Vodní nádrž Barbora v Oldřichově u Duchcova je lákadlem pro rekreanty, sportovce a milovníky vodních radovánek. Barbora je zatopený důl, voda tam je i v horkých dnech kvalitní a bez sinic. Právě proto také patří k vyhledávaným místům pro rekreační pobyty u vody. „Kemp funguje od poloviny dubna. Určen jen pro karavany, obytná auta. K dispozici je stání s připojením na elektřinu, stanová místa či karavany s terasou a grilem. Hlavní sezona na pláži je od 15. června do 15. září,“ řekl provozovatel pláží a kempu na Barboře Pavel Tetřev.  Působí zde potápěčské centrum, jsou zde restaurace, kemp, půjčovna šlapadel a paddleboardů.  K jezeru se dá snadno dostat z Oldřichova, lidé mohou dojet autem, nedaleko je také vlaková stanice a zastávky autobusu. Plné vstupné na Barboru stojí 60 korun (dříve 50 Kč), snížené pak 30 korun.

Z historie

Barbora pro rekreanty funguje zhruba od poloviny 80. let minulého století. Lidé z Teplicka jí neřeknou jinak než „Barča". Jde o krásné jezero pod Krušnými horami severozápadně od Teplic. Voda v něm je jedna z nejčistších v kraji. Zhruba 40 let je Barbora hojně využívaná rekreanty, plavci a milovníky přírody. Nebylo tomu, ale tak vždy. V roce 1957 byla v prostoru mezi Jeníkovem, Košťany a Hrobem zahájena činnost hnědouhelného lomu Barbora.

Co je nového v Bílině: Areál Kyselka láká na procházky a minigolf
Co je nového v Bílině: Areál Kyselka láká na procházky a minigolf

V teplické oblasti severočeské hnědouhelné pánve je řada zatopených malolomů, ale jen v případě jezera Barbora se podařilo harmonicky skloubit všechny kvalitativní parametry. Právě tato zatopená zbytková jáma bývalého hnědouhelného lomu se zajímavou břehovou linií obklopená vzrostlou rekultivační zelení a masivem Krušných hor v pozadí vykazuje vysoké ekologické, hygienické a sportovně-rekreační parametry a už po tři desetiletí je vyhledávaným cílem aktivního odpočinku lidí ze širokého okolí. Vývoj kvality vody se dlouhodobě systematicky monitoruje v celém hloubkovém profilu jezera. Získané poznatky představují cenné informace o vývoji kvality vody v zatápěných vyuhlených lomech a v budoucnu se nepochybně využijí i při uvažovaných vodních rekultivacích zbytkových jam DNT a DB.

Vodní nádrž Barbora u Teplic.Vodní nádrž Barbora u Teplic.Zdroj: Tomáš Vrba, Ondřej Jungmann, archiv DB

Těžba uhlí na Bílinsku a Teplicku

Začátky dobývání hnědého uhlí v oblasti Bílinska a Teplicka sahají až do poloviny 18. století, ale skutečný rozvoj průmyslové těžby začal až ve druhé polovině 19. století v souvislosti s výstavbou železničního spojení a možnostmi odbytu uhlí i do vzdálenějších míst. Kromě hlubinných dolů se těžilo i povrchovým způsobem. Po druhé světové válce tady fungovalo 10 hlubinných dolů a 12 povrchových menších lomů. Do národního podniku, později závodu Dukla patřily malolomy Liebig, Svornost (ČSM), Otakar, Barbora a vlastní Dukla (dříve Karel). Pro všechny provozní dukelské úseky byla tehdy typická malostrojová technika tvořená výhradně lžícovými rýpadly; odvoz nadloží zajišťovaly parní lokomotivy s výklopnými BH vozy. Všechny dobývací prostory se vyznačovaly značnou přerubaností uhelné sloje způsobenou předešlou hlubinnou těžbou.

