Schválené změny zákonů mají několik základních cílů:

1) Více motivovat nezaměstnané k opětovnému zařazení na pracovní trh a k rychlé změně jejich nepříznivé sociální situace. Z tohoto důvodu byly upraveny podmínky pro poskytování podpory v nezaměstnanosti i její délka. V zákoně o pomoci v hmotné nouzi byla stanovena odlišná pravidla pro stanovení výše příspěvku na živobytí u osob, které pobírají tuto dávku méně než 6 měsíců a více než 6 měsíců. Změny vycházejí z principu, že ten, kdo pracuje, se musí mít lépe, než ten, kdo nepracuje.

2) Rozšířit individuální poradenství k umístění na trhu práce se zaměřením hlavně na dlouhodobě nezaměstnané osoby. Pasivní nezaměstnaní, kteří nebudou plnit stanovené činnosti podporující jejich uplatnění na trhu práce, budou z evidence uchazečů o zaměstnání vyřazeni. Změny vycházejí z principu, že ten, kdo se snaží, se musí mít lépe, než ten, kdo je pasivní.

3) Zabránit nedůvodnému setrvávání občanů v systémech sociální ochrany. Změny zákonů jsou koncipovány tak, že rychlejší vyřešení životní situace se lidem vyplatí. Zvýhodněny budou osoby, které se skutečně snaží zvýšit si příjem vlastní prací (výhodnějším zápočtem příjmu z výdělečné činnosti) nebo se snaží uchovat si pracovní návyky a vykonávají činnosti v rámci dobrovolnické nebo veřejné služby.

4) Posílit zaměření aktivní politiky zaměstnanosti na nezaměstnané osoby nejvíce znevýhodněné na trhu práce, což se bude týkat například rekvalifikací a příspěvku na zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

5) Řešit situaci na trhu práce, kde se některá volná pracovní místa nedaří firmám obsadit potřebnými zaměstnanci. Přijaté změny zákonů budou mít v této oblasti dvojí dopad:
• umožní efektivnější využití domácí pracovní síly, protože nezaměstnaní budou více motivováni k nástupu do pracovního poměru,
• zjednoduší získávání cizinců na dlouhodobě neobsazená volná pracovní místa zavedením systému tzv. zelených karet.

Hlavní změny v zákoně o zaměstnanosti

Povinnost uchazečů plnit aktivity stanovené v individuálním akčním plánu

• Úřadům práce je nově stanovena povinnost vypracovat individuální akční plán na podporu uplatnění na trhu práce všem uchazečům o zaměstnání evidovaným na úřadu práce déle než 5 měsíců. Uchazeč, který bude v evidenci déle než 5 měsíců a bez vážných důvodů odmítne podílet se na vypracování plánu nebo nebude plnit povinnosti v něm stanovené, bude vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání. Individuální akční plán může pochopitelně vypracovat úřad práce i těm aktivním uchazečům, kteří jsou v evidenci ÚP kratší dobu než 5 měsíců.


Povinnost uchazečů nastoupit na nabízenou rekvalifikaci

• Z evidence uchazečů o zaměstnání bude vyřazen také nezaměstnaný občan, který po 5 měsících vedení v evidenci bez vážných důvodů odmítne nabízenou rekvalifikaci.

Změny podmínek pro přiznání podpory v nezaměstnanosti

• Významně se mění kritéria ke splnění podmínky 12 měsíců zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti. Uchazeči o zaměstnání žádající o podporu v nezaměstnanosti již nebudou prokazovat délku trvání pracovního poměru nebo jiné výdělečné činnosti, ale budou dokládat, že získali zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce 12 měsíců. Tuto skutečnost budou úřadu práce dokladovat potvrzením od zaměstnavatele, ve kterém bude uvedena délka pojištění, nebo evidenčním listem důchodového pojištění, který jim také vystaví příslušný zaměstnavatel.

• Podpora v nezaměstnanosti nebude přiznána uchazeči o zaměstnání, který v posledních šesti měsících před zařazením do evidence uchazečů bez vážných důvodů nejméně dvakrát sám ukončil vhodné zaměstnání, které mu zprostředkoval úřad práce. Toto opatření má zabránit účelovým nástupům do zaměstnání a opakovanému ukončování pracovních poměrů jen proto, aby nezaměstnaný občan vykazoval součinnost s úřadem práce a nebyl sankčně vyřazen

• Doba soustavné přípravy na povolání už nebude považována za náhradní dobu zaměstnání ke splnění podmínky 12 měsíců zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti.

Úpravy podpůrčí doby a výše podpory v nezaměstnanosti

• Podpůrčí doba se zkracuje o 1 měsíc. To znamená, že základní délka podpůrčí doby uchazečů do 50 let věku se zkracuje ze 6 na 5 měsíců, u uchazečů nad 50 a do 55 let z 9 na 8 měsíců a u uchazečů nad 55 let z 12 na 11 měsíců. Toto opatření má motivovat uchazeče o zaměstnání, aby se v co nejkratší době znovu začlenili na trh práce.

