Mělo by být pro každého samozřejmostí chtít žít v krásném a harmonickém prostředí. Když opustíte svůj byt, chcete mít venku možnost procházet krásné parky, slyšet zpívat ptáky a obdivovat labutě na vodní hladině, projít se čistými ulicemi a uvědomovat si, že i tento prostor mimo byt je váš domov. Ale určitá individua toho schopna nejsou. Jen ničí, zabíjejí a já pro ně mám jen slova pohrdání. Pro mne jsou obyčejní zbabělci a vím zcela jistě, že nikdo z nich by se proti opravdovému chlapovi nepostavil. Že dokáží ubližovat jen bezbranným. Tohle bych jim chtěl vaším prostřednictvím vzkázat, tak moc bych jim chtěl svoje pohrdání ukázat, ale obávám se, že tahle individua žádné noviny nečtou a kdoví, zda vůbec čtou. Ale já v jistou formu karmy věřím - a věřím, že každé zlo se nakonec v té či jiné podobě ke svému původci vrátí. Takže jim přeji, aby se to v jejich případě stalo co nejdříve.

Jinak, ač nejsem Tepličan, jsou pro mne, po mém rodném městě, druhým nejdůležitějším městem v životě a přeji všem jeho obyvatelům, aby se s podobnými zbabělými ubožáky setkávali v životě co nejméně. Aby své město chránili a vážili si ho.

Bohumil Matějovský