Sošky nejsou sice všechny v oblečení stejné barvy, ale jinak mají společné vše. Místem jejich zrodu je porcelánka ROYAL DUX BOHEMIA v Duchově, takže nesou na spodní straně její trojúhelníkovou značku z růžového porcelánu. Váží taktéž stejně 4,30 kg a k jejich zdobení se použilo čtyřiadvacetikarátové zlato.

„Pražské Jezulátko vyrábíme v několika velikostech, v tomto případě se jedná o velké, jehož rozměry jsou 41,5 x 19,5 x 57,5 centimetru," prozrazuje ředitel duchcovského závodu Českého porcelánu Ing. Radislav Feix při setkání s kardinálem Vlkem a následně poodhaluje taje výroby.

„Porcelánovou postavu tvoří šest dílů: tělo, hlava, ruce, jablko s křížkem a konečně koruna. Porcelánová hmota se nalije do sádrových forem a po utvoření střepu se jednotlivé díly z formy vyndají, slepí se v celou figuru. Pak se nazdobí krajkou namáčenou v porcelánové hmotě a po důkladném usušení se po dvanáct hodin pálí v peci při teplotě 900°C. Korunka zůstává zvlášť."

Celý postup není vůbec jednoduchý a navíc trvá relativně dost dlouho.

„Podívejte se na výšivku na šatech. Ta se před glazováním vykryje izolační pastou, protože po ostrém výpalu na lesklém povrchu celého výrobku to vykryté místo zůstane matné bez glazury. A je tu chvíle pro dekoraci šatiček. Vykrývací lak se nanese na výšivku, zakryje se krajka na krku, kolem rukou a celé Jezulátko se nastříká naglazovanou barvou a je na řadě další několikahodinové vypalování."

Šikovné ruce malířek duchcovské porcelánky dodají nátěr pleťové barvy na ruce, obličej, který vykreslí stejně jako vlasy, a už zbývá jenom zlacení výšivky na šatech, krajky, jablka s křížkem a, samozřejmě, korunky! A je tu poslední osmihodinový výpal v elektrické peci. Pak se už jenom nalepí na hlavu korunka a Pražské Jezulátko je na světě.

Původně vznikla soška ve Španělsku, zřejmě kolem poloviny 16. století. Do Prahy se dostala v r. 1628, kdy ji se slovy: „Mějte ji v uctivosti a dobře se vám povede," věnovala karmelitánům Polyxena z Lobkovic.

Požehnání osmi novým porcelánovým figurám na cestu k jejich budoucím majitelům dal kardinál Vlk v Novosedlicích za asistence zdejšího faráře Patrika Maturkaniče, za přítomnosti ředitele porcelánky v Duchově R. Feixe i několika hostů, mezi nimiž nechyběli např. starostové Dubí, Novosedlic nebo Proboštova. Ti poté s kardinálem diskutovali o řadě aktuálních témat, o péči o dříve narozené, o soužití lidí, jejich životě v tomto regionu, ale také o Krušnohoří a jeho krásných přírodních partiích.

„Byl jsem okouzlen a nesmírně mile překvapen, když jsem si mohl řadu míst prohlédnout, navštívit Flájskou přehradu… Rozhodně po této návštěvě u vás nebudu nikdy tvrdit, že je to šedý kraj. Právě naopak," zdůraznil na setkání Miloslav Vlk. (lmax)