Zhruba třicet let je Barbora hojně využívaná rekreanty, plavci a milovníky přírody. Nebylo tomu, ale tak vždy. V roce 1957 byla v prostoru mezi Jeníkovem, Košťany a Hrobem zahájena činnost hnědouhelného lomu Barbora.

Lom Barbora byl založen v roce 1957, jako rozšíření sousedního lomu Otakar, který nedaleko Košťan fungoval už od roku 1926. Právě propojení obou malolomů dovolilo odtěžit uhlí v uceleném dolovém poli v délce až 1 000 m. Mocnost uhelné sloje dosahovala 12 až 16 m a byla uložena pod 25 až 45m vrstvou nadloží. Roční objemy skrývky činily zhruba 3 mil. m3, uhlí kolem 0,5 mil. t. Charakteristickým rysem zdejšího uhlí byl nízký obsah popela (do 15 %).Těžba uhlí na lomu Barbora rok 1957

Lom Barbora čekala dlouhá budoucnost plán tzv. Velké Barbory. Na další rozšíření lomu, byť do značných hloubek, se musíme dívat optikou poloviny 60. let minulého století, kdy v Československu neexistovala jaderná energetika a chod energeticky náročného centrálně řízeného průmyslu spoléhal výhradně na uhlí. Prognóza Velké Barbory počítala s dalším postupem lomu, kde by vlivem zapadající uhelné sloje bylo nutné přemístit větší množství nadloží a nasadit výkonnější technologické celky. Reálnost této možnosti dokládá řada průzkumných hydrologických vrtů, které zkoumaly vliv případné stále hlubší těžby lomu Barbora na hladinu termálních vod v nedalekých Teplicích. Na jejich základě bylo vytyčeno ochranné pásmo termálních pramenů, do jehož vnějšího okraje zasahoval dobývací prostor Barbory. Povolená maximální hloubka byla na Barboře stanovena na 192,5 m n. m. Tím padly nejen plány velké varianty budoucí těžby, ale v roce 1973, kdy bylo dosaženo této maximální hloubky, byl ukončena báňský provozu na lomu Barbora ukončen.

Zatopení

V roce 1974 se po ukončení těžebních prací čerpání důlních vod zastavilo a dno lomu se postupně zatápělo. Už následujícího roku se lom samovolně zaplavil do hloubky 60 m. Dno Barbory je široké 50 až 100 m, se zbytky bazální části uhelné sloje a jíly a štěrky zdejší vnitřní výsypky. Ještě v době aktivní báňské činnosti probíhala rekultivační výsadba na okolních výsypkách. V rámci lesnické rekultivace zde byly vysázeny topoly, břízy, olše, ale i javory, lípy, jasany a modříny. Řízená hydrická rekultivace zbytkové jámy začala v roce 1981 stabilizací vodní hladiny a vybudováním přepadu do nedalekého potoka Bouřlivec. Zároveň probíhaly rozsáhlé terénní úpravy, ozelenění břehů a další výsadba na plochách výsypek. Vzniklé dvě vodní plochy Otakar a Barbora jsou propojeny systémem přepadových zařízení. Voda přitékající ze zalesněných svahů Krušných hor protéká Otakarem až do Barbory. Kvalita vody tak přirozenými procesy dosahuje celoročně vynikající úrovně a od poloviny 80. let slouží ke koupání, sportovnímu potápění a rekreaci lidí ze širokého okolí. Po povodních v roce 2002, kdy přívalové deště vylily vodu z přeložky koryta potoka Bouřlivec do nádrže Otakar, nebyl přítok z Bouřlivce obnoven a obě vodní plochy jsou zásobovány už jen přítoky z vlastního povodí.

První monitorování kvalitativních parametrů vody v zatopeném lomu Barbora proběhlo už v polovině 80. let. Poslední dvě desetiletí se vývoj kvality vody sleduje pravidelně dvakrát ročně „Odebíráme vzorky nejen na hladině, ale v celém hloubkovém profilu včetně přítoku a odtoku.

Závěry měření dokládají trvale výbornou kvalitu vody bez vodních květů sinic. V zooplanktonu Barbory se hojně vyskytují perloočky a mlži, kteří udržují průhlednost vody," uvedl Martin Kabrna z firmy R-Princip Most, která tady od roku 1996 vyhodnocuje pro potřeby Severočeských dolů kvalitu vody a planktonu. (tv) Těžba uhlí na lomu Barbora rok 1973

----------------------------

Barbora v číslech:
- 1974-1980 napouštění zbytkové jámy
- 63 ha plocha vodní hladiny
- 23 m/60 m průměrná hloubka/maximální hloubka
- 11,5 mil. m3 objem vody
- 50 – 100 m šířka dna
- 250 m n. m. výška vodní hladiny
- 38 500 topolů bylo v letech 1974 -84 vysázeno na sousedních výsypkách

---------------------------------

Barbora v datech
1957
V prostoru mezi Jeníkovem, Košťany a Hrobem zahájil činnost hnědouhelný lom Barbora. Roční těžby uhlí se pohybovaly kolem 0,5 mil. t, skrývky zhruba 3 mil. m3.
1973
Po ukončení těžby zůstal poměrně rozsáhlý zbytkový lom s plochou přesahující 70 ha. Jako v případě ostatních vyuhlených malolomů – Liebig, ČSM a Otakar - bylo rozhodnuto o jeho zatopení a okolní lesnické rekultivaci.
1982
Od počátku 80. let díky výborné kvalitě vody a estetické úpravě okolí láká Barbora návštěvníky. V roce 1983 zde pořádají první větší akci – oslavu Mezinárodního dne dětí. Postupně si zde zřizují svou základnu potápěči a otevírá se kemp.
1996
Začalo systematické sledování kvality vody. Dvakrát ročně se provádí odběr vzorků z hladiny i hloubkového profilu. Jejich rozbory potvrzují vynikající kvalitu vody v jezeře Barbora.
2001
Zahájení provozu golfového hřiště Barbora na rekultivovaných plochách bývalých výsypek. Postupně se areál rozšiřoval až do dnešní podoby: délka 5,7 km, 18 jamek, klubovna, restaurace a kompletní golfový servis.