Sídliště staré šest tisíc let je na Liberecku. Skrývalo pravěkou ves i žárové hroby

V Příšovicích na Liberecku byla v průběhu posledních deseti let odkryta více než šest a půl tisíce let stará pravěká vesnice. Tento unikátní objev nemá podle odborníků v celé střední Evropě obdobu. V pravěké osadě z mladší doby kamenné sídlili první zemědělci, kteří k nám doputovali původně z oblasti Balkánu. Kulturu označují archeologové podle typické výzdoby jejich nádob jako lid kultury s vypíchanou keramikou. Lidé této doby už se nepotulovali jako lovci a sběrači, začali pěstovat primitivním způsobem první obilniny.

Časový rozsah od osetí ke sklizni je nutil usídlit se v místě a stavět namísto úkrytů pod převisy skal svá první obydlí. Byly to podlouhlé lehké stavby z kůlů, propletených proutím a zpevněných hlínou. Tu pravěcí obyvatelé Liberecka získávali přímo na místě. Jámy po vykopané hlíně sloužily jako dílny vyráběly se v nich kamenné nástroje, vypalovala keramika, drtilo a pražilo obilí. Dlouhé domy stály v řadách a byly orientovány od severu k jihu.

Každý z nich měl podle odborníků na severní straně už zmíněnou dílnu a na jižní zásobní jámy na obilí. Podle archeologů tu mohlo žít naráz 100 150 lidí. Ještě vzácnější je pak unikátní nález z oblasti Příšovic, zvané Cecilka. Jde o mimořádně cenný objev žárových hrobů a nádob s popelem nebožtíků. Už 9 tisíc let před naším letopočtem lidé své nebožtíky pohřbívali žehem v poměrně malých, jen necelý metr dlouhých žárovištích, jakýchsi předchůdců dnešních krematorií.

Nálezy odkryly několik desítek žárových hrobů a stovky neporušených pohřebních nádob (na obrázku vpravo nahoře). Předpokládá se, že území o rozloze více než 3 tisíce metrů čtverečných ukrývá další neobyčejně cenné památky. I tak se jedná zatím o největší pohřebiště v oblasti celé střední Evropy. Dalšímu výzkumu však překáží fakt, že většina pozemků byla prodána na výstavbu domů a noví majitelé nechtějí dát k výzkumu svolení, přestože oblast byla vyhlášena jako geopark UNESCO.

Podle archeologa Petra Brestovanského (na snímku) by tu v budoucnu měl vyrůst archeopark, který by přiblížil jak unikátní naleziště, tak i nálezy a život lidí z té doby 6 až 9 tisíc let před Kristem.

Hrádecký vampýr. Vrah či netvor?

V HRÁDKU NAD NISOU byly nalezeny kosterní pozůstatky takzvaného vampýra. Kostra muže, který byl pohřben nezvykle mimo hřbitov a obličejem dolů, pochází ze 14. století. Objevili ji loni na jaře.

Pec, ve které pekli chleba za Redernů

Další unikátní nález objevili liberečtí archeologové loni ve Frýdlantu při průzkumu někdejšího špitálu. Jedná se o kruhovou pec na chleba. Původně vypadal objev na klasickou pec pro výrobu keramického nádobí. Později se ale ukázalo, že je stavěna jinou technologií, než by pro tento účel bylo obvyklé. Stavbě chyběly takzvané výpeky a další bádání v prostorách objektu potvrdilo domněnku, že jde skutečně o pec na chleba, jež byla součástí černé kuchyně.

Pekly se v ní placky a chleba pro obyvatele špitálu. Ten nechali na náměstí postavit frýdlantští měšťané už za Redernů pro staré a nemohoucí lidi. Je snad světovým unikátem, že se pec podařilo najít pod podlahou v místnosti, kde měla být vystavěna její replika. Špitál totiž nově slouží jako muzeum s expozicí archeologie a historie frýdlantského náměstí. Replika pece byla nakonec postavena na nádvoří špitálu a je plně funkční.

Při mimořádných akcích tu lidé mohou ochutnávat chléb a placky přibližně stejné podoby a chuti, jak je znali naši předkové. Podle archeologů jde o nejstarší nález chlebové pece na sever od Prahy. Otevřeno je tu kromě pondělí denně od 10.00 do 17.00 hodin.

Za Eduardem Štorchem do pravěku

Kdo by neznal Lovce mamutů a především pak slavnou trilogii o Minehavě, dívce ze starší doby kamenné. Málo se už ale ví, že spisovatel Eduard Štorch, původní profesí učitel, ale především nadšený archeolog situoval děj většiny svých románů o pravěkých lidech z osady Havranů na Kokořínsko. Právě tady, na rozhraní okresů Česká Lípa a Mladá Boleslav, v malé obci Lobeč a jejím okolí, totiž nacházel velké množství pazourků, z nichž si lidé starší doby kamenné, zhruba 10 tisíc let před naším letopočtem vyráběli své první nástroje hroty oštěpů nebo škrabadla na kůže.

V obci, kde je tento východočeský rodák také pochován, se nachází jeho muzeum. Najdete tu nejen jeho knihy, ale i ukázky života a práce pravěkých lidí a zvířat, ukázky nástrojů, zbraní a hraček vytvořených z kostí a pazourků. Právě ty spisovatel a kantor nacházel se svými žáky v okolí obce. Uvidíte tu lov na mamuta, obydlí pravěkých lidí, seznámíte se se způsobem pohřbívání nebožtíků i ukázky skalních maleb.

Bezpochyby hlavním lákadlem je pak maketa mláděte mamuta s ukázkou mamutí nohy a mamutích klů.