VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Dílo významného architekta Jana Sokola přibližuje výstava v Roudnici

Roudnice nad Labem - Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem představuje v těchto dnech architektonické dílo roudnického rodáka a významného českého architekta a pedagoga Jana Sokola (24. 5. 1904 v Roudnici nad Labem 27. září 1987 v Praze), od jehož narození uplynulo již 110 let.

12.2.2015
SDÍLEJ:

Z vernisáže výstavy, která se uskutečnila 29. ledna.Foto: Lucie Kabrlová

Výsledky Sokolovy práce patří k pozoruhodným hodnotám dějin české moderní kultury, i když zůstalo z velké části nerealizováno a leží mimo hlavní proud české architektury.

Není sice obsáhlé z hlediska kvantity, ale i to málo, co bylo autorovi dovoleno postavit, především však jeho plány a návrhy, prozrazují všestrannou osobnost, která inspiruje i dnes. Architekt si udržel po celý život nadhled i přes nepřízeň doby, nejdříve nacistické diktatury a potom i poúnorového režimu.

Většina Sokolových prací zůstala bohužel především pro jeho křesťanské přesvědčení ve fázi studií a soutěžních projektů na papíře.

Obohacené kořeny

Jan Sokol odmítal módní dobovou koncepci architektury jako vědy a čistě technického procesu a usiloval vždy o umělecký a tvůrčí charakter svých projektů. Funkce, které měla podle něj architektura naplňovat, nejsou jen hmotné a utilitární, ale také ideální a duchovní.

Byl přesvědčen, že nový moderní sloh může vzniknout jen prostřednictvím návratů ke kořenům a jejich obohacením o nové duchovní hodnoty. Významnou součástí architektovy tvorby byla především celá řada návrhů kostelů a sakrálních prostor.

Viděl v nich ideální objekty pro další vývoj moderní architektury. Prezentace jeho tvorby v Galerii moderního umění v Roudnici nad Labem je zaměřena především na tyto projekty.

Ze sbírky architektury Národní galerie v Praze, kde je uložena architektova pozůstalost, byly zapůjčeny originální plány návrhů sakrálních staveb pro Prahu, například kostela pro Staré Strašnice, (1932 1935), kostela Panny Marie Na Pankráci (19421948), nového břevnovského kláštera (1939) nebo návrh Památníku a kostela Tomáše Bati v Baťově Otrokovicích (1941) a kostela pro Luhačovice (1967).

Přesto, že nebyly realizovány, představují jedny z nejvýznamnějších příkladů nadčasové sakrální architektury u nás i v zahraničí.

Fotky a publikace

Jan Sokol se narodil v rodině středoškolského profesora matematiky a fyziky v Roudnici nad Labem, kde byl jeho dědeček Josef Černý ředitelem gymnázia. Na krátké období, které zde prožil, vzpomínal velmi intenzivně a s láskou.

Do rodného města se vrátil v roce 1957 ve svých návrzích na úpravu zámeckého parku, které jsou rovněž významnou součástí roudnické výstavy spolu s rodinnými foty, vzpomínkami na Roudnici, publikacemi Jana Sokola a studiemi o jeho díle.

Vystudoval v Praze Vysoké učení technické (19231928, profesor Antonín Engel), získal stipendium v Paříži v École des Beaux-Artes, pracoval v ateliéru Le Corbusiera a seznámil se s architektem Augustem Perretem.

Ve studiu pokračoval na Akademii výtvarných umění v Praze u profesora Josefa Gočára. Od roku 1939 působil na Uměleckoprůmyslové škole v Praze a v pohnuté době protektorátu převzal funkci rektora (19401945).

V roce 1951 musel pro své náboženské přesvědčení a pevné názory školu opustit. Po odchodu se věnoval úpravám církevních prostor a liturgických předmětů a také památkovým rekonstrukcím, především ve spolupráci se sochařem Josefem Wagnerem (úpravy baziliky sv. Jiří, Strahovského kláštera, památkové rezervace Cheb, úpravy Starého královského paláce a katedrály sv. Víta v Praze a další).

Realizoval řadu pomníků a památníků. Podle Sokolova projektu z roku 1966 byl postaven výstavní pavilon pro barokní fresku Václava Vavřince Reinera v Duchcově (19661982), vyznačující se velkým respektem ke kontextu díla.

Navrhl i minidomek

Vedle ideových témat se architekt zabýval i otázkami minimálního bytu a navrhl typ domku 53 m2. Realizovány byly jeho dvě vilové stavby v Praze.

Účastnil se řady urbanistických soutěží, především s architektem Emanuelem Hruškou (Česká Třebová, Strakonice, Záhřeb, Tábor, Stará Boleslav, Český Krumlov, Trhové Sviny, Domažlice, Soběslav).

Ve všech oblastech tvůrčí i pedagogické činnosti vytvořil osobité dílo a patří mezi naše nejvýznamnější architekty. Výstava potrvá do 15. března.

Autor: Ivo Chrástecký

12.2.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ředitel divadla Miloš Formáček.

Ředitel ústeckého divadla Miloš Formáček: Sázíme na muzikál, balet i koncerty

Regionální muzeum Teplice.

Vystavené předměty vydávají svědectví o dávném životě

FOTO, VIDEO: Milíř u Doláku už doutná. Řemesla tu ukazují do soboty

České Švýcarsko – Tradiční Dny řemesel v tomto týdnu lákají na ukázky starých řemesel k Dolskému mlýnu v Národním parku České Švýcarsko.

Do centra Bíliny se vrátí historická dlažba, slibuje radnice

Bílina - V Bílině začne 1. etapou revitalizace Mírového náměstí a přilehlého okolí, a to rekonstrukcí ulic Zámecká a Komenského.

Tuny cenného kovu chtějí brát z úpatí hory. Už za čtyři roky

Teplicko - Těžba lithia na Cínovci by mohla začít v roce 2021. V plánu to má alespoň česká firma Geomet, která zde provádí průzkumy.

Dubí schválilo návrhy smluv na umístění sirén

Dubí - Představitelé Dubí nedávno řešili návrhy smluv mezi Hasičským záchranným sborem Ústeckého kraje a Městem Dubí, které se týkají umístění prvků varování Integrovaného záchranného systému.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení