Zhruba třicet let je Barbora hojně využívaná rekreanty, plavci a milovníky přírody. Nebylo tomu, ale tak vždy. V roce 1957 byla v prostoru mezi Jeníkovem, Košťany a Hrobem zahájena činnost hnědouhelného lomu Barbora.
Lom Barbora byl založen v roce 1957, jako rozšíření sousedního lomu Otakar, který nedaleko Košťan fungoval už od roku 1926. Právě propojení obou malolomů dovolilo odtěžit uhlí v uceleném dolovém poli v délce až 1 000 m. Mocnost uhelné sloje dosahovala 12 až 16 m a byla uložena pod 25 až 45m vrstvou nadloží. Roční objemy skrývky činily zhruba 3 mil. m3, uhlí kolem 0,5 mil. t. Charakteristickým rysem zdejšího uhlí byl nízký obsah popela (do 15 %).
Lom Barbora čekala dlouhá budoucnost plán tzv. Velké Barbory. Na další rozšíření lomu, byť do značných hloubek, se musíme dívat optikou poloviny 60. let minulého století, kdy v Československu neexistovala jaderná energetika a chod energeticky náročného centrálně řízeného průmyslu spoléhal výhradně na uhlí. Prognóza Velké Barbory počítala s dalším postupem lomu, kde by vlivem zapadající uhelné sloje bylo nutné přemístit větší množství nadloží a nasadit výkonnější technologické celky. Reálnost této možnosti dokládá řada průzkumných hydrologických vrtů, které zkoumaly vliv případné stále hlubší těžby lomu Barbora na hladinu termálních vod v nedalekých Teplicích. Na jejich základě bylo vytyčeno ochranné pásmo termálních pramenů, do jehož vnějšího okraje zasahoval dobývací prostor Barbory. Povolená maximální hloubka byla na Barboře stanovena na 192,5 m n. m. Tím padly nejen plány velké varianty budoucí těžby, ale v roce 1973, kdy bylo dosaženo této maximální hloubky, byl ukončena báňský provozu na lomu Barbora ukončen.
Zatopení
V roce 1974 se po ukončení těžebních prací čerpání důlních vod zastavilo a dno lomu se postupně zatápělo. Už následujícího roku se lom samovolně zaplavil do hloubky 60 m. Dno Barbory je široké 50 až 100 m, se zbytky bazální části uhelné sloje a jíly a štěrky zdejší vnitřní výsypky. Ještě v době aktivní báňské činnosti probíhala rekultivační výsadba na okolních výsypkách. V rámci lesnické rekultivace zde byly vysázeny topoly, břízy, olše, ale i javory, lípy, jasany a modříny. Řízená hydrická rekultivace zbytkové jámy začala v roce 1981 stabilizací vodní hladiny a vybudováním přepadu do nedalekého potoka Bouřlivec. Zároveň probíhaly rozsáhlé terénní úpravy, ozelenění břehů a další výsadba na plochách výsypek. Vzniklé dvě vodní plochy Otakar a Barbora jsou propojeny systémem přepadových zařízení. Voda přitékající ze zalesněných svahů Krušných hor protéká Otakarem až do Barbory. Kvalita vody tak přirozenými procesy dosahuje celoročně vynikající úrovně a od poloviny 80. let slouží ke koupání, sportovnímu potápění a rekreaci lidí ze širokého okolí. Po povodních v roce 2002, kdy přívalové deště vylily vodu z přeložky koryta potoka Bouřlivec do nádrže Otakar, nebyl přítok z Bouřlivce obnoven a obě vodní plochy jsou zásobovány už jen přítoky z vlastního povodí.
První monitorování kvalitativních parametrů vody v zatopeném lomu Barbora proběhlo už v polovině 80. let. Poslední dvě desetiletí se vývoj kvality vody sleduje pravidelně dvakrát ročně „Odebíráme vzorky nejen na hladině, ale v celém hloubkovém profilu včetně přítoku a odtoku.
Závěry měření dokládají trvale výbornou kvalitu vody bez vodních květů sinic. V zooplanktonu Barbory se hojně vyskytují perloočky a mlži, kteří udržují průhlednost vody," uvedl Martin Kabrna z firmy R-Princip Most, která tady od roku 1996 vyhodnocuje pro potřeby Severočeských dolů kvalitu vody a planktonu. (tv)
----------------------------
Barbora v číslech:
- 1974-1980 napouštění zbytkové jámy
- 63 ha plocha vodní hladiny
- 23 m/60 m průměrná hloubka/maximální hloubka
- 11,5 mil. m3 objem vody
- 50 – 100 m šířka dna
- 250 m n. m. výška vodní hladiny
- 38 500 topolů bylo v letech 1974 -84 vysázeno na sousedních výsypkách
---------------------------------
Barbora v datech
1957
V prostoru mezi Jeníkovem, Košťany a Hrobem zahájil činnost hnědouhelný lom Barbora. Roční těžby uhlí se pohybovaly kolem 0,5 mil. t, skrývky zhruba 3 mil. m3.
1973
Po ukončení těžby zůstal poměrně rozsáhlý zbytkový lom s plochou přesahující 70 ha. Jako v případě ostatních vyuhlených malolomů – Liebig, ČSM a Otakar - bylo rozhodnuto o jeho zatopení a okolní lesnické rekultivaci.
1982
Od počátku 80. let díky výborné kvalitě vody a estetické úpravě okolí láká Barbora návštěvníky. V roce 1983 zde pořádají první větší akci – oslavu Mezinárodního dne dětí. Postupně si zde zřizují svou základnu potápěči a otevírá se kemp.
1996
Začalo systematické sledování kvality vody. Dvakrát ročně se provádí odběr vzorků z hladiny i hloubkového profilu. Jejich rozbory potvrzují vynikající kvalitu vody v jezeře Barbora.
2001
Zahájení provozu golfového hřiště Barbora na rekultivovaných plochách bývalých výsypek. Postupně se areál rozšiřoval až do dnešní podoby: délka 5,7 km, 18 jamek, klubovna, restaurace a kompletní golfový servis.