„Mnoho zájemců jsme museli odmítnout,“ potvrdil velký zájem Michal Urban, předseda obecně prospěšné společnosti Montanregion Krušné hory-Erzgebirge. Obdobný workshop se uskuteční ještě 5. března na radnici v Jáchymově a na Městském úřadě na Božím Daru, chystají se i do dalších měst. Hned první výstup v Krupce zdůraznil, proč se vlastně zrodila myšlenka světového dědictví UNESCO. „Tato konvence byla od počátku míněna pro porozumění národů: Myšlenka vznikla na troskách 2. světové války, po roce 1945. Snahou bylo podpořit soudržnost národů, aby poznávaly kulturní dědictví druhých zemí, vědecky spolupracovaly,“ sdělil na začátku dne Helmut Albrecht z Bergakademie Freiberg, jeden z otců projektu, který loni po dvaceti letech snažení vyvrcholil zápisem Hornické krajiny Krušnohoří-Erzgebirge na seznam UNESCO.

„Někteří nevěřili, že skutečně k zápisu dojde,“ podotkl s tím, že česká ani německá strana by samy za sebe neměly šanci se na seznam dostat. Přeshraničnost významně pomohla. „Je to náhoda historie – díky evropské integraci se stala hranice téměř nevýznamnou. Lidé ji zde vždy překračovali a spolupracovali. To až v nedávné historii došlo k tvrdé hranici,“ připomněl tradici česko-saského soužití, a dodal: „Stačí být přáteli.“ Ani jedna z národních stran tak nezastírá, jak důležité je připomínat objekty jako je Rudá věž smrti, které k integritě a autenticitě jedinečné montánní krajiny přispívá. „Jde o důležitý prvek, který připomíná těžbu uranu a politické a společenské souvislosti, byť nevypráví hezkou část historie,“ podotkl Albrecht.

Všichni očekávají, že využije-li se dostatečně potenciál toho, že je Krušnohoří na prominentním seznamu světového dědictví, posílí to image celého regionu. A to včetně sebevědomí lidí, pokud se jim dostane pod kůži, že žijí ve významné krajině. Velkou poptávku zaznamenávají realizátoři montánního projektu od škol.

Začaly tak vznikat nové vzdělávací materiály, které mají UNESCO, zejména s odkazem na Krušnohoří, podat mladým atraktivní formou. Podílí se na nich například Josef Märc, didaktik dějepisu, pedagog Katedry historie FF UJEP Ústí nad Labem a chomutovského gymnázia, který na akci také promluvil. Projekt cílí na širokou skupinu obyvatel a jeden z jeho informačních a poutavých výstupů je možné najít na odkazu https://www.npu.cz/erzgebirge.

Jde o digitální mapu „UNESCO-Krušnohoří“ (pod záložkou Památky hrou). Aplikace zobrazuje interaktivně památky hornické kulturní krajiny. „Bez toho, aby se znalosti přenášely na další generace, by se povědomí ztratilo,“ podotkl k tomu Michal Urban. České školy podle něj zatím oproti německým projevují nezájem. „Nedejbože jít do terénu,“ povzdechl si dokonce. „Všechny školy by měly navštívit místo spjaté s komunistickým režimem,“ myslí si přitom například Josef Märc, s poukazem na zmíněnou Věž smrti v Jáchymově. „Krupka může jít příkladem. Dělá se tu hodně. Potřebujeme takový postoj převést i do západní části Krušnohoří, ale nikoli jen jednorázovými akcemi, ale dlouhodobě zabudovat téma do stálého vyučování,“ míní Michal Urban, podle kterého je zapsaná hornická krajina uznáním všech desítek generací před námi, které ji tvořily v potu tváře. „Jedna věc je chránit světové dědictví, druhá věc – co s tím dál…“ apeloval řečnickou otázkou v závěru na všechny přítomné s tím, že ale nebude správné jít cestou Českého Krumlova, kde se člověk neprojde náměstím, protože je plné čínských turistů..

Lucie Bartoš