Lom Barbora

Také dobývací pole lomu Barbora bylo poznamenáno předešlou činností hned několika starých dolů (Alžběta, Otakar, Emilie, Boží Požehnání). Samotný lom Barbora byl založen v roce 1957, jako rozšíření sousedního lomu Otakar, který nedaleko Košťan fungoval už od roku 1926. Právě propojení obou malolomů dovolilo odtěžit uhlí v uceleném dolovém poli v délce až 1 000 m. Mocnost uhelné sloje dosahovala 12 až 16 m a byla uložena pod 25 až 45m vrstvou nadloží. Roční objemy skrývky činily zhruba 3 mil. m3, uhlí kolem 0,5 mil. t. Největší roční těžby 578 tis. t uhlí bylo dosaženo v roce 1966. Charakteristickým rysem zdejšího uhlí byl nízký obsah popela (do 15 %). Veškerá zde vytěžená produkce ze sloje v minulosti již hlubině přerubané směřovala do blízké třídírny lomu Dukla (Karel). Převážná část skrývky byla deponována do vyuhleného prostoru lomu Otakar. Těžba v lomu Barbora byla ukončena v roce 1973.

Seniorka Marie Chalupníková z Teplic oslavila nedávno 100 let. K významnému jubileu je poblahopřál i primátor Teplic Hynek Hanza.
Seniorka z Teplic oslavila 100 let, denně zalévá hortensii

Stop! Další zahlubování by mohlo ohrozit teplické termální prameny

Lom Barbora čekala dlouhá budoucnost - plán tzv. Velké Barbory. Na další rozšíření lomu, byť do značných hloubek, se musíme dívat optikou poloviny 60. let minulého století, kdy v Československu neexistovala jaderná energetika a chod energeticky náročného centrálně řízeného průmyslu spoléhal výhradně na uhlí. Prognóza Velké Barbory počítala s dalším postupem lomu, kde by vlivem zapadající uhelné sloje bylo nutné přemístit větší množství nadloží a nasadit výkonnější technologické celky. Reálnost této možnosti dokládá řada průzkumných hydrologických vrtů, které zkoumaly vliv případné stále hlubší těžby lomu Barbora na hladinu termálních vod v nedalekých Teplicích. Na jejich základě bylo vytyčeno ochranné pásmo termálních pramenů, do jehož vnějšího okraje zasahoval dobývací prostor Barbory. Povolená maximální hloubka byla na Barboře stanovena na 192,5 m n. m. Tím padly nejen plány velké varianty budoucí těžby, ale v roce 1973, kdy bylo dosaženo této maximální hloubky, byl ukončena báňský provozu na lomu Barbora ukončen.

1973 - Po ukončení těžby zůstal poměrně rozsáhlý zbytkový lom s plochou přesahující 70 ha. Jako v případě ostatních vyuhlených malolomů – Liebig, ČSM a Otakar - bylo rozhodnuto o jeho zatopení a okolní lesnické rekultivaci.1973 - Po ukončení těžby zůstal poměrně rozsáhlý zbytkový lom s plochou přesahující 70 ha. Jako v případě ostatních vyuhlených malolomů – Liebig, ČSM a Otakar - bylo rozhodnuto o jeho zatopení a okolní lesnické rekultivaci.Zdroj: Tomáš Vrba, Ondřej Jungmann, archiv DB

