Jindřich Marek pocházel z Horní Čermné na Ústecko-orlicku, kde se 24. dubna 1931 narodil. Po válce se učil malířem porcelánu ve Staré Roli a v letech 1949 až 1955 studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, kde byl žákem profesorů Otto Eckerta a Stanislava Ulmana

Hned po skončení studií a základní vojenské služby vyměnil Prahu za Teplice, kde také pak po celou dobu žil. Nastoupil do duchcovské porcelánky a stal se tu kmenovým výtvarníkem. Výrazně ovlivnil období tzv. „Bruselu“. Po světové výstavě EXPO 58 se zúčastnil mezinárodní akademie v Ženevě a poté řady významných mezinárodních výstav keramiky. Moderní pojetí tvorby ozdobného porcelánu vzal plně za své a spolu s Jaroslavem Ježkem a dalšími se stal spolutvůrcem tohoto trendu.

Vytvářel nové tvary i dekory, podílel se na celé řadě výrobků stejně jako celých kolekcí, ať už šlo o vázy, dózy, dekorativní hodiny nebo další předměty. Po úspěchu v Bruselu začal J. Marek navrhovat předměty mírně biomorfních či aerodynamických tvarů, zcela oproštěné od plastického dekoru. Byl jedním z průkopníků užívání solného podglazurního dekoru.

V roce 1962 zaujal Jindřich Marek na mezinárodní výstavě keramiky v Praze a poté začal každoročně vystavovat v Itálii ve Qualdo Tadino i Faenze, odkud si přivážel pravidelně řadu ocenění. V duchcovském závodě Royal Dux vytvářel předměty z jemného porcelánu. Jinak se však ve svém ateliéru zaměřoval na mnohem robustnější keramiku, hlavně venkovní fontány.

Jindřich Marek zůstal duchcovské manufaktuře věrný celý svůj pracovní život, i když v roce 1981 přešel na poloviční úvazek. To mimo jiné proto, aby se mohl dostatečně věnovat rovněž sochařině ve svém ateliéru v Hradišti.

Jindřich Marek v pondělí 1. srpna zemřel. Bylo mu jedenadevadesát let. Poslední rozloučení s ním proběhne v pátek 5. srpna v 11.00 hodin na teplickém hřbitově.

Libuše Maxová