Svůj úvodní zápas s přetěžkým soupeřem po boji prohrál, ještě měl ale před sebou další duely. Optimismus ho tak neopouštěl ani po porážce. Jak typické pro devítiletého sportovce, který se šachům věnuje teprve dva roky. Jak se později ukázalo, skepse opravdu nebyla na místě.

„Honzík se stal členem oddílu před dvěma roky, když byl v první třídě. Jeho dědeček kdysi hrával šachy za Bystřanské jezdce. Nejprve pozoroval svou sestru, jak se učí základní šachové tahy. Ale zatímco Vendula se později začala intenzivně věnovat fotbalu, Honza zůstal u královské hry. Už jeho první trenér Pavol Kufel si všiml, že z toho kluka bude výborný šachista, který se rychle bude zlepšovat," líčí Václavíkovy začátky Stránská.

Trenér Kufel měl dobrý odhad, vždyť už za rok se Jan mohl pochlubit titulem krajského přeborníka v klasickém šachu. Dostal šanci i v soutěži dospělých. Ani tam velký talent českého šachu nebyl v nesnázích, s porážkami se od stolu zvedali mnohem starší a zkušenější hráči.

Další důkazy o mimořádně nadaném mladíkovi přikládá Stránská: „V kategorii žáků si minulý rok vybojoval postup na mistrovství Čech. Podle papírových předpokladů neměl patřit k hlavním favoritům, parádně ale zabojoval, porážel hráče s vyšší výkonností a už kolo před koncem turnaje si zajistil postup na prestižní Mistrovství Čech mládeže v šachu."

Účast na olympiádě si musel Václavík vybojovat. „Byl nominovaný do kvalifikačního turnaje, byl jeho úplně nejmladším účastníkem. Opět předvedl parádní výkon a stal se jasným vítězem mezi nejmladšími žáky," popisuje Lenka Stránská, jak Teplice získaly své olympijské želízko v ohni.
Logo Olympiády dětí a mládeže 2016.

Václavík pomáhá ligovému dorostu ŠK Teplice. Slovo „pomáhá" ale není přesným termínem, je totiž jeho oporou! V týmu starších žáků byl dokonce stoprocentní. „K jeho šachovým přednostem patří především bojovnost, trpělivost, strategické přemýšlení, nebojí se obětí figur za lepší pozice. A až získá ještě více herní praxe, bude jeho výkonnost strmě stoupat. V současnosti se individuálně připravuje na republiku, jeho tréninky zajišťují Filip Zeman, Martin Krutský a Jan Rubeš, který byl žákem mezinárodního mistra Jindřicha Trapla. Honzík tak může v budoucnosti převzít štafetu vynikajících úspěchů teplického šachu," myslí si Stránská.

Trenérem Jana Václavíka je Vladimír Hadraba. „Honzík je bezesporu velký talent," potvrzuje všeobecné mínění. A co o sobě říká objekt našeho zájmu? Prozradil, že to, aby sportoval, chtěla jeho maminka. Prý fotbal hrát nemůže, protože má pylovou alergii, a hokej ho nezaujal. Proto vyhrály šachy. Každý den trénuje zhruba hodinu, doma jsou mu sparingpartnery nejen mamka s dědou, ale i počítač. Všechny tři dokáže porazit, pouze svého kouče zatím nezdolala ani jednou. Vzorem je Václavíkovi Nor Magnus Carlsen. Pokud hádáte, že se jedná o šachistu, tak se nemýlíte. Honza také prozradil, že už dokáže přemýšlet šest tahů dopředu a že jeho nejoblíbenějším zahájením šachové partie je tzv. Dračí sicilská, čili dračí varianta sicilské obrany. Pro laiky přidáváme, že se jedná o jednu z nejkomplikovanějších variant rozehry, našeho hrdinu ale baví.

A jaký je Honzík mimo šachovnice? „Je to velký fanoušek teplického fotbalu, sám by si chtěl vyzkoušet i florbal. Patří k nejlepším žákům třídy, jeho nejoblíbenějším předmětem je matematika," nabízí Stránská svůj pohled na devítiletého blonďatého chlapce.