Nejdelší upravovaná dráha na přírodním ledě na světě, to je titul, kterým se od 3. února 2009 pyšní lipenská Ledová magistrála, zapsaná v Guinnessově knize rekordů. Komisař z pelhřimovské agentury Dobrý den ji změřil pomocí policejního kolečka: měla 10 923 metrů a na druhé místo odsunula kanadskou dráhu v Ottawě (7,8 km).

Prohánět se na bruslích po nekonečné ploše zamrzlého Lipna, to je zážitek, který si člověk zapamatuje na celý život. Jen výjimečně se ale stane, že největší vodní plocha v Česku (rozlohu má bezmála 50 km2) stihne dostatečně zamrznout, než na ni napadne sníh. To pak musejí na řadu přijít ledaři, kteří za pomoci fréz, šestikolek s radlicí a kartáčů dráhu Ledové magistrály vyčistí mechanicky.

Součástí ledové magistrály (mapa ČEZ, a. s.) je několik okruhů„Pokud mě paměť neklame, tak to bylo naposledy v lednu 2009, kdy byl černý led, to jsme jeli po ledě jako sklo z Černé v Pošumaví až k ostrůvku u Lipna nad Vltavou a nad menší hloubkou bylo krásně vidět na dno,“ zavzpomínala Eva Cieslarová z Větřní. Neodolala a na okruh, který v pátek prohrnuli na Lipně, aby lépe promrzal, vyrazila tuto neděli.

Desatero zásad
Pravidla, která byste měli dodržovat při vstupu na Ledovou magistrálu:

1. Nevstupujte na led, pokud není jisté, že vás unese.
2. Hromadné bruslení je nebezpečné, pokud nemá led sílu 18 cm.
3. Nepohybujte se na ledě ve skupinách.
4. Na ledě se chovejte obezřetně a prozíravě, při praskání ledu nepokračujte v pohybu, ale více rozložte svou váhu na ploše.
5. Používejte sebezáchranné hroty.
6. Jistěte se při pobytu na ledě (lanem, přilbou, připoutáním ke kamarádovi apod.).
7. Nevstupujte na jezero v místech, kde může být tenčí led (např. v místě přítoků, potoků, mokřin a mostů).
8. Noste pomůcky pro nadlehčení při případném propadnutí.
9. V případě záchranné akce zajistěte postiženému teplo a základní životní funkce.
10. Při jakémkoliv nebezpečí volejte vždy záchranáře na tísňovou linku 112.

„Věděla jsem, že na hromadné bruslení to ještě není, ale led měl přes deset centimetrů a tak jsem se moc nebála. Kolem jedenácté byl ještě krásně pevný, po poledni ale začalo tát a bylo to znát.“

Když padaly rekordy

Loni si bruslaři magistrály užívali 33 dnů, byla to rekordně dlouhá sezona. Správci dráhu upravovali od 19. ledna do 27. února. Rok předtím bylo hromadné bruslení oficiálně zahájeno až 26. února a končilo se v neděli 5. března.

Když jsem se prolomil
Ledová magistrála. Antonín Labaj.Už dvakrát se pod ním prolomil led. Jednou seděl v šestikolce, která plave, takže to nebyla žádná hrůza, jednou ale Antonín Labaj, frymburský ledař, skončil až po krk v ledové vodě. „Bylo to krásné, šel jsem tam jako splávek,“ vzpomíná se smíchem.

„Byl jsem na to sice trénovaný a během mžiku jsem byl zpátky na ledu, i přesto to byl pro tělo šok. Nikdy člověk neví, jak zareaguje, mozek se přepne a začne bojovat o přežití. Když jsem se propadal, roztáhl jsem ruce, abych neprojel až pod led, pak jsem se vymrštil nahoru a odkutálel se ke břehu. Naštěstí jsem tam měl šestikolku, takže jsem si mohl zatopit, náhradní oblečení jsem s sebou neměl.“

Tenkrát padl jiný rekord: v počtu návštěvníků (jak dokládá snímek zcela nahoře). Do Frymburku na poslední mrazivý víkend té zimy dorazilo tolik lidí, že se k ledu nedostala ani sanitka, aby odvezla ženu se zlomenou rukou. Dobrovolní hasiči, kteří na dráhu dohlíželi, ji museli převézt po ledě o několik set metrů dál, na frymburskou pláž.

„Takový nápor se ani nedal očekávat,“ nestačil se tehdy divit Antonín Labaj, který s kolegy dobrovolnými hasiči držel stráž přímo na ledě. „Byly tu snad tisíce lidí, prostě mraveniště. Ve Frymburku nebylo kde parkovat, doprava na náměstí zkolabovala.“

Běžkaři si led chválí 

Pro milovníky bílé stopy je Lipno jednou z mála možností, kde se dá letos běžkovat, Šumava je totiž prakticky beze sněhu. Podél břehů se dají najet desítky kilometrů.

Záchranářská omladina nacvičovala vytažení z ledu v terénu

Žebřík, lano, házecí pytlík, matrace, plovoucí smyce nebo lidský řetěz, tím vším lze dostat z vody člověka, který se probořil do ledu a není schopen se zachránit vlastními silami. Děti, které chodí na záchranářský kroužek v Českém Krumlově, už to vědí. Své nově nabyté dovednosti si o víkendu odzkoušely v praxi na základně vodních záchranářů v Dolní Vltavici, pod vedením Radka Tomana.

„Člověk, který je ve vodě déle než minutu, už není schopen se ani zachytit lana, proto se musí do vody k němu,“ vysvětloval jim záchranář Radek Toman, když přibližoval jednotlivé způsoby záchrany. „Jak se dostaneme k díře na ledu? Rozložíme váhu a plazíme se nebo jdeme po čtyřech.“

Dva figuranti a zároveň nejzkušenější z dětí, Radek Toman ml. a Alena Patčová, se ujali role probořených. Předváděli, v suchých potápěčských oblecích, jak se během pár vteřin vyškrábat z vody pomocí bodců, a nechali se vytahovat z vody na spoustu způsobů. „Teče mi do obleku rukavicemi, pěkně to studí,“ postěžoval si Radek na břehu, hned nato ale snad podvacáté s chutí skočil do díry vyřezané v ledu.

Víkendového soustředění mládeže Vodní záchranné služby ČČK Český Krumlov se zúčastnilo patnáct dětí. „Záchranu dělám pátým rokem, přivedla mě k ní kamarádka, se kterou jsem hrála volejbal. Chtěla jsem si přibrat další sport, předtím jsem chodila na plavání,“ svěřila se Alena Patčová. „Na soustředění už jsem poněkolikáté a pomáhám mladším dětem.“