Chtít kdokoli mapovat historii naší bluesové, rockové i jazzové hudby, nejednou narazí na jméno Luboš Andršt. Skvělý muzikant by byl během téměř 55 let hraní u mnohého zajímavého/zásadního z naší pop hudby. Jeho alba Město Er i Capricornus tu patří do zlatého fondu, skupina Energit byla pojmem již v 70. letech minulého století. A konečně - kdo z našich bluesových kytaristů hrál i s B. B. Kingem?

Bezrova kniha vznikala jako bilanční rozhovor k sedmdesátinám Luboše. Oba autoři tvořili chronologickou koláž Andrštova hudebníhon příběhu. Je proloža tématy obecnějšími, doplnili ji epizodami, které Luboš psal „na home ofice“ sám. Vzpomíná na kolegy i spoluhráče, před čtenái defilují zásadní osobnosti našeho jazzu jako Stivín, Viklický, Kratochvíl, Dašek, Lipa, Rudolf a spol. Andrštovým bluesrockovým světem kráčí  Mišík, Prokop, Padrůněk, Hrubý, Hladík, „Guma“ Kulhánek, Janda… Aby čtenář neměl pocit, že listuje encyklopedií „kdo byl kdo v našem jazzu i rocku“, připomínám: po listopadu 1989 Marta Kubišová pro comeback volila jako kapelníka Luboše Andršta či že byl pozván ke společnému hraní i natáčení od klasického kytaristy Lubomíra Brabce.

Kniha „Ještě hraju vestoje“ je příběh jednoho z našich největších kytaristů. Je – a to v první řadě – zejména o muzice. Má formát 160x230 mm, je černobíle a 348 stran stojí 350 korun. 

Radek Strnad