Miloš Zeman vybral seznam minulých i současných hrdinů. Klobouk dolů před nimi. Ocenil, vědce a umělce. Většina a možná drtivá lidí cítí, že Karel Gott si posmrtně nejdůstojnější řád zaslouží.

Ale Roman Prymula?

Prezident mu sice vyznamenání za to, jak zvládl první vlnu pandemie, slíbil. Jenže to, co přišlo po tom, zpochybňuje toto rozhodnutí. A nikoliv jenom nedávný skandál, kdy pan Prymula porušil nařízení, která sám vydal.

Jistě, po odchodu z ministerstva zdravotnictví byl jen v poradenské funkci. Kdyby však dal do boje celou svou autoritu a postavil se za Adama Vojtěcha, který chtěl rozumně zavést uvnitř roušky už od prvního září, byl by patrně vyslyšen.

Byl by vyslyšen a patrně bychom se vyhnuli katastrofě, kterou nyní procházíme. Proč se nezachoval a neudělal to, aby měl neoddiskutovatelné místo mezi hrdiny? Motivy jsou soukromé, faktem je, že to neudělal.

Zaslouží si řád ten, kdo na jaře skvěle uspěl a na podzim trpce selhal? Neměla být místo pana Prymuly na seznamu jména lékařů, sestřiček a mediků, kteří s nasazením vlastního zdraví zachraňují životy a snaží se napravit fatální chyby vlády, ke kterým Roman Prymula na podzim přispěl?

Prezident je prezident a má právo volby.

Ve svém projevu mluvil o úloze osobností v dějinách. Prý právě tyto osobnosti tvoří historii, ne jen ti, kdo nadávají. Při vší úctě k tomuto názoru, je to omyl.

Dějiny tvoříme všichni a teď je to vidět na každém kroku a opravdu cítit ve vzduchu. Obrovský respekt patří všem, kdo slouží nebo pomáhají v nemocnicích. Uznání zaslouží všichni, kdo přísně dodržují hygienická opatření. Úcta patří všem, kdo neporušují přísná pravidla karantény. A všem, kdo dělají svou práci pro druhé lidi i za covidu.

Všichni zaslouží metál.

Tyhle věty v projevu nějak chyběly…