Čaroděj Krabat ožívá ve světě deskových her. Novinka se vztahem na Teplicko

Čtenář reportér 25. 11. 2023

Věděli jste, že podle nedávného historického objevu skutečný čaroděj Krabat zřejmě žil na našem území? Tuto skutečnost zapracovali studenti pražské Vysoké školy ekonomické do svého projektu – unikátní deskové hry s názvem Krabat: Útěk z mlýna. Hra se volně inspiruje oblíbeným příběhem o sirotku Krabatovi, mladém čaroději a jeho boji se zlem. Zároveň ale domněle lužickosrbskou legendu zasazuje do nového kontextu, do divoké tajemné přírody Krušných hor v okolí Teplic.

To, že se Krabat poprvé veřejnosti představí v neobvyklém prostředí severozápadních Čech, ale není náhoda. V tamějším oseckém klášteře byl učiněn unikátní objev. Byl zde nalezen starobylý rukopis, který přesvědčivě osvětluje, že opravdový Krabat byl původem z Loučné, vesnice nedaleko Oseka. Protože rukopis pochází z doby po roce 1698, jedná se o dosud nejstarší dokument dokládajícím původ legendy.

Prostory barokní knihovny Oseckého kláštera po staletí ukrývaly spis převora a kronikáře Malachiase Welckera, který zaznamenal příběh o jakémsi sedláku Hansi Krawathovi. Ten v první polovině sedmnáctého bojoval proti loupeživým švédským vojskům, která v té době plenila Čechy. Přestože byl dotyčný zřejmě horlivý křesťan, místní se jej báli a potají o něm šířili, že je čaroděj.

Nová desková hra se vztahem na Teplicko. Zdroj: Se svolením D. Graclové Nová desková hra se vztahem na Teplicko. Pokud se podobnost jmen Krabat – Krawath nezdá jako dostatečně pádný důkaz, je možné dohledat i provázanost Oseka s lužickosrbským regionem, kde legenda zdomácněla. Je tedy pravděpodobné, že se původní osecká legenda později mohla dostat do Horní Lužice, kde se spojila s dalšími místními pověstmi a vytvořila tak komplexní příběh o Krabatovi, který inspiroval mnohá literární i filmová zpracování.

Toto jedinečné spojení známé legendy s českou kotlinou nemohli studenti nechat bez povšimnutí, proto do vizuálního zpracování hry zakomponovali krušnohorské reálie včetně oseckého kláštera. Herní ploše dominuje karta kláštera, která věrně vyobrazuje cisterciácký klášter Osek, založený na konci 12. století. Přímo na oseckou knihovnu odkazuje na některých kartách zobrazená kartuš s nápisem „Non spectaculo sed usui,” neboli, „Ne k podívání, ale k užívání.” To jsou jen některé z detailů, které dodávají grafickému zpracování unikátní historickou hloubku.

Hra je navržena tak, aby stejně jako legenda propojovala prvky hororu a pohádky. Krabat a učedníci hledají cestu z Černého mlýna skrze hustý les, aby se dostali na svobodu před úderem konce třetí zimy. V cestě jim stojí zákeřný Mistr se Satanem v zádech. K cíli se hráči přibližují pomocí jednotlivých karet, které skládají na hrací plochu a postupně tak vytvářejí cestu z mlýna ven. Hra Krabat: Útěk z mlýna je určená pro rodiny s dětmi od deseti let, hrací doba se pohybuje okolo 40 minut a hry se může účastnit čtyři až šest hráčů.

Kdo stojí za tímto projektem?

Autoři hry Krabat. Zdroj: Se svolením D. Graclové Autoři hry Krabat. Pod tímto projektem jsou podepsáni studenti Arts Managementu na pražské Vysoké škole ekonomické, kteří se při svém studiu zabývají mimo jiné i oživováním kulturního dědictví. Při práci na projektu spolupracovali se správci a historiky oseckého kláštera, s Regionálním muzeem v Teplicích a s Českojiřetínským spolkem. Tato spolupráce studentům umožnila prozkoumat veřejnosti jinak nepřístupnou barokní knihovnu oseckého kláštera a poodhalit tajemství Welckerova rukopisu. Výsledkem je karetní desková hra Krabat: Útěk z mlýna, která poutavým způsobem propaguje region Krušnohoří, osecký klášter a jeho dechberoucí barokní knihovnu.