Centrální banky zvedají poptávku po zlatu

Jen pomalu se hráči na finančním trhu aklimatizují na nový rok, který podle všeho nebude patřit zrovna mezi ty nejúspěšnější. Zhruba třetina světa letos nejspíš spadne do recese. Minimálně to předpovídá šéfka MMF. A v zásadě to zní dosti realisticky, takže bych si dovolila takový odhad podepsat.

Mezi zeměmi, které asi čeká recese, jsou i země střední Evropy, včetně nás. Ale alespoň nás letos čeká podstatné snížení inflace byť inflace nadále zůstane velmi vysoká a v průměru se za celý rok může pohybovat kolem deseti procent. A statistiky potvrzující předpoklad dalšího ekonomického zpomalení už přicházejí: od čísel ze zpracovatelského průmyslu přes útraty domácností až po „měkké indikátory“, jako jsou například průzkumy očekávání mezi spotřebiteli i manažery firem.

Zlato se zase třpytí

Koruna by tak na první pohled logicky měla reagovat na zpomalování české ekonomiky oslabením jenže tahle logika by platila jen za dvou předpokladů: zaprvé by Česká národní banka (ČNB) nesměla intervenovat na podporu kurzu koruny.

Slepičí koncentrák je selháním humanity

Ona ale intervenuje, a tím drží korunu silnou. A zadruhé by česká ekonomika musela být izolovaným ostrůvkem mezi jinými zeměmi, kterým se dobře daří. Pokud ale jsou v útlumu i další země, pak se hraje na to, která země je v útlumu největším. A proto koruna minimálně zkraje roku dál zůstane na špici žebříčku silných měn.

Za těchto okolností ale vyvstává otázka, do jakých měn by měla mít ČNB umístěné devizové rezervy, aby příliš netratila. Pokud totiž některá měna proti koruně slábne, není výnosné mít takovou měnu v devizových rezervách nebo jednoduše na účtu…

Odpověď centrální banky je docela rozumná. Poslední zhruba tři roky totiž vrátily do hry jeden tradiční bezpečný přístav, na který se značně zapomínalo v dobách, kdy na finančním trhu rostly ceny skoro všech finančních aktiv, a to zlato. Výsledkem jsou rekordní objemy zlata v aktivech významných světových centrálních bank.

Platí to i o ČNB. Na počátku prosince 2022 měla ČNB v trezoru zlato za skoro 16 miliard korun, tedy nejvíce od rozdělení Československa. A pořád je to málo ve srovnání s vyspělým světem, protože jiné centrální banky z nejvyspělejších částí světa mají zlata ve svých devizových rezervách ještě vyšší podíl. V poslední době bylo zlato centrálními bankami mohutně nakupováno.

Paní Danuše, páni Petr a Andrej. A vydírání

Vzhledem k tomu, že centrální banky budou zlato dál dokupovat do svých devizových rezerv už jen proto, že celosvětově roste poptávka po pamětních i investičních mincích z řad individuálních investorů a na jejich ražbu jsou používány jednotlivými centrálními bankami právě zásoby zlata z jejich devizových rezerv, je poptávka po zlatu i pro tento rok zaručena.

Žádný úrok? Nevadí

Zdroj: DeníkJeden faktor jde proti zlatu a to je fakt, že zlato nenese žádný úrok. Jakmile centrální banky světa zvyšují úrokové sazby, jednotlivá finanční aktiva začínají nést vyšší a vyšší úrok. Jenomže zdá se, že lidé na různých místech světa usoudili, že ani tahle nevýhoda v podobě žádného úročení nepřebije jinou výhodu zlata v podobě dlouhodobé stability a univerzálního světového platidla. Svědčí o tom dlouhodobě rostoucí poptávka po tomto kovu, jak ostatně potvrzuje i zkušenost od mých vlastních klientů.

Nic netrvá věčně

Ovšem pozor. Někdy v průběhu roku by mohlo zlato, jehož cena aktuálně v korunovém vyjádření spíš mírně klesá, zase výrazněji zdražit, a to v důsledku oslabení koruny k dolaru. Pokud totiž vyjdeme z toho, že koruna je i skrze intervence příliš silná, nedá se předpokládat, že by se takto silná mohla udržet donekonečna.

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.