Barbora ve vzpomínkách Jana Žďárského

Uznávaný báňský odborník a nestor českého hornictví Jan Žďárský začal sbírat své cenné životní zkušenosti z oblasti povrchové těžby uhlí právě na lomu Barbora, kde působil v letech 1962 až 1964 jako vedoucí provozu a výroby. „Na Barboru jsem přešel z lomu Liebig, kde jsem byl na počátku 60. let revírníkem a vedoucím skrývky. V době mého působení zabezpečovalo těžbu na Barboře zhruba 400 zaměstnanců. Nadloží bylo odtěžováno třemi skrývkovými řezy, přičemž do třetího už vybíhala uhelná sloj. Těžbu skrývky zajišťovala lžícová rýpadla. Kolejovou dopravou byly skrývkové hmoty odváženy na výsypku u silnice Kamenný pahorek – Košťany a do prostoru sousedního lomu Otakar. Zdejší uhlí z již hlubinně přerubané sloje bylo nutné zbavit proplástků a hlušiny v třídírně. Na těžbě uhlí byla nasazena jednokubíková německá lopatová rýpadla MB2 a nákladní auta a pasovka vedoucí na skládku a překladiště. Také během svého dalšího působení v revíru jsem Barboru dál sledoval. Mohu říct, že se mi hodně líbí zdejší proměna těžbou poznamenané krajiny až do současné rekreační podoby. Jako řada Tepličáků se sem jezdím v létě vykoupat a občas zajdu i na golf,“ popsal svůj vztah k Barboře Jan Žďárský.

Jak vzniklo zdravé funkční jezero

Už v roce 1974 se po ukončení těžebních prací čerpání důlních vod zastavilo a dno lomu se postupně zatápělo. Už následujícího roku se lom samovolně zaplavil do hloubky 60 m. Dno Barbory je široké 50 až 100 m, se zbytky bazální části uhelné sloje a jíly a štěrky zdejší vnitřní výsypky. Ještě v době aktivní báňské činnosti probíhala rekultivační výsadba na okolních výsypkách. V rámci lesnické rekultivace zde byly vysázeny topoly, břízy, olše, ale i javory, lípy, jasany a modříny. Řízená hydrická rekultivace zbytkové jámy začala v roce 1981 stabilizací vodní hladiny a vybudováním přepadu do nedalekého potoka Bouřlivec. Zároveň probíhaly rozsáhlé terénní úpravy, ozelenění břehů a další výsadba na plochách výsypek. Vzniklé dvě vodní plochy Otakar a Barbora jsou propojeny systémem přepadových zařízení. Voda přitékající ze zalesněných svahů Krušných hor protéká Otakarem až do Barbory. Kvalita vody tak přirozenými procesy dosahuje celoročně vynikající úrovně a od poloviny 80. let slouží ke koupání, sportovnímu potápění a rekreaci lidí ze širokého okolí. Po povodních v roce 2002, kdy přívalové deště vylily vodu z přeložky koryta potoka Bouřlivec do nádrže Otakar, nebyl přítok z Bouřlivce obnoven a obě vodní plochy jsou zásobovány už jen přítoky z vlastního povodí.

Kvalita vody se v Barboře dlouhodobě sleduje

První monitorování kvalitativních parametrů vody v zatopeném lomu Barbora proběhlo už v polovině 80. let. Poslední dvě desetiletí se vývoj kvality vody sleduje pravidelně dvakrát ročně „Odebíráme vzorky nejen na hladině, ale v celém hloubkovém profilu včetně přítoku a odtoku. Provedená měření dokládají trvale výbornou kvalitu vody bez vodních květů sinic. V zooplanktonu Barbory se hojně vyskytují perloočky a mlži, kteří udržují průhlednost vody,“ uvedl Martin Kabrna z firmy R-Princip Most, která tady od roku 1996 vyhodnocuje pro potřeby Severočeských dolů kvalitu vody a planktonu. Sledování všech parametrů a chování vodní plochy je důležité pro budoucí hydrické rekultivace zbytkových jam dolu Tušimice a Bílina. Barbora se tak stala pionýrem úspěšné vodní rekultivace v jezerní krajině po těžbě hnědého uhlí, která jednou vznikne pod Krušnými horami.

Tomáš Vrba

Barbora v číslech:
1974-1980 napouštění zbytkové jámy
63 ha plocha vodní hladiny
23 m/60 m průměrná hloubka/maximální hloubka
11,5 mil. m3 objem vody
50 – 100 m šířka dna
250 m n. m. výška vodní hladiny
38 500 topolů bylo v letech 1974 -84 vysázeno na sousedních výsypkách