VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Politici způsobili bezpečnostní katastrofu

Ústí nad Labem /ROZHOVOR/ - Nynější velmi palčivá otázka migrace v Evropě graduje. Nedávno jsme hovořili na téma stále sílící migrační vlny, a o tom, zda ji půjde vůbec včas zastavit, s ústeckým policejním psychologem Josefem Kováříkem.

27.9.2015
SDÍLEJ:

Policejní psycholog Josef Kovářík.Foto: Deník/ František Roček

Proto jsme se Kováříka zeptali, co lze říci o migrační vlně dnes?
Evropští politici způsobili bezpečnostní katastrofu, naděje neexistuje. Nastal chaos ve všech politických i praktických rovinách. Může to znít příliš radikálně, ale je to všední konstatování. Z policejního hlediska vnější hranice eurozóny vzaly útokem dnes již statisíce migrantů. Vstoupili do Evropy nelegálně. Evropské státy na to nedokázaly reagovat.

Jak měla vypadat správná reakce?
Pro každou davovou aktivitu, až psychózu, je důležité, že lidé ve skupině budou dělat to, co jim umožníte. EU měla pružně posílit policejně, organizačně a finančně nárazníkové země, tedy především Itálii a Řecko. Kdyby v detenčních táborech ihned končili pod přísným dozorem lidé bez dokladů, s falešnými dokumenty a lidé, kteří si poničili kůži na prstech, aby nebylo možné jim sejmout otisky, a byli vlastně ve vězeňském režimu až do ověření kdo ten který jedinec je, tento typ migrantů by věděl, že nemá šanci. Dá se hovořit i o dalších krocích, ke kterým mělo dojít a nedošlo. Vše cizinecká a pohraniční policie ve státech EU umí zařídit a provozovat. S technickou pomocí armády by to nebyl problém. Tato tvrdá zákonná opatření se mohla nejpozději koncem prvního čtvrtletí letošního roku již rozjíždět. Jenže EU ukázala, že není v této situaci akceschopnou unií.

Čili to byl signál typu vezměte si batoh a hurá do EU? V Evropě nemají na to, aby nám dělali problémy?
Samozřejmě. Platí to bohužel i dnes. Jde již o bezpečnostní katastrofu! Tvrdé dodržování schengenských pravidel mohlo fungovat již půl roku, nejpozději od konce března. Tehdy již bylo jisté, že situace se vymkla kontrole.

V čem je největší problém?
Chaos je tak velký, že si evropské státy mezi sebou v poslední fázi předávají davy migrantů jako horký brambor. Například Maďarsko v sobotu kritizovalo chorvatské úřady z porušování pravidel, když migranty neregistruje a posílá je rovnou do Maďarska. Všechny státy mají jediný cíl: Rychle davy poslat do Německa, kam všichni migranti chtějí. Až do středu Evropy se dostane letos v chaosu na milion lidí. To podle mého soudu pro budoucnost představuje velké bezpečnostní riziko. Pokud se dnes píše, že zatímco se Maďarsko, Chorvatsko a Slovinsko vzdaly pokusů bránit tisícům migrantů přecházet přes jejich území směrem k Rakousku, německá kancléřka Angela Merkelová apelovala na evropské politiky, aby přijali společnou odpovědnost. K tomu lze jen dodat, že tohle měla říkat, a hlavně uskutečňovat, letos již v průběhu března, aby pomohla zabezpečit vnější hranice Schengenu. Dnes tyto řeči mají již nulovou hodnotu.

Někteří váš povzdech mohou považovat za projev hysterie či netolerance vůči migrantům?
V minulém týdnu německá ministryně práce Andrea Nahlesová v parlamentu varovala, že ani každý desátý uprchlík není schopný vykonávat svou práci nebo není kvalifikovaný dokonce ani k tomu, aby se mohl vyučit. To není bezpečnostní riziko? Copak hořké důsledky nezaměstnanosti cizinců západní státy neznají? Schengenský systém měl zastavit migrační vlnu již na pobřeží a na prvním kilometru za hranicí, a provést selekci a koncentrování migrantů do vyřešení v detenčních střežených oblastech.

Co je pro vás jako psychologa na migrační krizi nejhorší?
Naprostá beznaděj a tiché zklamání příslušníků bezpečnostních složek a lidí justice, že politici nechali EU uvrhnout do migračního chaosu. Je to signál neschopnosti EU reagovat na skutečné problémy.

Je signálem rozkladu také vyhrožování silných států v EU, že každý si musí vzít k sobě povinně balík migrantů?
To je nejhorší důsledek. Slovo solidarita jenom zakrývá, že jde o poslušnost vůči silným státům EU, kteří neschopností byrokracie EU situaci nezvládají. To oslabí ochotu ke spolupráci. Z psychologického hlediska kde není ochota, tam se doslova neviditelně, plíživě, oslabuje spolupráce natolik, že se dostane systém ve vypjatější situaci na hranici funkčnosti.

