Velká voda napáchala nejvíce škody ve čtvrti Trnovany, kde vstupní profil krytu koryta potoka nestačil zachytit příval vody, který představovala rozbouřená Bystřice.
Vodní živel poškodil nejen místní komunikace, ale také mostní konstrukce skryté pod povrchem. Sílu vody zaznamenali na vlastní kůži i fyzické a právnické osoby, škody na jejich majetku byly velké.
„Na území města Teplice způsobily záplavy škody v úhrnné výši zhruba do milionu korun,“ říkala tehdy Ivana Müllerová z teplického magistrátu.
S odstraňováním následků povodně v Teplicích se pokračovalo průběžně v rámci finančních možností magistrátu.
„Byl to hrozný den. Dopoledne jsem poslouchal v rádiu, jak je zaplavené Nové město a jak se voda hrne do Dubí a odpoledne mi už plavaly věci ve sklepě,“ vzpomíná Karel Fajský z Trnovan, kterému velká voda poničila sklepní prostory jeho domu.
„Na hlavní křižovatce u kostela se hromadila voda. Doprava se zastavila, protože kanály vodu nepobíraly,“ vzpomíná na hrůznou katastrofu. Dnes již s úsměvem na tváři.

A jak to vlastně začalo?

Povodeň zasáhla v okrese Teplice svými ničivými účinky nejvíce území Krušných hor, zejména v povodí toku Bystřice s pramennou oblastí v prostoru Předního a Zadního Cínovce, dále území podél bystřinné trati Bouřlivce a v nížinných partiích pak území v některých úsecích podél řeky Bíliny. Extrémní úhrny srážek v oblasti Krušných horách v prostoru Cínovce ve dnech 11. – 13.8.2002 způsobily prudký vzestup hladin s rychlým dosažením kulminačních průtoků na všech přítocích Bystřice (Liščí potok,Nerudův potok,Bobový potok ).