Stavba garáže. Důležitý je nejen materiál, ale i dodržení předpisů

Pokud se rozhodnete pro dostavbu samostatné garáže, berte při volbě materiálu a umístnění v úvahu, že stejně jako plot či zahrada by měla tvořit s domem či chatou nedílný architektonický celek a nepůsobit rušivě. Navíc musíte respektovat stavební předpisy. Stavební úřad ve velkých městech dokonce někdy může mluvit i do toho, jak bude na vašem vlastním pozemku stání auta provedeno.

Při přípravě projektu myslete na budoucnost, a pokud je to možné, přidejte pár metrů navíc a počítejte s kapacitou dvou či třech stání. Můžete například zvolit jednoduchou garáž pro jedno auto a venkovní stání nebo přístřešek pro druhé auto či pro hosty. Je zajímavé, že v zámoří zbylý volný prostor v garáži slouží k různým volnočasovým činnostem – od fitness aktivit až po hraní videoher. V našem prostředí naproti tomu často supluje dílnu a je využíván pro uskladnění zahradní techniky.

Jak nejlépe připravit a zabezpečit chalupu na zimu. I detaily mají klíčovou roli

Zejména u nejmenších garáží je přitom dobré myslet i na vzdálenost aut od stěn, případně od sousedních vozidel. Minimální hodnoty vzdálenosti určuje norma ČSN 73 6058, vždy přitom rozlišuje, zda jde o menší či větší osobní vůz nebo například karavan. Výpočet velikosti garáže se tak často odvozuje od součtu rozměrů vozidel a jejich minimálních odstupů podle platné normy.

Velmi důležitou součástí garáží je odvětrávání. Ventilace, přirozená nebo nucená, musí být řešena tak, aby k úplné výměně vzduchu docházelo každých 40 minut. Podlaha v garáži stačí betonová, může být mírně vyspádovaná – stačí o dva stupně – směrem k vratům nebo odtokovému kanálku. Lze ji ovšem opatřit i speciálními nátěry, které prodlouží životnost a zjednoduší její údržbu, měla by také být protiskluzová. Otázkou je, jestli musí mít garáž zateplení. Pokud je součástí domu, je samozřejmě vhodné ji zaizolovat.

Bezpečné otevírání

S rozměry garáže úzce souvisí také způsob, jakým se do ní budete dostávat. V případě garáže spojené s domem bývají právě vrata místem, kudy do objektu nejčastěji pronikají zloději, proto není rozumné šetřit a zvolit nejlevnější řešení. Hledejte modely, které odolají vylomení a vypáčení. Když v garáži skladujete zahradní techniku, není od věci mít ve vratech ještě klasické dveře, abyste otevřeli jen jejich část a nebylo nutné zvedat celá vrata.

Prvním kritériem při výběru způsobu otevírání je: ruční, či elektrické? Pohony mohou být řetězové, řemenové a vřetenové, s pomalým rozjezdem a dojezdem a dalšími vymoženostmi. Kvalitní pohon musí být schopen manipulovat s vraty příslušného rozměru. Do samostatně stojících garáží lze použít i řetězový pohon, zatímco do integrovaných garáží se častěji používají méně hlučné řemenové kolejnice. Vhodné je, aby zařízení mělo nastavitelnou rychlost pohybu, dokázalo rozpoznat překážku v podobě malého domácího zvířete a mít i rezervní manuální ovládání. Vrata na solární pohon by rozhodně měla mít nouzový akumulátor.

I na pozemku se svahem se dá stavět. Vznikl "Holubí dům" s úchvatným výhledem

Dále je třeba vzít v úvahu prostorové parametry. Šířka garážových vrat musí být o 50 centimetrů větší, než je šířka parkovaného dopravního prostředku, výška pak o 20 centimetrů vyšší. Každá vrata do garáže by též měla mít práh o výšce maximálně 5 cm, který chrání před zatékáním dešťové vody. Případná rampa, která vyrovnává výškový rozdíl mezi úrovní podlahy garáže a příjezdovou cestou může mít sklon ne vyšší než 17o.

Nejvíc vás určitě bude nejvíc zajímat způsob, kterým budete vrata otevírat. Na výběr máte typy výklopné, sekční, rolovací či posuvné. V menší garáži využijete spíše rolovací modely, které už nepotřebují pod stropem mnoho místa, stačí i dvacet centimetrů. Na trhu najdete i moderní typy, které dokážou vyklopit horní díl tak, aby garáž větrala a přitom se dovnitř nikdo nedostal.

Oblíbený je i sekční typ, kdy jsou garážová vrata rozdělena do několika částí, takzvaných sekcí, které zajíždějí pod strop. Škála materiálů, ze kterých se vyrábějí garážová vrata, je široká – od dřeva, kovu, hliníku po laminát. Vrata mohou bez problémů korespondovat s fasádou domu, se střešní krytinou, vchodovými dveřmi nebo naopak být příjemným barevným kontrapunktem k architektuře domu a jeho okolí. Již několik let existuje na našem trhu také zajímavá možnost povrchové úpravy pomocí fólií, například variace zlatý dub, tmavý dub, rustikální dub apod.

Zděná, plechová, nebo betonová?

Z čeho útočiště pro vaše auto postavíte, opět závisí jen na vás. Pokud se rozhodnete pro garáž zděnou, nejste omezeni co do její velikosti, tvaru a může maximálně kopírovat vzhled domu.

Hodně oblíbené jsou také garáže plechové. Trapézový plech v antikorozní úpravě umožňuje celou škálu povrchových úprav včetně stříkané omítky. Vybrat si můžete také tvar střechy a vratový systém. Snadné je také propojit montované garáže mezi sebou. Z hlediska bezpečnosti je na tom plechová garáž poměrně dobře – může mít kvalitní vrata včetně dalšího zabezpečení, takže se do ní nemusíme bát ukládat cennější náhradní díly, nářadí či jiný materiál. Relativní výhodou plechové garáže je její cena a dobrá udržovatelnost. Nevýhodou je poměrně chabá odolnost proti mrazivému či horkému klimatu.

Zahradní techniku je třeba správně zazimovat. Neudělejte zbytečné chyby

Postavit si můžete také garáž z betonových prefabrikátů. Stačí, když připravíte místo pro usazení, obvykle to jsou základové pásy, o zbytek se postará výrobce. Na pozemek doveze hotovou garáž včetně podlahy, vrat, omítek i střešní krytiny. Výrobci standardně dávají vybrat z několika typů střech a samozřejmě si lze vybrat i typ vrat nebo barvu omítky.

Šikovný kutil zaparkuje své vozidlo v jednoduché dřevostavbě, kterou sám postavil. V podstatě jde o vylepšené garážové stání se střechou. Od takové garáže však nečekejte zázraky, stejně jako plechová v zimě promrzne a v létě se promění v saunu.

Kryté venkovní stání

Levný a často elegantní způsob, jak zajistit vašemu autu ochranu před výkyvy počasí, aniž byste museli stavět poměrně drahou garáž, je kryté venkovní stání. Jednoduchá konstrukce střechy zvládne ochránit auto před deštěm i sněhem a nepůsobí leckdy tak mohutně a neuzavírá prostor. Na pozemku pro něj vyberte rovnou plochu se snadným přístupem. „Přístřešek je vhodné postavit tak, aby z jedné strany sousedil s budovou. Auto částečně ochráníte před povětrnostními vlivy. Pokud vám to možnosti dovolí, je zároveň čistě z bezpečnostních důvodů lepší zvolit místo, které je alespoň částečně schované před zraky kolemjdoucích,“ doporučuje Richard Klička, odborník na stavebniny v projektových marketech Hornbach.

Před samotným postavením krytého stání se postarejte o zpevnění terénu. Věnujte se mu pečlivě, abyste se s autem na místo dostali vždy bezpečně, ale i za silných dešťů, které půdu podmáčejí. Ke zpevnění můžete použít vrstvu štěrku, kterým voda proteče a následně se vsákne do půdy. Pamatujte, že čím silnější tato vrstva je, tím vydatnější déšť plocha pojme. Vždy je důležité myslet i na zajištění odtoku vody. Parkovací stání musí splňovat požadavky na únosnost, což znamená mít správnou skladbu podkladu a dlažby, aby stojící auto neudělalo důlky nebo aby se nezničily inženýrské sítě.

Radikální renovace změnila starý byt k nepoznání. Dýchá z něj noblesa i svěžest

Přístřešky se prodávají jako jednoduché skládačky, můžete si také nechat zhotovit dřevěné garážové stání na míru. Na trhu existuje velký výběr hotových dřevěných nebo hliníkových konstrukcí. Dřevěný přístřešek bude na rozdíl od hliníku potřebovat pravidelnou údržbu a ochranný nátěr ještě před stavbou. Práce s hliníkovým přístřeškem bude jednodušší a lehčí, dřevo však v exteriéru vypadá přirozeněji. Standardem je délka 5 metrů pro jedno auto, šířka 3 metry a výška 2,8 metru. Myslete i na rezervu a dostatek místa na parkování.

Dobře udělanou základovou desku musí tvořit pevná, vodorovná plocha. Nejlépe betonová deska nebo zámková dlažba. Variantou je použití zemních vrutů s připevněným samonosným roštem. Předem si promyslete, jaké zastřešení bude váš nový přístřešek na auto mít. Na střechu můžete použít asfaltovou střešní krytinu, bitumenové desky nebo střešní krytinu plechovou.