Co je nejhorší signál toho, co nazýváte bezpečnostní katastrofou?
Selhání Německa. Nebylo schopno začátkem roku zlikvidovat mýtus o tom, že jde o zemi zaslíbenou. Většina migrantů směřuje do Německa. Potom se německá kancléřka Merkelová dopustila těžké chyby ohlásila ochotu SRN přijmout všechny migranty. Migrantům se rozsvítily oči a přidali do kroku. Potom ale řekla, že musí odejít ekonomičtí migranti. Teď se marně snaží zbrzdit příchod migrantů na německou hranici. A část migrantů chce nuceně poslat východoevropským státům. Objevily se informace, že plánované snížení daní v SRN kvůli migrantům nebude. To všechno je signál možných bezpečnostních problémů. K tomu zoufalé chyby: Koncem minulého týdne německý vicekancléř Sigmar Gabriel v rozhovoru s německými novinami Bild řekl, že státy, které nebudou spolupracovat na kvótách přerozdělení migrantů, nemohou počítat s tím, že budou od Evropské unie dostávat dotační peníze. Takové projevy označujeme za vážné komunikační chyby. Projeví se to minimálně podprahovou ztrátou důvěry. To znamená snížení schopnosti či ochoty spolupráce.

Z celé debaty se ztratil člověk. Jako by migranti nebyli lidé?
To je nejhorší. V médiích je, jak rodiny musely prožít strastiplné týdny cesty i s dětmi, a mnohdy i ve strachu o život. Ukazuje se, jak jsou vzdělaní, bezbranní, do kamer hledí velké dětské bezbranné oči. Realita je ale daleko tvrdší a jiná. V Deníku např. proběhla informace, že utopený čtyřletý syrský chlapec patřil k syrskému otci ekonomickému migrantovi. Utopil se, protože otec v Turecku vydělával málo, chtěl proto do Evropy.

Hovořil jsem s policisty, kteří moc nevěří tomu, že se podaří v chaotické migrační vlně identifikovat a poslat zpět z EU ekonomické migranty. Jaký je váš názor?
Z psychologického hlediska je důležité, aby bezpečnostní orgány již na počátku střetnutí se skupinou, s davem, mohli jednotlivce identifikovat. Čím lepší identifikace, tím lépe lze s lidmi komunikovat, případně jim zabránit v nezákonnostech. K tomu je vnější hranice Schengenu. Proto z bezpečnostního hlediska evropští politici způsobili bezpečnostní katastrofu. Naděje neexistuje, protože nárazníkový stát např. Maďarsko, si musí s vlnou migrantů poradit samo. Činí to v rámci svých možností celkem důsledně. Přitom z Bruselu slyší jenom hysterickou kritiku. Přitom z bezpečnostního hlediska jsou aktivity Maďarů regulérní.

Kritika maďarského plotu mi připomíná hloupou hysterii z roku 1999 proti plotu stavěnému v Ústí n. L. v Matiční ulici. Plot odděloval romské ghetto od rodinných domků starousedlíků?
Jeden manažer z oblasti personální práce pečlivě sleduje kdo se na sociální síti vyjadřuje negativně proti antimigračnímu plotu v Maďarsku. Ptal jsem se ho, proč to dělá. Říkal, že tím identifikuje, kteří lidé jsou nekompetentní pro případ, kdyby se jako personalista s nimi v budoucnu setkal. Kdo je antiplotový není schopen uvažovat v širších souvislostech. Je pro zátěžové řešení širších problémů nepoužitelný. Říkal: Všude kolem jsou zdi a ploty. A támhle bezpečnostní kamery. Základem naší jistoty jsou ploty a zdi. To je jeden z architektonických signálů civilizace. Omezuje se tím fluktuace v prostoru a zlepšuje možnost identifikace dění v prostoru, řekl personální manažer. Co k tomu dodat?

Někteří lidé migranty nenávidí jako destrukční prvek. Jiní jsou vstřícní. Politolog Petr Robejšek ale zdůrazňuje, že hlavní slovo bude mít dnes tichá mlčící většina?
Ano. Z psychologického hlediska bude usměvavého vítání rychle ubývat.

Jak rychle?
Dá se předpokládat, že do půl roku převládne únava a všednost bez úsměvu. Naopak, lze předpokládat, že vzroste počet útoků na migranty. Příliv migrantů způsobí ekonomické, či spíše sociální, problémy. Robejšek upozorňuje na mlčící střed společnosti. Jeho prognózou je posun v německé společnosti spíše k odmítavé pozici vůči migrantům.

Autor: František Roček

27.9.2015
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

FK Litoměřicko B - Sokol Srbice 3:0
11

FOTO: I kdyby hrály až do večera, gól by prý Srbice stejně nedaly

Patnáct tisíc lidí v Teplicích bylo v noci bez vody.
11

FOTO: Vodaři v noci makali jako šrouby

FOTO: Hrad v Krupce zaplnili Šmoulové

Krupka - Kulturní zařízení města Krupky pořádalo pro děti akci nazvanou Neděle plná šmoulů.

Teplická dopravka pomáhala v Německu při kontrolách kamionů

Teplice - Tepličtí dopravní policisté vypomáhali minulý týden v Německu. Společně s německými kolegy se zúčastnili kontrolní akce zaměřené na nákladní dopravu.

Povodně před patnácti lety vyždímaly z lidí jen to nejlepší. Vládla solidarita

Ústecký kraj - Nad mozaikou katastrofických zpráv z tisícileté povodně z roku 2002 ční jedna, která vlévá do žil naději pro případná opakování této tragédie. Hyen, jež se chtěly obohatit na utrpení jiných, bylo minimum.

Románkovi pomohou v boji se zákeřnou nemocí dalším kalendářem

Krupka - Už druhým rokem statečně bojuje pětiletý Románek o život. Jeho malé tělo, které muselo podstoupit sérii ozařování i transplantaci kostní dřeně, už toho má dost. On se ale nevzdává a všichni věří, že nad rakovinou nakonec zvítězí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení