Zelená značka splnila, co pohled vzhůru sliboval. Pořádné provětrání všech plicních lalůčků!

Kamenitou stezku, klikatící se mezi skalkami k vrcholu, si náležitě vychutnáváme. Najednou máme pocit, že jsme se na chvilku ocitli někde v Alpách. Jak je vrcholová pasáž výstupu strmá, tak je přívětivá, stále je na co se dívat, co fotografovat a obdivovat.

Černá na skalách potvrzuje jejich sopečný původ, s přibývajícími výškovými metry se otevírají stále širší výhledy. Nabízející se výhledy stojí často za zastavení, stejně jako panely naučné stezky, z nichž lze načerpat zajímavé poučení o zdejší unikátní přírodě. Skvělý dojem kazí pouze pozůstatky po neukázněných turistech, kteří byli z výstupu na kopec natolik vysílení, že obaly od sušenek i nápojů už nemohli dále unést.

Po výšlapu na vrchol jsme se pokochali dech beroucím výhledem na okolní krajinu, která nikdy neomrzí. Vrcholový kruhový rozhled do kraje opravdu nezklame. Na jedné straně Bílina se svými obrovitými komíny a na druhé straně nádherný pohled do krajiny. Na severu obdivujeme Krušné hory, na východě Milešovku, na jihu lomem ukusovaný Želenický vrch a za ním Zlatník.

Nádhera!

Sestup z Bořně byl rychlý. Nepříznivá předpověď počasí se nevyplnila, den byl zalitý sluncem a my si výlet užívali plnými doušky.

Říká se, že kdo se na horu Bořeň jednou podívá, určitě se bude chtít vrátit na toto bezpochyby mimořádně nádherné a zajímavé místo. A my s tímto tvrzením souhlasíme!

Děti z 1.sk. a teta Jana, DD Tuchlov