Je léto, čas dovolených, kultury a oddechu. Přiznám se vám, že sousloví „aktivní odpočinek“ jsem kdysi jen vzal na vědomí jako moderní termín, ale nikdy jsem se úplně nezbavil pocitu, že jde o oxymoron. Přesto věřím, že si mnozí snad opravdu mentálně odpočinou, když kosí vysokou trávu na zahradě, nasolí slimáky a vyplejí záhon.

Sám dělám jen nejnutnější práce, které minimalistická zahrada vyžaduje, a sladký odpočinek přichází až potom. Ano, jak kdysi řekla má dobrá přítelkyně, „nejsem přičinlivý“.

David Nesnídal
Pěna dní: O Simpsonových

A pak se snese večer a nad úpravné, vzájemně se inspirující a nápadně podobné zahrady se vznese superúplněk. Sousedé, přátelé, příbuzní a známí se sejdou u grilů a začnou drbat sousedy, přátele, příbuzné a známé, kteří u toho nejsou, nebo to aspoň nemohou slyšet.

A druhou polohou tohoto aktivního odpočinku u grilu je – doporučování. Stejně, jako si lidé vzájemně doporučují různé fígle na vylepšení zahrady a obydlí, inspirují se osvědčenými postupy, značkami nářadí a jedy na škůdce, radí si za vlahých večerů i v otázce četby a filmu.

„Chceš něco do toho Chorvatska? Teď jsem četla fantastickou knihu, je to z války, těžko se to popisuje, ale úžasně se tam proplejtaj osudy a je to i trochu detektivka. Napsala to ta, no… To je jedno.“ – „Já zase byla na super filmu, myslím, že je to natočený podle předlohy toho… ježiš, taky známý jméno… Je to strašně silnej příběh, taky z války, teď akorát nevím, jestli z první, neboz druhý, ale je to bomba.“

David Nesnídal
Pěna dní: Unaveni Ukrajinou

Za podobných letních večerů se rodí univerzální obraz zahrady, ale i filmového trháku a bestselleru.

Taky občas rád aktivně odpočívám u podvečerního grilu. Dokonce i tehdy, když se po roundupu a roubování probírá film a literatura. Aspoň tedy do okamžiku, než se ke mně otočí někdo z přátel a s očima žhnoucíma nadšením a jistotou řekne: „To musíš vidět. TOBĚ se to určitě bude líbit!“ Mám chuť odpovědět: „Neroubuj!“ Ale nikdy to neudělám, jen se nejistě usmívám.