Naší snahou bylo zachovat původní dějovou linku bez přikrášleného konce. Jak plyne čas, tak i pověsti prochází svým vývojem, kdy si každý autor upravuje danou pověst k obrazu svému a v mnoha případech si lze povšimnout, že původní, nepříliš dobrý konec byl předělán v poněkud pozitivnější závěr. Tomu jsme se však vyvarovali a čtenářům předkládáme pověsti zachycené v co nejstarších variantách.

Původní pověsti z Teplicka a Bílinska shromáždil a přeložil Vladimír Valta, uspořádal a doplnil Jindřich Šteffl a ilustrovala Karin Rujbrová. Knížka má 104 stran, stojí 70,- Kč. Lze ji zakoupit ve foyer teplického zámku nebo objednat na adrese klasterkova@muzeum-teplice.cz. Publikaci zasíláme na dobírku nebo na fakturu (pro organizace). K uvedené ceně bude připočítáno poštovné a balné dle Ceníku RMT (na dobírku 120,- Kč, na fakturu 80,- Kč)

MALÁ OCHUTNÁVKA:

Kámen čarodějnice Vely

Osamělý, pět kroků dlouhý a uprostřed skoro zrovna tak široký, bílý kámen křemenitý leží na poli u cesty, odbočující z hlavní silnice teplicko-drachkovské pod Doubravskou horou ke dvoru Doubravici. Cesta ještě před dvaceti lety bývala vysokými topoly vroubena, teď vede po kraji mladé, bujné zahrady i pole zároveň.

Kámen má rohy zakulacené a na jedné straně je zúžený, takže se úplně podobá předku lodi, z vln napřed vystupující a vzadu více potopené. Je tvrdší než železo. Uhodíš-li naň nožem ocelovým, jasné jiskry daleko odlétají.

Na přídi této lodi kamenné, ku západu obrácené, vyryty jsou tři podivné žlábky, z nichž dva jsou 11 centimetrů dlouhé a 26 centimetrů od sebe vzdálené. První jest 7 a druhý 10 cm široký, první 8 a druhý 6 až 10 cm hluboký. Třetí žlábek jest od obou vzdálený 57, dlouhý 10, hluboký 10 a široký 6 cm.

Tyto tři žlábky prý svými drápy vyryla zlá čarodějnice Vela, když z Doubravské hory na kámen skočila, aby tu čekala na oběť lidskou. Také jiná domněnka se udržela – kámen byl obětnicí pohanskou a žlábky sloužily buď ku zápalným, nebo krvavým obětím pohanským bohům. A ještě jiná pověst vidí v kameni i v žlábcích ukazatele ke hradům a průsmykům horským. A směr žlábků skutečně ukazuje i na Doubravskou horu i na průsmyky krušnohorské.

Regionální muzeum Teplice