„Muzika je fenomén, který spojuje lidi," říká Pavel Hruška, hlavní organizátor teplických Beatových festivalů. Letošní byl pátý v řadě za sebou; na prvních dvou hrály ty stejné kapely jako na legendárních prapůvodních pražských Beatových festivalech z let 1967-69. Další ročníky bolševik nepovolil…

Teplický Kramerius

Pavel Hruška (1952) byl ředitelem firmy s miliardovým obratem a muzika je jeho hobby. Dělával koncerty i v Praze, ale je patriot, proto Beatfest nemůže být jinde než v Teplicích. „On je teplický Kramerius, obratný a zapálený propagátor českého bigbítu," oceňuje ho Jiří Švejda, litvínovský spisovatel a pravidelný návštěvník Beatfestů.

„Mám rád živou muziku. Vyhovuje mi, že tady za jeden večer vidím a slyším několik různorodých kapel. Taky se tady potkávám se známými."

Teplické Beatfesty mají atmosféru večírků spolužáků po letech. Dlouho jsme se neviděli, zestárli, ztloustli, zplešatěli, hůř chodíme, vidíme i slyšíme, holky už nejsou tak šťavnaté. I tak se vidíme moc rádi. Byla to doba bez starostí a povinností, budoucnost jsme ještě viděli optimisticky.

Domácí i hosté

V sobotu se v teplickém kulturáku potkaly stovky fanoušků a přátel s pěti kapelami. Místní hardrockový Schlak má hodně domácích fanoušků, vyzrálé ASPM Jana Spáleného hraje už léta svoje osobité české modrooké blues, brněnský klávesista Roman Dragoun zahrál 40 minut svůj sólový blok, znovuprobuzené Mefisto je jedna z prvních tří původních českých rockových kapel, se kterou hostoval „božský Viki" Viktor Sodoma a na závěr rozparáděná veselá hanspaulská partička Krausberry se třemi sólovými kytaristy a nenapodobitelným pábitelem Martinem Krausem.

„Srovnávat jednotlivé ročníky Beatfestu nejde. Každý byl úplně jiný," ohlíží se pořadatel festivalu Pavel Hruška. „Třicátník a sedmdesátník, kteří se jinak neshodnou a v hospodě si k jednomu stolu nesednou, se sejdou na bigbítu. Český bigbít chápe každej a živá muzika je věčná!"

Tomáš Ondrášek