Od té doby se lázeňské oslavy rozrostly až do dnešních rozměrů a zakořenily natrvalo v květnovém programu v Teplicích. Poslední víkend v máji už je tradicí.

Organizací slavností je pověřen místní dům kultury Teplice, coby příspěvková organizace města.

Lázeňským oslavám a přípravám na ně jsme se v Deníku věnovali po celý týden. Dnes vše vypuklo. Už od rána bude ve městě živo. Za oficiální zahájení letošní sezony je považován moment svěcení pramenů, u Kolostůjovy kašny v parku za divadlem. Časově to bude v sobotu v 11.15 hodin. Na snímku vidíte loňský církevní ceremoniál.

Novodobé slavnosti, jak je známe do dnešní podoby, se datují od roku 1995.Lázeňská 2016

Pořadatelem obnovených slavností byly v roce 1995 Městský úřad Teplice a akciová společnost Lázně Teplice v Čechách. Na organizaci si najaly místní agenturu Samuel. Do Teplic se tehdy sjely významné osobnosti. Program byl sladěn do historické doby. V dobových kostýmech se v teplických ulicích promenádovali nejvýznamnější lázeňští hosté. Najmutí herci ústeckého činoherního studia představovali evropské panovníky, hudebníky, a jiné významné osobnosti.

Lázeňské prameny se, na rozdíl od současnosti, světily až v podvečer. Hudební doprovodný program byl pouze na Ptačích schodech. Ohňostroj byl na Doubravce.

Co se týče znalostí o místních lázních, tak věděli jste například, že i když teplickým vodám za jejich léčivou sílu děkovali už Keltové a Římané, až teprve druhá česká královna Judita Duryňská, matka Přemysla Otakara I., založila u teplých vod k poctě svatého Jana Křtitele klášter benediktinek a léčivé termální prameny s bohatým obsahem minerálů a příměsí radonu se začaly cíleně využívat k péči o nemocné.

Největšího rozkvětu si teplické lázně užívaly v 1. polovině 19. století. Jezdili sem panovníci, umělci, vědci a učenci z celé Evropy. Právě díky slavným hostům, které si zdejší lázně oblíbili, se Teplicím začalo říkat Malá Paříž nebo přijímací salon Evropy.

Ruský car Petr I. Veliký navštívil teplické lázně v roce 1712. V září roku 1813, po bitvě u Chlumce a Přestanova, se v Teplicích sešli ruský car Alexandr, rakouský císař František I. a pruský král Bedřich Vilém III. a domlouvali dohody o vzájemné pomoci a dalším postupu proti Napoleonovi.

Po císaři Františku Josefovi I., který v Teplicích pobýval, je pojmenován celý lázeňský dům. Osobnost půvabné císařovny Alžběty zvané Sissi je zase spjata s Kamennými lázněmi, neboť právě v nich našla zalíbení a využívala blahodárných účinků zdejších termálních koupelí, když do Teplic zavítali jako novomanželé při svatební cestě s císařem Františkem Josefem.

A jak to bylo s tím prasátkem a jeho pasáčkem?

Podle pověsti pasáček, který každý den pásl své vepře, měl ve svém stádě také jedno prase, které vždy zaostávalo za ostatními, protože kulhalo. Proto se také ze začátku vůbec nedivil tomu, že se občas ztrácelo. Po nějaké době si pasáček všiml, že vepř přestal kulhat a je dokonce čipernější než ostatní. Přesto se každý den odděloval od stáda, a tak se pasáček jednou rozhodl sledovat ho tam, kam chodí a zjistit co vězí za jeho zázračným uzdravením. Šel za ním až k místu, kde ze země vyvěral horký pramen. Prase se tam spokojeně rochnilo v bahně. Jen co se vrátil se svým stádem domů, pospíchal za zemanem Kolostůjem, kterému patřil tento kraj, aby mu pověděl o tom, co viděl. Kolostůj zde na tomto místě založil město, kterému se později začalo říkat Teplice.

Tak si ty letošní slavnosti v Teplicích pěkně užijte! Deník bude mezi vámi.