Zpevněná přístupová cesta

Ke krytému stání či garáži musí vést příjezdová cesta. Na rozdíl od pěšinek a cestiček v zahradě má být co nejkratší a nejrovnější. Povrch musí odpovídat hmotnosti vozidla a být soudržný. Počítejte s tím, že minimální šířka příjezdové cesty by měla být tři metry. Její vnější vrstvu umístěte několik centimetrů nad okolním terénem.

Prvním a zásadním krokem je příprava štěrkového lože, do něhož se posléze umístí třeba zámková dlažba. U dlažby určené pro vjezd auta do garáže nebo pro odstavnou plochu na parkování je vhodné jít minimálně do hloubky 55 až 65 centimetrů. Podle zatížení cesty patří do rovných základů jedna nebo dvě podkladové vrstvy štěrku. První, hrubá frakce, slouží jako podklad pro cestu, po které budete jezdit autem. Ve zhutněném stavu musí mít výšku 25 až 35 cm, na její položení se používá kamenná drť s hrubostí 16 až 32 mm. Pro dokonalé zhutnění potřebujete vibrační desku. Jakmile položíte hrubou vrstvu, hned po ní následuje jemný podklad o výšce 10 až 15 cm. U tohoto podkladu by měla být hrubost 4 až 8 mm. I ten musíte vibrační deskou řádně „udusat“.

„Takto připravené a zhutněné základy potřebují nějaký formát. Přišel čas usadit obrubníky,“ popisuje další krok Richard Klička. Uložte je do zavlhlého betonového lože zhruba do třetiny jejich výšky, poté je pomocí provázku a vodováhy srovnejte. Jakmile beton ztvrdne, nasypte mezi obrubníky další vrstvu drti o hrubosti 4 až 8 mm. I když tyto podkladové vrstvy nejsou vidět, je velice důležité, aby byly položeny s co největší pečlivostí, jakékoli pochybení při jejich přípravě se velmi rychle projeví třeba propadáváním dlažby. Abyste docílili roviny, neobejdete se bez některých pomůcek – dlouhých dřevěných nebo ocelových latí.

Rekonstrukce starého bytu: základem je projekt pečlivě propočítat

Materiály, které použijete pro finální povrchové zpevnění příjezdové cesty, se liší cenou, způsobem pokládky, zimní údržbou a samozřejmě vzhledem. Nejlevnější variantou je štěrk. V nabídce najdete šedou drcenou žulu, šedomodrý říční propíraný štěrk či bílý drcený vápenec nebo skalní drť. Ke zpevnění příjezdové cesty lze využít také dlažbu z pálené cihlářské hlíny. Klinkery neboli zvonivky se neopotřebí ani při častém používání, vůči mechanickému poškození jsou totiž extrémně odolné a zvládnou také drsnější povětrnostní podmínky. Dokonce jim nevadí ani oleje, benzin či kyseliny, tudíž jsou vhodné i pro provádění různých oprav. Pro automobil zvolte tloušťku povrchu minimálně 6 cm.

Vynechat nelze ani široce oblíbenou zámkovou dlažbu, která svůj název získala pro svůj tvar, díky kterému se snadno pokládá na venkovní zpevněné plochy. Zámky rovněž brání horizontálnímu posunu dlaždic. Jejich výhodou je vysoká pevnost, mrazuvzdornost i odolnost proti mechanickému poškození. Tloušťka dlaždic se odvíjí od zatížení cesty – automobil unesou dlaždice tlusté 80 mm.

Pokud se rozhodnete pro pokládku vlastními silami, nezapomeňte na závěr dlaždice vyspárovat pomocí křemičitého písku, kterým zasypete všechny mezery. Právě tento typ, na rozdíl od vápenného nebo hlinitého, nedovolí trávě a mechu prorůst skrz dlažbu.

Pokud naopak chcete mít na příjezdové cestě zelený koberec, vyberte si zatravňovací dlažbu. Její předností je jednoduchá manipulace, snadný odvod vody a přírodní vzhled zpevněné zatravněné plochy. Betonové dlaždice příliš vysušují hlínu, takže tráva vysetá do otvorů často zajde. Pro zpevnění a zatravnění příjezdové cesty ke garáži se podle odborníků proto více hodí plastová dlažba. Na výběr máte tenkostěnnou nebo silnostěnnou, která se tvarem podobá betonové dlažbě. Při pokládce je celý postup stejný jako u zámkové dlažby až po fázi zapískování spár. Zatravňovací spáry a otvory místo pískem zasypete zeminou nebo ozdobným kamenivem. Pokud se rozhodnete pro zatravnění, promíchejte zeminu s travním semenem v běžné míchačce. Nezapomeňte hlínu ve spárách stlačit o zhruba dva centimetry níže, než je vrchní část dlažby. Jen tak dáte trávě možnost vytvořit kvalitní drn, který se neničí přejíždějícími auty a neublíží mu ani nenechavá sekačka.