• Mění se výše podpory v nezaměstnanosti. Po dobu prvních dvou měsíců bude poskytována ve výši 65 % průměrného měsíčního čistého výdělku, který byl u uchazeče o zaměstnání zjištěn a naposledy používán pro pracovněprávní účely v jeho posledním zaměstnání. V případě uchazeče, který před evidencí vykonával samostatnou výdělečnou činnost, bude podpora stanovena ve výši 65 % z posledního vyměřovacího základu v rozhodném období přepočteného na jeden kalendářní měsíc. Po dobu dalších dvou měsíců bude podpora poskytována ve výši 50 % a po zbytek podpůrčí doby ve výši 45 % z průměrného měsíčního čistého výdělku či vyměřovacího základu (dnes platí, že první tři měsíce je podpora 50 % a po zbytek podpůrčí doby 45 %).

Příklad srovnání podpory v nezaměstnanosti uchazeče o zaměstnání do 50 let věku, který měl v posledním zaměstnání průměrný měsíční čistý výdělek 14 529,- Kč:

do 31.12.2008 od 1.1.2009

první měsíc 7 265 9 444
druhý měsíce 7 265 9 444
třetí měsíc 7 265 7 265
čtvrtý měsíc 6 539 7 265
pátý měsíc 6 539 6 539
šestý měsíc 6 539 0


• Mění se také výše podpory v nezaměstnanosti u uchazečů, kteří buď splnili podmínku předchozího zaměstnání započtením náhradní doby, nebo nemohou osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku či vyměřovacího základu, nebo jejich průměrný výdělek resp. vyměřovací základ nelze stanovit. V těchto případech se podpora stanoví za první 2 měsíce ve výši 0,15násobku, za další 2 měsíce ve výši 0,12násobku, a po zbývající podpůrčí dobu 0,11násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí předchozího kalendářního roku.

Nové vymezení skupin uchazečů o zaměstnání, kterým se věnuje zvýšená péče

• Vzhledem k poklesu počtu nezaměstnaných absolventů již nebudou za skupinu znevýhodněnou na trhu práce považováni absolventi vysokých škol a mladí lidé do 25 let věku. Zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání bude věnována jen nezaměstnaným osobám do 20 let věku.

• Zvýšená péče dlouhodobě nezaměstnaným osobám bude věnována již po 5 měsících jejich vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání (podle dosavadního znění zákona až po 6 měsících).

• Ostatní skupiny uchazečů o zaměstnání, kterým se podle § 33 odstavec 1 zákona o zaměstnanosti věnuje zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání, zůstávají beze změn.

Zpřísnění postihu nelegální práce

• Zvyšuje se maximální výše pokuty za umožnění výkonu nelegální práce z 2 mil. Kč na 5 mil. Kč. Důvodem je skutečnost, že nelegální práce je jevem s vysokou společenskou nebezpečností. Fyzické osoby, které nelegální práci vykonávají, nejsou za tuto práci odměňovány odpovídající mzdou, pracují velice často v nevyhovujících pracovních podmínkách a v rozsahu překračujícím stanovenou týdenní pracovní dobu.

Změny v poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením

• Bude upravena výše příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, který je zaměstnavatelům poskytován podle § 78 zákona o zaměstnanosti.

• Příspěvek nebude poskytován na ty zaměstnance, jejichž délka sjednané týdenní pracovní doby ve více pracovních poměrech u zaměstnavatelů, kteří budou žádat o příspěvek, v souhrnu přesáhne 40 hodin týdně. Dále nebude příspěvek poskytován na zaměstnance, kteří jsou osobami závislými na pomoci jiné fyzické osoby ve IV. stupni (plná závislost).

Zavedení systému tzv. zelených karet

• Do novely zákona o zaměstnanosti byl rovněž zapracován projekt tzv. zelených karet. Novelizací zákona o pobytu cizinců na území ČR bude zaveden nový druh povolení k dlouhodobému pobytu cizinců na území ČR za účelem zaměstnání ve zvláštních případech, tzv. zelená karta.

• Zelená karta bude mít duální charakter - půjde zároveň o povolení k zaměstnání i o povolení k pobytu. Smyslem této úpravy je odstranění nadbytečných administrativních překážek bránících operativnímu nástupu cizinců na volná pracovní místa, která nejsou v době 30 dnů od nahlášení na úřadu práce obsazena českým občanem, občanem jiného státu EU nebo jejich rodinnými příslušníky. K tomuto účelu povede Ministerstvo práce a sociálních věcí centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zelené karty. Potřebná data budou do této evidence se souhlasem zaměstnavatele automaticky přenášena z evidence všech volných míst po 30 dnech od jejich nahlášení. Do centrální evidence míst obsaditelných držiteli zelené karty se budou sehrávat také volná pracovní místa označená Ministerstvem průmyslu a obchodu jako místa vhodná pro klíčový personál.
Hlavní změny v zákoně o pomoci v hmotné nouzi

Zákon o pomoci v hmotné nouzi upravuje poskytování pomoci prostřednictvím dávek osobám, které nemají dostatečné prostředky k získání obživy a tyto prostředky si nemohou z objektivních důvodů zvýšit. Změny se týkají především dvou oblastí, a to výše příspěvku na živobytí a způsobů výplaty dávek pomoci v hmotné nouzi. Novelou zákona jsou stanovena odlišná pravidla pro určení částky živobytí u osob, které pobírají příspěvek na živobytí méně než 6 měsíců a více než 6 měsíců. Zavádí se institut veřejné služby, který rozšiřuje možnosti příjemců dávek, resp. osob v hmotné nouzi, vymanit se z nepříznivé situace, popř. obdržet dávku pomoci v hmotné nouzi ve vyšší částce než osoby, které jsou méně aktivní. Zároveň se stanovují jednoznačnější pravidla pro určení formy, v jaké bude dávka pomoci v hmotné nouzi poskytována a zavádí se nová forma výplaty dávky - elektronický platební prostředek. Účelem je zabránit užití dávky k jinému účelu, než ke kterému má sloužit. Současně se posiluje ochrana bydlení osob, a to výslovnou povinností ustanovit zvláštního příjemce v případech, kdy by hrozila ztráta bydlení v důsledku nedodržování platební disciplíny.

Změny výše příspěvku na živobytí

Smyslem úprav je zvýhodnit osoby, které se skutečně snaží zvýšit si příjem vlastní prací (výhodnějším zápočtem příjmu z výdělečné činnosti), nebo které se snaží uchovat si pracovní návyky a vykonávají určité činnosti v rámci dobrovolnické nebo veřejné služby. Částka živobytí a v návaznosti na to i výše příspěvku na živobytí bude stanovena podle toho, zda osoba pobírá tuto dávku krátkodobě (tj. do 6 měsíců) nebo dlouhodobě (déle než 6 měsíců). Změny se týkají převážně osob, které si musejí zvyšovat příjem vlastní prací a vztahují se k době, kdy takový člověk pobírá příspěvek na živobytí déle než 6 měsíců.

Výše částky živobytí osob, které budou pobírat příspěvek na živobytí déle než 6 měsíců a musejí si zvyšovat příjem vlastní prací, přitom ale nejsou účastny „běžného trhu práce“ či programů aktivní politiky zaměstnanosti, je v novele zákona stanovena následujícím způsobem:
• částka živobytí osob, které vykonávají dobrovolnickou službu nebo veřejnou službu v rozsahu alespoň 30 hodin měsíčně, bude odpovídat částce životního minima zvýšené o polovinu rozdílu mezi životním minimem osoby a existenčním minimem,
• částka živobytí osob, které vykonávají dobrovolnickou službu nebo veřejnou službu v rozsahu alespoň 20 hodin měsíčně, bude odpovídat částce životního minima,
• částka živobytí osob, které nevykonávají dobrovolnickou službu nebo veřejnou službu alespoň v rozsahu 20 hodin měsíčně, bude odpovídat výši existenčního minima.

Veřejnou službu budou moci organizovat obce. Tato služba bude spočívat v pomoci obci v záležitostech, které jsou v jejím zájmu, jako je např. zlepšování životního prostředí, udržování čistoty a pomoc v oblasti kulturního rozvoje a sociální péče.

Změny způsobu výplaty dávky

Způsob výplaty dávky pomoci v hmotné nouzi určuje plátce dávky. Novela zákona obsahuje jednoznačnější pravidla, podle kterých bude plátce dávky určovat, zda bude dávka pomoci v hmotné nouzi vyplacena v hotovosti, na účet, ve formě poukázky nebo elektronického platebního prostředku. Plátce dávky bude muset zvažovat schopnosti a možnosti osoby v hmotné nouzi s dávkou hospodařit a využít ji k účelu, ke kterému byla poskytnuta. Kromě pravidel pro řešení běžných případů jsou zpřesněna pravidla i pro situace, v nichž je plátce dávky povinen ustanovit zvláštního příjemce (z ochranných či sankčních důvodů). Pokud by hrozila ztráta bydlení, musí plátce dávky stanovit vždy zvláštního příjemce. Aby se cíl podařilo naplnit, prohlubuje se spolupráce mezi orgány poskytujícími dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky státní sociální podpory.

autor: Úřad práce Teplice