Kapela chtěla už loni jet šňůru s repertoárem alba natočeného živě v Soulkostele 8. listopadu 2019 na Broumovsku. Vzniklo tehdy na místě s osobitou atmosférou, genius loci chrámu je z té nahrávky cítit. Ale kvůli covidu zatím nedostali „Houpáči“ šanci nám své poslední album představit naživo i naplno, před publikem jako dřív úplně běžně.

„Bude to tedy na den skoro přesně po roce, kdy jsme v Hraničáři takhle online hráli poprvé. A už tenkrát jsme si říkali, že jdeme s křížkem po funuse, že už těch streamů musíte mít všichni plný zuby. No, a my už se zase chystáme tam zahrát, vstoupit do stejný řeky. Hraničář stejně jako my potřebuje píchnout, je zavřený už dost dlouho. Pravda, jejich galerie dál funguje, ale čerstvě zdigitalizované klubové kino Hraničář je prázdné a smutné. Strašně dlouho tam nikdo pořádně nehrábnul do strun,“ povzdechl si teď Petr Kuneš, manažer originální ústecké pětky Houpací koně. Kapely, hrající většinou písně s texty svého lídra, zakladatele, zpěváka i kytaristy Jiřího Imlaufa.

„Náš koncert se ponese ve stylu desky ze Soulkostela na Broumovsku. Pro vás i pro Hraničář ho odehrajeme v sevřeném tvaru mezi pódiem a sedačkami v kině. Sejmou ho tu čtyři kamery, o zvuk se postará Honza Brambůrek. Stejně jako v listopadu 2019 v Soulkostele před námi zahraje Aran Epochal, to on live stream ve 20 hodin zahájí. Stream bude volně dostupný na youtube profilu Hraničáře,“ dodal Kuneš. Publikum tak čeká ve čtvrtek 6. května večer od Koní minimálně třináct písniček jako na Broumovsku.

Ale protože se jedná o benefiční akci, k dispozici budou i vstupenky (Live Stream: Houpací koně & Aran Epochal). Na vystupující skupiny i Hraničář je tak možné přispět na transparentním účtu spolku Veřejného sálu Hraničář, číslo má 2200731325/2010.

„Vše podstatné je na webu (www.hranicar-usti.cz), těšíme se!“ doplnil Petr Kuneš k chystanému jarnímu ústeckému online hraní. 

Jak se sami Koně vidí? „Jsme z Ústí nad Labem, Monte Carla chudých, města, který je barevný jen pár týdnů na podzim. Jinak je to místo jako z černobílé fotky, a my tyhle dvě jeho barvy máme rádi. Ve vzduchu je tu cítit Setuza i kerouakovskej svět kopců, závodních jídelen a železničních náspů,“ popsal svou skvadru vlastní poetikou Jiří Imlauf.

A něco více o „předkapele“ Aran Epochal. „Století páry je moc moderní, i gotika byla před chvílí. Ale doba bronzová? K ní to vše směřuje. Řadu sedmipalcových singlů s labelem Silver Rocket a spřízněnými umělci přerušila věc, na níž zněl folk starší než svět sám, bas hlubší než tma. Po prvním albu „Doba bronzová“ (2015) Aran natočil a vydal album „Konec srpna“ (2017). Aran Epochal nikde nezačíná ani nekončí, prostě je: ovšem to není zas až tak málo. Mantry se převalujou v mlze mezi pískovcovými skálami, borovicový les nepropouští ven jediné tajemství. Ideologie zůstává: spolupráce, kooperace, živá vlákna pod strnulým povrchem. Malé kroky, rychlý běh.“

Radek Strnad