VYBRAT REGION
Zavřít mapu

GALERIE: Lázně Libverda vsadily na exotiku

Libverda - Novinkou je proto masáž tokoriki a banánové zábaly. Lidé už sem nejezdí jen na doporučení lékaře a pobyt nemají jako doplněk k léčbě – lázně jsou stále častěji cílem dovolené pro zdraví

10.8.2010
SDÍLEJ:

Lázně LibverdaFoto: archiv Lázní Libverda

Sáhnete si několikrá během dne na bolavou šíji a říkáte si, že už s tím musíte něco konečně udělat?

Nechte se zlákat doslova horkou novinkou Lázní Libverda. Jde o masáže mušlemi tokoriki. V Evropě naprostý unikát.

„Do mušlí se dá samozahřívací gel, který se během procedury zchlazuje. Je to nejen velmi příjemné, ale hlavně nesmírně účinné,“ shrnula v kostce Monika Šalamounová z informačního oddělení Lázní Libverda. Pomocí této masáže se stimuluje krevní oběh a lymfatický systém.

Sálající teplo z mušlí ohřívá pokožku, uvolňuje svalstvo a odstraňuje bolesti zad a šíje. Tato exotická metoda však není jediné, na co tu v poslední době vsadili. Můžete si užít třeba zábaly do banánových listů nebo takzvaný čokoládový rituál, což je exkluzivní tělová kúra, která nejen příjemně uvolňuje a při opakování zpomaluje proces stárnutí, ale napomáhá také k očišťování těla.

Zdraví i relax

Nejrůznější antistresové a regenerační zábaly, masáže či anticelulitidní programy patří už dávno do nabídky většiny lázní. Kromě klasické léčby, která se v Libverdě díky účinkům uhličitých pramenů zaměřuje především na onemocnění srdce, cév a krevního oběhu a onemocnění pohybového aparátu, jsou to i takzvané wellness neboli relaxační programy.

Co je masáž tokoriki?

Masáž horkými a studenými mušlemi kombinuje termoterapii s masáží.

Teplo sálající z mušlí zahřívá pokožku, zvlhčuje ji a uvolňuje, takže masér může pracovat s hlubšími vrstvami tkáně. Část mušlí je zahřátá na teplotu 38 – 55 stupňů Celsia, část má pokojovou teplotu.

Metoda byla vyvinuta jako úplná novinka spojující cílené prohřívání těla s intuitivní polynéskou energetickou masáží.

Zkrátka a dobře – lidé už nejezdí do lázní jen na takzvaný „křížek“, tedy doporučení odborného či revizního lékaře jako doplněk k léčbě, ale lázně se stále častěji stávají cílem dovolené pro zdraví.

„Musím uznat, že lidí, kteří chtějí pro sebe něco udělat, je čím dál tím více – a to nehovořím pouze o klientech dříve narozených. Stále více nás navštěvuje mladší generace produktivního věku, která má ještě fyzické rezervy, a která touží po kvalitní regeneraci a doplnění sil,“ potvrdil zdejší lékař Tomáš Kilián.

Není proto divu, že v lázních potkáte kromě lidí s hůlkou či berlemi i na první pohled zdravím kypící mladíky. Jedním z nich je i dvaatřicetiletý Tomáš z Prahy. IT specialista, který se do lázní jezdí každoročně zregenerovat.

„Dřív jsem si myslel, že do lázní jezdí důchodci. Dneska ale vidím, jak nás hektická doba a práce semílají, jezdím tedy do lázní každý rok vypnout,“ svěřil se. Tvrdí, že Lázně Libverda mu dělají dobře nejen na bolavá záda.

LÁZNĚ LIBVERDA

Jsou tradičním lázeňským komplexem ležícím ve stejnojmenné obci v údolí Jizerských hor v nadmořské výšce 424 metrů. Samotná historie lázeňství je datována od objevení účinků místních minerálních pramenů, a to již koncem 14. století.

Po rostoucím věhlasu libverdských lázní došlo v roce 1936 k udělení statusu „léčivé lázně“. Kromě léčebných procedur pro pacienty s onemocněním pohybového aparátu, srdce a krevního oběhu je areál lázní vhodný i pro sportovně relaxační pobyty.

K relaxaci a rehabilitaci nejen pacientů slouží rehabilitační bazén umístěný přímo na kolonádě. Nově bylo vybudováno wellness centrum Jizera. Zdroj: www.lazne–libverda.cz

„Jezdím si sem hlavně čistit hlavu. Zaplatím si týden nebo prodloužený víkend. Není to dražší než moře a po návratu se cítím jak znovuzrozený. Válím se ve vaně s vůní bylinek nebo rašeliny, nechám o sebe pečovat masážemi a mezitím chodím na dlouhé toulky po zdejších lesích,“ vyprávěl mi s nadšením.

„Lázně Libverda jsou výjimečné tím, že jsou zasazeny do krásné přírody s čistým vzduchem, takže tu je opravdu božský klid a hosté, kteří si sem přijedou odpočinout, si přijdou opravdu na své. „Navíc, u nás panuje jakási familiérnost, své hosty známe a předem víme, co si budou přát příště. Chceme, aby se k nám vraceli jako domů a stejně tak se tu i cítili,“ potvrzuje jeho pocity Bernadeta Zapadlová ze správy lázní.

„V dřívějších letech se do lázní jezdilo opravdu pouze na léčení nemocného organismu. Ovšem v dnešní době tomu tak již není. Svou nabídkou se snažíme přesvědčit lidi, aby se věnovali svému zdraví. Vždyť prostředí průmyslového světa nám rozhodně nepřidá, a proto bude kvalitní regenerace stále více potřebná k udržení alespoň průměrné zdatnosti,“ hodnotí situaci zdejší lékař. Svou roli v tom ale jistě hrají i úsporné programy zdravotních pojišťoven…

Ročně navštíví Libverdu zhruba 11 tisíc lidí. Tuzemští hosté přitom tvoří až 80 % klientely. Podle zveřejněných údajů přibývá lidí, kteří do lázní přijíždějí na kratší pobyty a hradí si je sami. „Do lázní ale nemusíte jezdit jen na dovolenou či léčbu. Naše služby mohou využít i místní nebo turisté, kteří chtějí zkusit pouze nějakou proceduru,“ doplnila Monika Šalamounová.

Historie lázní

Úlevu od bolesti i starostí hledali lidé u zdejších léčivých pramenů odedávna. První historická zmínka o obci se nalézá už v urbáři frýdlantského panství z roku 1381 uloženém ve státním archivu v Děčíně. Tehdejší název obce zněl Lybenwerde. Obyvatelé byli většinou pastýři.

Pověsti o léčivých účincích zdejšího pramene se rychle šířily do okolí díky velkému množství poutníků, kteří putovali zejména z Lužice do mariánského poutního kostela Navštívení Panny Marie v sousedních Hejnicích. Osvěžovali se léčivou minerální vodou, v té době již přezdívanou „Boží voda“.

Známí hosté

Stejným názvem pojmenovali poutníci i samotný pramen. Věhlas obce se jejich zásluhou velmi rychle roznesl na všechny strany a v 15. století tak byla obec známa již v širokém okolí.

Od konce 16. století byly zdejší minerální vody využívány pacienty ze všech koutů Evropy. Léčivé účinky ocenil údajně i sám majitel frýdlantského panství, který si ji dokonce prý nechal posílat na vojenská tažení.

Za zakladatele lázní je považován Kristián Filip Clam-Gallas, který nechal vystavět hlavní lázeňské budovy a také empírový zámeček. Lázně navštívil například císař Josef II., skladatel Carl Maria von Weber tu dokonce získal inspiraci pro svou operu Čarostřelec. Mezi slavné návštěvníky patřili také jazykovědec Josef Jungmann, spisovatel Franz Kafka, ministr zahraničí Jan Masaryk nebo dirigent Václav Talich.

ZPRACOVALA Jana Švecová

Autor: Ivo Chrástecký

10.8.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

„Íčko“ Duchcova slaví první místo v anketě

Opera Dido a Aeneas od Henryho Purcella

Dido a Aeneas připomenou na zámku Duchcov krásu barokní opery

V Novosedlicích opravují zvonici

Teplicko - Rekonstrukci potřebovala zejména dřevěná střecha. Dojde i na fasádu.

Radní v Dubí jmenovali za město členy školské rady

Dubí - Novými zástupci na další tříleté funkční období budou J. Šťástka a J. Janeček.

AKTUALIZOVÁNO

Při srážce auta s autobusem zemřel devatenáctiletý řidič

Teplice /FOTO/ – Oběť ranní nehody museli z vraku vyprostit hasiči. Muži už nebylo pomoci.

AKTUALIZOVÁNO

Pípající dron v balíku uzavřel poštu v Teplicích

Teplice – Během pár hodin prověřovala policie hned dvakrát podezření na nástražný výbušný systém. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení