Do kojeneckého ústavu v dětském domově v Tuchlově se dostal Zdeněk Bartko ve svých 3 letech. Má celkem 4 sourozence: Tomáše, Karla, Aničku a Nikolku. Pouze s Tomášem však mohl být v Tuchlově společně. A to zejména díky iniciativě zaměstnanců dětského domova. Z dětského domova odešel ve svých 23 letech a s ohledem na tehdejší možnosti se přestěhoval k tatínkovi. Některé dětské domovy dávají svým svěřencům finanční příspěvek, případně praktický balíček, někde dávají obojí – záleží na rozhodnutí dětského domova. Zdeněk si přál pár hrnců k vánocům a při odchodu dostal oblečení a malou finanční pomoc do začátku.

Zajišťování zaměstnání nebo ubytování odcházejícím svěřencům mezi povinnosti dětských domovů nepatří. Přesto mu s hledáním vhodného zaměstnavatele opět pomohli v dětském domově, a to ve spolupráci s Veronikou Kerberovou z neziskového občanského sdružení European Initiatory Institute, z.s. Prostřednictvím projektu P-I-P Šalamoun a výběrového řízení v personálním oddělení se stal zaměstnancem naší akciové společnosti Lázně Teplice v Čechách.

Zpěvák Libor Schlenz
Tipy na víkend 13. a 14. června: Zpívat bude Schlenz. V Bílině se těšte na Mínu

Od chvíle, kdy Zdeněk opustil dětský domov, se pro něj stalo prioritou pracovat dobře. Jak říká: „Všechno své práci podřizuji. Pečlivě zvažuji své finanční možnosti, abych se co nejdříve osamostatnil.“ Zdeněk Bartko je od března 2018 jedním z našich kuchařů. V současnosti pracuje v Císařských lázních, ale zkušenosti získával také v Kamenných lázních a Lázeňském domě Beethoven. Podle vyjádření šéfkuchařů je nadaným kuchařem a skromným člověkem.

Když se v 9. třídě základní školy rozhodoval o svém budoucím povolání, nevěděl si s tím rady. Neměl tehdy žádného poradce. Napadlo ho přihlásit se na obor kuchař-číšník a přihlášku si dal pro jistotu hned na 3 školy. Na všechny byl přijat. Nakonec se rozhodl pro Hotelovou školu v Teplicích, která pro něj byla nejblíže. V roce 2012 získal výuční list v oboru kuchař-číšník. Dnes o této škole hovoří s uznáním: „Líbil se mi přístup pedagogů. Měli o nás zájem. Moc se mi také líbil rozsah odborných praxí, které jsme měli v českých firmách, ale také v Německu. Hodně jsem se tam naučil.“ Během studií si uvědomoval, že se chce vzdělávat dál. Rozhodl se pro nástavbové studium na Hotelové škole v Teplicích a v roce 2014 získal maturitní vysvědčení v oboru Podnikání. Své znalosti si však chtěl rozšířit o další obor, a tak se stal v roce 2017 diplomovaným specialistou v oboru firemní ekonomika na VOŠ v Mostě.

Praktické maturity na Střední průmyslové škole Teplice, Hotelové škole a Obchodní akademii.
OBRAZEM: Strojaři přípravu nepodcenili, kuchařky pekly dorty

Říká o sobě, že je všestranný a kuchařinu vnímá jako svůj velký koníček. Těch má ale mnohem více. Rád hraje stolní tenis, basketbal, miluje plavání, rád fotí portréty, krajiny, sport… Věnuje se atletice a gymnastice. Ta jeho upřímná radost z plánování a pak i realizování svých snů a přání na vás tak nějak vlídně a nevtíravě přeskakuje také, když vypravuje: „V 18 letech jsem si splnil velký sen. Začal jsem se učit hře na klavír, o kterém jsem snil od dětství. Vím, že jsem s výukou začal pozdě, ale musel jsem si na to nejdřív vydělat. Takže jsem si první roční kurz zaplatil z prvních výdělků v rámci odborných školních praxí. Mám vlastně rád všechny žánry. V současnosti ale nejraději hraji barokní skladby…“.

Jeho někdejší učitel hry na klavír Matěj Olejár mu s ohledem na nesporný talent doporučil přejít na základní uměleckou školu v Jirkově, kde mu je i v současnosti umožněno hru na klavír trénovat. Vedle toho se učí 2 roky hře na kytaru a i zde zvažuje výuku s lektorem… V budoucnosti chce mít klavír doma. Klasický, případně digitální, jehož výhodou je možnost cvičit zcela nerušeně díky sluchátkovým výstupům. Také v rámci naší firmy jsme od května 2019 Zdeňkovi umožnili zdarma a v předem domluvených termínech využívat klavír ve Společenském sále LD Beethoven.

 Při osobním setkání se Zdeňkem vnímáte jeho klidný a otevřený projev, realistický pohled na věci a trefné vyjadřování. Zároveň Vás obklopí jakási vlna velkého optimismu a chuti do života.

Dovolím si pár osobních slov: „Zdeňku, přeji Vám, aby se Váš současný pohled na život a jeho příležitosti stal Vaším životním postojem. A ten aby Vám pomohl překonávat všechny životní nástrahy, kterými vlastně, v různých podobách, prochází každý z nás," řekla Jiřina Försterová, personální ředitelka Lázně Teplice. 

Stávají se z dětí z dětských domovů bezdomovci, feťáci či kriminálnicí? Tento mýtus Zdeněk vyvrátil.

"Zdeněk byl více jak 20 let v dětském domově Tuchlov, a možná právě proto, je dnes tento mladý pán tak úspěšný. Osobní ctižádostivost byla znát na Zdeňkovi už od mala. Rád se účastnil všech možných soutěží, zejména pak sportovních. Velkou pílí se krůček po krůčku zlepšoval a vždy se snažil i o co nejlepší prospěch ve škole. Nedával si velké snové cíle, ale spíše ty krátkodobé, které lze snadněji splnit. Rád vařil a tak logicky nastoupil na kuchařské učiliště. Následoval maturitní obor a poté i absolvování vyšší odborné školy. V tuto dobu již bydlel na tzv. cvičném bytě v areálu dětského domova. Mohl si tak vyzkoušet bydlet ve svém, sám si hospodařit se svěřenými penězi, vařit, prát, žehlit, účtovat. A musíme říct, že mu to šlo náramně.

Při studiu si i sám vyhledával brigády, aby si tak mohl zvýšit svůj životní komfort. V domu dětí a mládeže v Teplicích vyučoval, v rámci kroužku, jojování. Sám chodil do hodin klavíru s cílem zdokonalení a pozdější přihlášky ke studiu v hudebním oboru na vysoké škole. To zatím nevyšlo, ale kdo ví. Moc nás těší, že se Zdeněk do Tuchlova vrací a my můžeme slyšet o jeho úspěších i po odchodu z Tuchlova," řekl Honza Blažek, ředitel Dětský domov Tuchlov. 

Jana Vachoušková, zástupkyně ředitele Hotelová škola, Obchodní akademie a Střední průmyslová škola Teplice