Námět na příležitostné razítko zpracuje na návrh Českojiřetínského spolku akademický malíř Jan Kavan, který je mimo jiné i autorem letos vydané poštovní známky k jubileu mosteckého kostela.
„Doba používání pamětního razítka závisí na rozhodnutí města Hrobu. Poprvé by mělo být použito v den výročí historické události, tedy 12. prosince 2017,“ říká Petr Fišer z Českojiřetínského spolku.
NA PŘÍKAZ ARCIBISKUPA
Zboření kostela v Hrobu v prosinci 1617 se zapsalo do evropských dějin. Kostel z roku 1614 srovnal se zemí ozbrojený oddíl oseckého hejtmana na příkaz pražského arcibiskupa Jana Lohelia.
Událost znamenající porušení Rudolfova majestátu o náboženské svobodě vedla, spolu s uzavřením nekatolického kostela ve východočeském Broumově, k druhé pražské defenestraci a stála na počátku třicetileté války.
Jak české poštovní známky, tak příležitostná razítka České pošty jsou díly užitého umění, která si zachovávají vysokou uměleckou úroveň. Motivy na nich zobrazené propagují Čechy v různých koutech světa, kam se zásilky doručují.
Motivy z Ústeckého kraje se objevily na známkách od roku 2015 už třikrát. Kromě známky přesunutého kostela představené 24. června 2017 v Mostě vydala Česká pošta v roce 2013 známku s flájskou přehradou, a to v souvislosti s 50. výročím dokončení vodního díla.
O dva roky později se pak motivem další příležitostné poštovní známky stalo 130. výročí zprovoznění trati Most - Moldava. O vydání všech těchto cenin reprezentujících Krušné hory se zasadil právě Českojiřetínský spolek spolek pro oživení Krušnohoří.