Při zpáteční cestě mi zvědavost nedala, vůz zastavil a já se šel podívat ke stolku. Již když jsem přicházel, jeden z mladých lidí se sehnul a z krabice vyndal plnou hrst šitých roušek a poté mi dvě nabídl. Druhý k rouškám přidal poučení a tázal se, zda si přeje ještě roušky pro manželku. Poděkoval jsem za dar a spokojeně odcházel k vozidlu. Při jízdě kolem zastávek MHD jsem viděl  dva zaměstnance technických služeb rozprašovat desinfekční roztok a uvědomil si, co v Ústí vše dělají pro občany. Při nedávné nutné cestě do centra Teplic jsem se s něčím podobným nesetkal.

František Šimon, Teplice