad Labem.

16.5.2017
SDÍLEJ:

Jiří Černý.Foto: archiv Deníku

Nejznámější český hudební kritik Jiří Černý, ctitel Boba Dylana, Leonarda Cohena, opery a kvalitní hudby, byl poradcem Václava Havla a jedním z mužů listopadu 1989. Už v 60. letech uváděl v rádiu hitparádu Houpačka, která udávala v Československu kulturní tón.

Ústečané mohou Jiřího Černého často vidět v Národním domě s jeho poslechovým pořadem Antidiskotéka. V úterý tu od 20 hodin věnuje pořad nedávno zesnulému kanadskému písničkáři Leonardu Cohenovi, který je po Bobu Dylanovi jeho druhou velkou vášní.

„Nechci nikomu vytírat zrak tím, co všechno se ještě o Dylanovi neví," říká Černý.

Vybavíte si okamžik, kdy jste zjistil, že existuje Bob Dylan?
Přesně si to nepamatuju. Zcela jistě to bylo prostřednictvím nikoli jeho samého, ale buď nahrávek s Joan Baezovou anebo s trojicí Peter, Paul and Mary. Ti ho totiž zpopularizovali dřív, než ho lidi začali vnímat.

Překvapila vás jeho reakce na fakt, že loni dostal Nobelovu cenu za literaturu?
Nepřekvapila. Sám jsem byl šťastný, že Nobelovku dostal a že to některým lidem půjde na nervy, to jsem samozřejmě očekával.

Myslíte, že to tak je u Nobelovy ceny vždy?
Formulace, za co ji vlastně dostal, je vymyšlená docela šikovně. Tam se nezdůrazňuje literatura, ale poezie. A poezie může být všechno možné včetně květin a barev. A dokonce, jak praví architekt Vávra: „Nejpoetičtější čin 20. století byla fotbalová penalta Tondy Panenky proti Německu." To už je sice hodně rozšířený výklad. Ale já si myslím, že poezie má se zvukem a hudbou společné nejmíň procento účinnosti jako slovo, tak jako literatura. Z tohoto hlediska je to podle mě v pořádku. Nehledě na to, že se samozřejmě vyskytli chytří historikové umění, kteří se vrátili až do dob starého Řecka a uváděli, že starořecké eposy patrně byly recitovány za zvuků strunných nástrojů. Takže písničková poezie není něco, co by se objevilo až v posledních stoletích.

Kolik pořadů o Bobu Dylanovi jste schopen udělat?
Celovečerní pořad o Dylanovi jsem mohl dělat tak třicetkrát.

Byly to vždy unikátní záznamy písniček?
Ne úplně. O tom jsme se zrovna bavili s teplickým lékařem Pichlíkem, což je nejen velký fanda, ale dá se říci i odborník na Dylana. Kdybych dělal pořad pro takových dvacet Pichlíků, bude to něco úplně jiného, než když dělám pořad pro normální publikum, jaké se sejde. Co by jim bylo platné, kdybych jim pustil z dvaceti nahrávek patnáct unikátních, které málokdy někdo slyšel, kdyby to nepředstavovalo to nejlepší z Dylana? Protože není řečené, že to, co je nejméně známé, bude zároveň to nejlepší. Nechci v pořadu nikomu vytírat zrak tím, co všechno se ještě o Dylanovi neví. Rád bych, aby si ve dvou a půlhodinovém prostoru v klidu a ve společnosti lidí, kteří přišli se stejnou myšlenkou, Boba užili víc, než když ho budou poslouchat doma.

Naštval vás někdy něčím Bob Dylan?
Naštval mě mnohokrát. Jen skoro nikdy svou tvorbou, ale svými řečmi. Třeba celý jeho první zájezd do Anglie byl plný když ne přímo urážek tak srandiček, co si dělal z britských novinářů. Ostatně je o tom celý Pennebakerův dokument Don´t Look Back. Na mě tam ti kluci, co se ho ptali, nepůsobili, jako že by byli blbí nebo nevychovaní, ale on se trošku choval jako fracek. A co si budeme říkat, je už ročník 1941, bylo mu tenkrát 24 let. Světová sláva ho potkala strašně rychle a on si s ní nevěděl rady.

To mi zní trochu jako demýtizace idolu…
To, že je někdo vynikající umělec, nemusí znamenat, že by to byl zároveň milý člověk. Stačilo by, kdyby byl vychovaný, ale ani to někdy není. Takže když se mě někdo ptá, jestli jsem někdy mluvil s Dylanem, zdá se mi, že ti lidé by nečekali na nic jiného, než že se jim povede ten zázrak, že budou mluvit s Dylanem. Já se obávám, že by to mohlo být i velké zklamání. Umělce máme poznávat skrz jejich dílo, ne jak jsou na tom před koncertem, jak se cítí po koncertě a tak.

Autor: Radek Strnad

16.5.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Hrací automaty. Ilustrační foto.

Celníci v kraji zabavili desítky nelegálních herních automatů

Ilustrační foto.

Sestřičky dostanou přidáno, v kraji jich je pekelně málo

Stezka skřítka Hrobčíka je plná fantazie. Zájem o ni je obrovský

Teplicko - Fantastické, krásné a kouzelné. Tak hodnotí většina návštěvníků naučnou stezku skřítka Hrobčíka s mýtinkou fantazie v Hrobčicích nedaleko Bíliny. Funguje tam necelý měsíc. 

Nová budova ústecké univerzity spolkne více než půl miliardy

Ústí nad Labem - Zájemci o zhotovení obří stavby mají čas pro podání svých nabídek do 15. září. 

Recidivista zase kradl, do basy se může vrátit až na dva roky

Teplice - Do vězení se zřejmě brzy vrátí 45letý recidivista, kterého koncem letošního března propustili z výkonu trestu odnětí svobody.

FOTO: Naleštění plechoví krasavci lákali nejen fanoušky veteránů

Teplice - Devatenáctý ročník Ústecké veterán rallye měl tradičně přestávku mezi 1. a 2. etapou u OC Olympia Teplice.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení