Za dosavadní existenci Měsíce filmu na školách - projektu Příběhy bezpráví uspořádaly školy přibližně 9000 filmových projekcí spojených s besedami. Téměř 400 000 žáků a studentů se tak osobně setkalo s pamětníky komunistického bezpráví. Během letošního listopadu se kvůli omezením v souvislosti s koronavirem uskuteční filmové projekce s tematikou moderních československých dějin doprovázené besedami s pamětníky, historiky i filmaři online formou.  

  „V letošním roce se v rámci Příběhů bezpráví zabýváme rolí médií, propagandou, cenzurou či mediální manipulací v komunistickém Československu. Naším cílem je podpora a zvyšování mediální gramotnosti mladých lidí, jejich schopností a dovedností kriticky rozlišovat mezi rozličnými mediálními sděleními. Upozorněním na to, jak byla omezována svoboda slova a jak stát skrze cenzurní opatření a kontrolované sdělovací prostředky ovládal své vlastní občany, chceme poukázat na nezastupitelnou úlohu svobodných a nezávislých médií. Taková média jsou pilířem demokracie a potřebujeme i nyní,“ říká ředitel vzdělávacího programu JSNS ze společnosti Člověk v tísni Karel Strachota a dodává: „V letošním roce jsme vhledem k sedmdesátému výročí popravy Milady Horákové zařadili dva filmy přibližující teatrální mediální kampaň spojenou s vykonstruovaným procesem s touto statečnou ženou. Poukážeme zároveň na příklady projevů zmanipulované veřejnosti a nenávistnou propagandistickou mašinerii, která proces „ve jménu republiky a jejího lidu“ provázela.“   

  Letos si mohou zapojené školy vybírat z nabídky čtyř filmů, které se tematicky vztahují k roli médií v totalitní společnosti. Unikátní dokument Heleny Třeštíkové Pavel Tigrid – Evropan představí osobnost novináře, spisovatele a jednoho z nejvýznamnějších českých emigrantů 20. století, který zemřel v srpnu roku 2003. Snímek představuje Pavla Tigrida jako významného pozorovatele zásadních událostí, které provázely český národ v průběhu 20. století. Hlavní postava filmu je komentuje s ironií a moudrým nadhledem sobě vlastním.  

Dalším filmem ve výběru je dokument Tajné akce StB: Akce Alfa. Rádio Svobodná Evropa (RFE) bylo od počátku svého působení v roce 1951 trnem v oku československé Státní bezpečnosti. O tom, jak by se dalo proniknout do jejích redakčních řad, se dokonce vyučovalo na tehdejších komunistických vysokých školách. Podařilo se to agentu Pavlu Minaříkovi, který v mnichovské centrále RFE působil v letech 1969 až 1976 a v rámci propracované akce Alfa například připravoval únosy tehdejších redaktorů.  

Kdo byla Milada Horáková? Tuto otázku se pokusili zodpovědět tvůrci filmu Případ Dr. Horáková, kteří pátrali v archivech a ve vzpomínkách pamětníků, včetně dcery a sestry Milady Horákové. Poprava Milady Horákové následovala po komunisty vykonstruovaném procesu, ve kterém byla viněna z velezrady a vyzvědačství. Celé soudní řízení provázela propagandistická kampaň v tisku a v rozhlase, jak bylo v padesátých letech u inscenovaných soudních řízení s různými „třídními nepřáteli“ obvyklé.   

V letošním výběru nechybí ani filmové zpracování oceňovaného divadelního představení s názvem Zítra se bude…, jehož scénář vychází ze soudních spisů procesu s Miladou Horákovou. V titulní roli září světoznámá operní pěvkyně Soňa Červená, která s kadencí psacího stroje cituje doslovné formulace z absurdních projevů obžaloby nechvalně známého tribunálu. Prezentace prokurátorů s bezvýraznou tváří a v přestrojení za řezníky ilustrují krutý technicismus celého procesu v protikladu s emotivní lidskostí projevů Milady Horákové a její rodiny.   

Zapojené školy dostanou také plakátovou výstavu Jménem republiky a jejího lidu!, která se zaměřuje na roli médií v politickém procesu s Miladou Horákovou. Cílem výstavy je ukázat, jakým způsobem využívala komunistická strana propagandu tehdejším Československu. Prostřednictvím 11 plakátů obsahujících dobové fotografie, materiály z tehdejšího tisku, citáty pamětníků a základní faktografické informace je prezentováno období od roku 1945 až 1950.   

Další výstava, kterou dostávají zapojené školy, je kreslená výstava Nepřemožená o životních osudech Milady Horákové. Plakátová výstava byla zpracována na základě komiksové předlohy, poprvé vydané v roce 1951 v USA.  

  

Besedy s pamětníky online formou 

Vzhledem k opatřením v souvislosti s koronavirem budou letos na školách probíhat besedy s pamětníky online formou. Organizátor projektu, společnost Člověk v tísni, uspořádá několik debat s pamětníky, které nabídne zapojeným školám. Plánovaná debata s dcerou Milady Horákové Janou Kánskou se bohužel kvůli jejímu zdravotnímu stavu neuskuteční.  „Vzkažte všem, kteří se snaží, aby se nezapomnělo na bezpráví za komunistického režimu, že velice oceňuji jejich práci a děkuji jim,“ napsala paní Kánská organizátorům projektu. 

 Školy také mohou letos nově využít další lekce zaměřené na naše moderní dějiny z portálu JSNS.CZ. V něm najdou přes 70 filmů doprovázených audiovizuálními lekcemi a výukovými materiály. Lekce jsou řazené do kategorií podle stupně vzdělávání a podle hlavních témat. Materiály JSNS.CZ jsou navíc přizpůsobené distanční výuce, žáci tak mohou zhlédnout film a samostatně vypracovat úkoly či seminární práce přímo z domova.   

  „Zatím jsem na dálku použila jeden dokument. Žáci obecně velmi oceňují, když se nemusí učit z učebnice, když má výuka smysl a je spojená se životem. Po zhlédnutí dokumentu mi někteří velmi otevřeně sdělili své pocity a názory. Dokonce i ti, kteří by mi toho ve třídě moc neřekli, touto formou komunikují otevřeně a snad i rádi. Tato generace studentů navíc velmi dobře reaguje na audiovizuální materiály, je to pro ně daleko přístupnější než texty,“ říká pedagožka Jana Suchánková z Obchodní akademie Prostějov.   

 Vyučující ze zapojených škol také obdrží speciální vydání novin Příběhů bezpráví, které shrnují to nejpodstatnější o projektu. Kromě celé řady zajímavých textů je zde přiblížena i letošní novinka - praktický průvodce portálem JSNS.CZ Krok za krokem. Jde o průvodce audiovizuálními lekcemi k výuce moderních československých dějin, ve kterém zájemci najdou doporučení, čím začít a jakými lekcemi a materiály následně navázat. Krok za krokem je výukový plán rozdělený do sedmi tematických okruhů. 

Filip Šebek