Krkonoše

Bohatá a zachovalá příroda Krkonoš vás čeká na jejich přechodu. Dobrým výchozím bodem je město Harrachov, ze kterého vystoupáte na hřeben kolem Mumlavského vodopádu. Pokračujte až k prameni Labe, kde si v přestávce kromě svačiny vychutnáte i úchvatné výhledy do údolí. Přenocovat můžete třeba v Moravské boudě. Další část trasy se chvíli vzdálí za české hranice do sousedního Polska. Provázet vás budou dech beroucí pohledy na Sněžku a ledovcová jezera. Je příjemné si udělat odbočku do pivovaru v Luční boudě, vrcholem je výstup na nejvyšší horu republiky. Odsud po červené dojdete až k Malé Úpě. Pak už jen stačí sejít do Horního Maršova.

Jizerské a Lužické hory

Legendární Modrá hřebenovka měla v době své slávy asi osm set kilometrů. V Libereckém kraji si můžete část cesty, po které lidé chodili před sto lety, vyzkoušet. Cesta začíná v Jizerských horách, na hraničním přechodu Jizerka-Orle, jižní část trasy pak pokračuje přes Desnou na Milíře a až na Ještěd. Půjdete kolem zříceniny hradu Roimund až do Petrovic v Lužických horách. Cesta končí na hranici s Německem. Pokud vyberete severní větev, zavede vás kolem Oldřichovských skal až do Hrádku nad Nisou, pak překročíte hranice, a zpět do Česka se vrátíte až na přechodu Dolní Podluží.

Orlické hory

Orlické hory stále zůstávají skrytým pokladem, protože je svou výškou a popularitou zastiňují vedlejší Krkonoše a Jeseníky. Při cestě přes hřeben vás nečeká žádné překonávání náročných karů ani ostrých hřebenů. Zato se můžete kochat tichými lesy plnými vřesu, výhledy do údolí i vojenskými bunkry z válečné doby. Překvapivě ploché cesty jsou většinou vhodné pro kolo i pro rodiny s dětmi. Vyrazit můžete už z Nového Města nad Metují, po Jiráskově horské cestě se dostanete do Olešnice v Orlických horách, odtud na Vrchmezí a po česko-polské hranici až na nejvyšší Velkou Deštnou. Kolem tvrze Hanička pak sejdete do Rokytnice v Orlických horách, kde trasa končí.

Nevíte, kam na výlet po ČR. Inspirujte se speciálem Deníku Češi v pohybu ZDE

Hrubý Jeseník

Příjemnou túru krajinou připomínající slovenskou Velkou a Malou Fatru si vychutnáte na hřebeni Hrubého Jeseníku. Na zhruba čtyřicetikilometrovou trasu vyrazte ze sedla Skřítek. Po zelené půjdete kolem Ztracených kamenů, které podle pověsti vysypal ze svých bot čert při závodě s místním sedlákem. Po vrcholech Pecný a Jelení hřbet vás čeká odpočinek na Ovčárně. Před další částí cesty si pevně zavažte tkaničky, čeká vás nejvyšší moravská hora Praděd. Z něj vás pak přes Švýcárnu dovede červená turistická značka do Červenohorského sedla a až na rozcestí Šerák. Poslední část vede kolem Obřích skal do Ramzové. Rychlejší stihnou pochod Jeseníky i za den, abyste se ale pokochali krásnými výhledy, je lepší si vyhradit dny dva.

Šumava

Cesta přes šumavské vrcholy začíná na vlakové stanici Nové Údolí nedaleko německé hranice. Odsud vyrazte po červené turistické značce. Podél hranice s Německem vystoupáte na Třístoličník, náročný výstup odmění úžasný panoramatický výhled na okolní krajinu a vzdálené vrcholy. Červená dál vede po hřebeni k trojmezí až na Plechý, celou dobu se budete kochat krásnými výhledy. Na rozcestníku se odpojte na žlutou značku, Plešné jezero uvidíte z několika vyhlídek a u pomníku spisovatele Adalberta Stiftera přejdete na zážitkovou naučnou stezku Duch pralesa. Odpočinout si můžete přímo u jezera, poslední část cesty už je klidná. Vede po zelené podél Schwarzenberského kanálu až do Nové Pece.

Hostýnské vrchy

Klikatá cesta Hostýnskými vrchy začíná pod Trojákem, odkud se vydáte po modré. Asfaltová cesta se přemění v polní cestu, milá krajina v okolí potěší oči. Až projdete kolem Holého vrchu, odbočte směrem na Rožnovjačku. Po cestě můžete udělat asi dvoukilometrovou zacházku na zříceninu hradu Obřany a zpátky. Cesta dál klesá k rozcestníku Kozlůvky, chvíli vede údolím řeky Bystřičky a pak stoupá na Tesák, Čerňavu a na Kelčský Javorník, kde výhledy obohatí výstup na zdejší rozhlednu. V posledním úseku cesty můžete navštívit dvě zříceniny, Šaumburk a Nový Šaumburk.

Rychlebské hory

Při přechodu odlehlých Rychlebských hor si odpočinete od davů turistů. Z Bílé Vody vyrazte na Borůvkovou horu. Vyhlídky ze zdejší rozhledny stojí za to, Sněžku i Králický sněžník totiž uvidíte z druhé strany, než je běžné. Na následující část stezky sejdete do údolí a zpátky na hřeben vystoupáte až později. Z vrchu Koníček jděte po červené turistické značce pod Špičák, potom po žluté k hoře Smrk. Velký hraniční kámen tam značí místo, kde se potkávají Morava, Slezsko a Polsko. Z Polské hory sejděte do Kladenského sedla.

Moravskoslezské Beskydy

Několikadenní přechod Moravskoslezských Beskyd vám ukáže jejich krásu, tajuplné lesy, vrchy i údolí. Vyrazte z Třince na vrchol Javorový, potom přes Travný a Lysou horu k vodní nádrži Šance. Přes Smrk pokračujte po červené značce k vrchu Tanečnice a k nadzemní Stezce Valašce, jejíž součástí je dvaadvacetimetrová rozhledna. Za pěkného počasí dohlédnete i na Velkou Fatru. Přes Pustevny pak po naučné stezce Radegast vystoupejte na Radhošť ke kapli a sousoší svatého Cyrila a Metoděje. Sledujte modrou přes sedlo Pindula až k rozcestí Malý Javorník, odkud vás čeká poslední velký výšlap, a to na Velký Javorník i s rozhlednou.

Javorníky

Z Makovského průsmyku vyrazte po červené turistické značce. Stezka se na část cesty přehoupne přes hranici se Slovenskem, aby neminula Veľký Javorník a rozhlednu Stratenec. Rozprostírá se výhled na zelené louky a bukové lesy. Po pěšince kolem Malého Javorníku se pak postupně dostanete zpátky na Moravu, přestože křižovat slovenskou hranici budete ještě několikrát po cestě k Makytě. Dále se držte červené, a to až na Hradisko. V Pulčínských skalách se dříve ukrývali zbojníci, najdete tam rozsáhlé pískovcové skalní město. Za Pulčínem se pak napojte na žlutou a sestupte do Horní Lidče na autobus.

Bílé Karpaty

Romantické výhledy do krajiny, luční cesty na hranicích se Slovenskem vás čekají v Bílých Karpatech. Cesta vede z Valašských Klobouků, odtud kolem zříceniny brumovského hradu až na vrchol Javorník. Tam se napojte na Třešňovou cestu a po červené pokračujte, až budete Na Koncích. Kousek od rozcestníku je studánka, kde můžete vysypat kamínky z bot a v turistickém přístřešku poobědvat. Na rozcestí Bašta se odpojte na žlutou. Přes vesničku Žítkovou, známou z knihy Kateřiny Tučkové, dojdete až k rozcestí Pod Příslopem po naučných stezkách. Dál vás čeká Mikulčin vrch, Velký Lopeník s rozhlednou, Nová Květná a oblíbená vyhlídka Velká Javořina. Kolem hranice dojdete na Novou horu, přes Tři Kameny, Kobylu a Bukovinu a pak do Radějova.

Výbava na cesty

Správné boty jsou pro túru základ. Pevné nepromokavé pohorky, které padnou, jsou ideální variantou. Nezapomeňte na dobré ponožky, které uchrání od puchýřů. Kupujete-li boty nové, prošlápněte si je, než vyrazíte na delší cesty.

Dostatek oblečení na vícedenní výlety je jasný. Na večer se hodí dlouhé kalhoty, termoprádlo i rukavice. I pokud vyrážíte jen na den, nezapomeňte přibalit náhradní ponožky a nepromokavou bundu nebo pláštěnku. Vhodná je i čepice nebo šátek, hlavou uniká hodně tepla, léto šálí a v horách může být chladno.

Jako ochrana proti slunečnímu záření dobře poslouží opalovací krém a pokrývka hlavy. Sluneční brýle nejsou na škodu.

Ztratit se v horách nechce nikdo. Proto by ani vám neměla chybět mapa. V dnešní době si ji do chytrého telefonu může stáhnout skoro každý, mít papírovou rezervu ale neuškodí. Přespáváte-li na chatě, nezapomeňte si vzít spacák.

Láhev na vodu je naprostá nezbytnost. Při dlouhých cestách po hřebenech člověku vyprahne, a ne všude je dostupný zdroj vody. Proto je lepší mít raději zásobu.

Do dobrého batohu se hodí přibalit i cestovní lékárnu. Základem je obinadlo, něco proti bolesti a proti průjmu, náplasti na puchýře a dezinfekce.

Nezapomeňte si vzít mobilní telefon a doklady. Na spoustě horských chat se nedá platit kartou, proto si v peněžence nechejte na cestu nějakou hotovost.