VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Karel Walter: Pod zemí to byla opravdu chlapská dřina

Ústecký kraj /ROZHOVOR/ - Kdysi to byla chlouba severu, dnes zůstal na místě pouze vysoký komín. Tisíce lidí tam našlo práci, nekonečné hlavolamy trubek, specifický zápach doprovázel nepravidelný záblesk na obloze.

9.9.2017
SDÍLEJ:

Karel Walter.Foto: Miroslav Vlach

"Historie Tlakové plynárny Úžin započala rozhodnutím vlády z 20. 12. 1956 a po projekční přípravě byla zahájena výstavba 30. 8. 1957 na území zrušené obce Nedvězí. Stavba probíhala s různými potížemi způsobenými opožděnými dodávkami technologii i jejich montáží, přesto se předpokládalo najetí do zkušebního provozu 1. 9. 1961. Toho dne došlo k zapálení generátoru. Byla to první tlaková plynárna v Československu," tvrdí pamětník Karel Walter. S ním jsme si povídali nejen o úžínské plynárně.

Vím, že spolupracujete s ústeckým muzeem, jste prý taková chodící hornická encyklopedie. Dokonce jste s kamarádem Čížkem sepsali nějakou brožuru. Co je to za materiál?
Víte, je mi už sedmasedmdesát, bolí mě noha, ale paměť mi slouží docela dobře. Začouzeným severem prošly zástupy chlapů z celé republiky, hledaly tu práci. Výroba svítiplynu měla v Ústí nad Labem dlouholetou tradici. Prvním výrobcem svítiplynu byl Spolek pro chemickou a hutní výrobu, který od roku 1857 vyráběl plyn jenom pro vlastní potřebu, ale dodával jej později i pro město. Rovněž sklárna v Ústí společnosti Mühling - Union uvedená do provozu v roce 1873 vyráběla surový generátorový plyn pro vlastní provoz sklářských pecí. V letech 1912 -1913 byla Berlínskou firmou postavena v průmyslové části Předlice plynárna na ploše 24 tisíc m2. Uhlí dováželi železniční vlečkou, plyn vyráběli v šesti generátorech. Po skončení druhé světové války na severu otevřeli velké povrchové doly a na tehdejší dobu moderní plynárna dostala zelenou. Technologie výroby plynu z uhlí není zrovna jednoduchá, samostatných provozů tam bylo dost, ale to by čtenáře moc nezajímalo. Jenom pro představu bych jmenoval ty základní části. Zauhlování, teplárna, kyslíkárna, generátorovna, rectisol, vodní hospodářství. Pouze ti, co tam pracovali, vědí, o čem je řeč.

Jaký máte k hornictví vztah Vy a proč ta plynárna?
Mám vystudovanou hornickou průmyslovku v Duchcově, tam jsem se seznámil se Zdeňkem Čížkem. O prázdninách jsem chodil na brigády, z lomu, přes skrývku až po topiče. Nakoukl jsem i pod zem, tam byla panečku opravdová chlapská dřina. Po ukončení školy jsem jako osmnáctiletý kluk nastoupil na dole Petri jako revírní (mistr). To byla drsná životní lekce, kolem sebe jsem měl padesátileté živitele rodin a já jim měl radit. Zachránila mě vojna. Narukoval jsem do Pardubic. Jako pracovníka v hornictví mi tenkrát základní vojenskou službu zkrátili o měsíc, abych se vrátil na sever. Od roku 1961 jsem dělal mistra na třídírně uhlí. Svou hornickou kariéru jsem zakončil jako bezpečnostní technik. Moc dobře jsem znal všechny provozy nejen na dolech, ale i na plynárně.

Všiml jsem si těch fotek. Tenkrát nebyl žádný digitál, kdo to fotil?
Fotografování byl můj koníček. Samozřejmě všechno na film, žádný speciální objektiv. Z té doby mám doma několik desítek filmů, vzácná je třeba fotka časopisu Tlak z roku 1961. To bylo po požáru a hasiči mi přinesli ohořelý výtisk přímo z akce. Měl jsem několik foťáků, nejlepší byl asi Chinon.

Proč jste to vlastně sepsali a komu ta ucelená informace patří?
Je to vzpomínka na kamarády, krátká ukázka doby, výpověď svědka, žádné profesionální dílo s fůrou dat a grafů. Tlaková plynárna úžin nabídla práci celým rodinám, v době své největší slávy to byl kolos, který se nedal přehlédnout. Poslední výrobní zdroj svítiplynu byl vybudován po přivedení zemního plynu V letech 1976 - 1978 byla na území Tlakové plynárny provedena výstavba zařízení pro výrobu svítiplynu systémem katalytické oxidace zemního plynu vodní párou. Výroba dostala název Sezonní zdroj Čechy II. Na základě usnesení vlády ČR č. 331/1991 a dalších vládních usnesení byla těžba uhlí v Lomu Chabařovice ukončena v roce 1997. Hlavní surovina pro výrobu svítiplynu už nebyla k dispozici. Konec. Hodně se mluví o zlepšení životního prostředí, zmizel specifický zápach, prach, barevný sníh kolem areálu. V hornictví jsem dělal celý svůj život, není mi jedno, co tam jednou postaví.

Karel Walter by mohl chodit po kopcích a fotit krásy přírody, s kamarádem Zdeňkem Čížkem zpracoval materiál pro muzeum, aby další generace věděla, co znamenala zkratka TPÚ. Věnováno těm, co se práce nebáli. .

Autor: Miroslav Vlach

9.9.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO

Vlaky zastavila nahlášená bomba. Policie pročesala čtyři nádraží

Festival Hájský kohout
16

Háj u Duchcova hostil XIV. ročník festivalu Hájský kohout

Deník přiveze lídry stran za vámi! Ve středu 27. září

Ústecký kraj /INFOGRAFIKA/ - Během posledního měsíce před volbami představí Deník lídry regionálních kandidátek stran, které po volbách mají největší naději, že budou rozhodovat o budoucnosti naší země. A odvezeme je za vámi do míst, kde se nežije nejlépe. Chceme ukázat místa, která potřebují pomoct.

FOTO: Mladík z Dubí zasadil své babičce 99 ran nožem

Ústí, Dubí – Hrůzný čin se stal loni kolem 5. listopadu. K útoku došlo ráno v Dubí na Teplicku ve 4. patře domu v ulici Karolíny Světlé.

Naši prvňáci: Už zítra představíme žáčky ze Základní školy Dubí 1

Okres Teplice - Projekt Naši prvňáci představuje každou středu třídy nových žáčků ze základních škol v regionu.

O vilu Birnbaum město zájem nemá

Teplice /FOTO/ – Pro chátrající objekt v Lípové ulici město nemá využití. Kupní cena je příliš vysoká.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení