A právě její teplické nastudování v rámci Evropské hudební akademie 2009 a uvedené v Krušnohorském divadle Teplice způsobilo, že jsem si opětovně připomněla výhody svého zaměstnání. Pro nezasvěcené, profese vznosně nazývaná produkční ve skutečnosti neobnáší nic jiného, než hodiny prosezené nad klávesnicí počítače, vyřizování objednávek, likvidování faktur, telefonování – ostatně jako v každé podobné kanceláři. Na rozdíl od jiných úřednických „krys,“ já však mám občas či lépe řečeno velmi často příležitost zajímavého, neřku-li ducha povznášejícího setkání a kulturního zážitku. A to zcela zdarma.

Opět pod taktovkou kanaďanky Nancy Hermiston

Představení Cosi fan tutte neboli Takové jsou všechny aneb Škola života v provedení mladými talentovanými pěvci z několika zemí světa, jež režijně vedla Kanaďanka Nancy Hermiston, za doprovodu Severočeské filharmonie Teplice dirigované Norbertem Baxou, jsem zhlédla a vyslechla celkem čtyřikrát: dvakrát při generálních zkouškách, oficiálně premiérově v pátek 3. července a při první repríze v neděli 5. července.

Obě obsazení byla výborná. Jako lehce poučený divák považuji pěvecké výkony za skvělé, zvláště pak dámy, letos všechny velmi atraktivní, lahodily svým projevem uchu i oku.

Kdo mě naprosto nadchl, byla okouzlující, šaramantní, koketní, zkrátka rozkošná Despina Sylvie Szadovski, která disponuje krásným sopránem a nepopiratelným hereckým, troufám si tvrdit, že i komediálním nadáním. Toho se mimochodem dostává také představitelům Guglielma a Ferranda z druhého obsazení (Aaron Duran a Andrzej Jeziorski).

Nancy Hermiston přistoupila k textu Lorenza Da Ponteho s humorným nadhledem a z opery buffa o 2 aktech vytvořila vkusnou podívanou, jíž vévodí Mozartova nesmrtelná hudba. Výprava a kostýmy z dílny výtvarníka Josefa Jelínka, upravené dle požadavků režisérky Tomášem Růžkem, odpovídají historickému období kolem roku 1780, v němž se odehrává současnému divákovi těžko uvěřitelná milostná taškařice a tudíž neurazí oko ani toho nejzavilejšího zastánce klasického pojetí operních inscenací.

S akustikou jsou spokojeni

„Samozřejmě je rozdíl, hrajete-li v koncertním sále nebo symfonický orchestr vkráčí do prostor orchestřiště, které má své zákonitosti. Myslím tím souhru jak mezi hráči, tak mezi orchestrem a pěvci na jevišti. Orchestřiště v Krušnohorském divadle je velice komplikované svou hloubkou a objemným dirigentským podstavcem, který rozděluje orchestr. Na druhou stranu jsme vždycky spokojeni s akustikou zdejšího velkého sálu. Takže jakmile je nastolena souhra s jevištěm, zvukový výsledek je vždy velice pěkný,“ tvrdí dirigent a strůjce myšlenky Evropské hudební akademie Norbert Baxa.

„Pan dirigent je velmi příjemný, zvláště když uvážím, kolik starostí měl okolo, nejenom s inscenací Cosi fan tutte. Klobouk dolů,“ prohlásila koncertní mistryně Anna Veverková. Nejenom teplické publikum se o pravdivosti jeho i jejích slov může přesvědčit ještě v úterý 7. a ve středu 8. července, kdy od 19 hodin naposledy reprizujeme Cosi fan tutte.

V pátek 10. července jsme připraveni hudebním gurmetům naservírovat další skvělé žhavě letní menu: Bizetovu operu Carmen za doprovodu orchestru Severočeského divadla opery a baletu v Ústí nad Labem dirigovaného Norbertem Baxou.