„Za 30 let práce v ochraně přírody, krajiny a životního prostředí jsem viděl hodně ničivých zásahů, ale něco tak absurdního jako v rezervaci Plakánek ještě ne. Absurditou myslím součet vzácnosti území, zbytečnosti zásahu, intenzity destrukce a turistické exponovanosti lokality,“ popsal situaci ekolog a někdejší dlouholetý vedoucí CHKO Broumovsko Jan Piňos, který už podal žádost o prošetření zásahu na oblastní inspektorát České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Liberci. „Státní ochrana přírody zde selhala na celé čáře, když povolila odvážet pokácené smrky nejhorším možným způsobem, těžkým harvestorem po zamokřeném dnu údolní nivy,“ řekl.

Harvestor zanechal v lokalitě koleje v délce 800 metrů a místy hluboké až jeden metr. 

Odhozený respirátor se rozkládá v přírodě déle než sto let.
Krkonoše bojují s odpadky. Respirátory vydrží v přírodě přes sto let

Tyto koleje byly rozježděné opakovanými pojezdy, při nichž lesníci kladli vytěžené dřevo do kolejí, aby stroj neuvízl. Při zásahu místy zcela zmizela turistická stezka. „Přitom šlo jen o přibližně 150 už dříve uschlých smrků, které nebyly nebezpečné pro šíření kůrovce. Suché stromy bylo možno ponechat na místě a ty nejbližší k turistické stezce pokácet, zkrátit a šetrně přiblížit krátkou lanovkou nad údolí mimo rezervaci,“ uvedl Piňos.

Podle něj je zásah těžařů exemplární odstrašující „vizitkou“ státní ochrany přírody. „Jak chce stát vést návštěvníky chráněných území k citlivému, ohleduplnému chování k vzácné přírodě, když státní úřady opakovaně schvalují a dovolují průmyslové ničivé zásahy s nesrovnatelně větším dopadem na přírodu, než mohou mít návštěvníci? Tabule v Plakánku upozorňující na zákaz vstupu jen zvyšují zájem kolemjdoucích a posilují oprávněné odsouzení zásahu – vyvolávají dojem z úřady skrývaného neřádu,“ komentoval situaci Jan Piňos.

Mluvčí ČIŽP Jiří Ovečka potvrdil, že žádost o prošetření přijali a budou se jí zabývat.

Pavel Pichler.
Toalety v Českém ráji? Nechceme poučovat, ale vzbudit zájem, říká autor kampaně

Podle ředitele libereckého pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny Jiřího Huška jde o průšvih. „Není to nic, na co by mohli být lesníci pyšní. Podle fotografií došlo k drastickému poškození půdního prostředí v rezervaci. Situaci je potřeba prošetřit,“ řekl Deníku Hušek. Dodal, že AOPK a CHKO Český ráj sice vydaly souhlas s těžbou, ale zhotovitel nedodržel smluvní podmínky. „Ty měly zajistit, že takové škody nebudou nebo alespoň nebudou v takovém rozsahu. Správa CHKO Český ráj už se zhotovitelem zahájila sankční řízení,“ doplnil Jiří Hušek.

Věčně vlhký les

Podle Jana Piňose, který na celou věc upozornil, byly podmínky státní ochrany přírody udělené těžaři od začátku chybné. „Niva na zastíněném dnu strmého, zalesněného, hluboce zařízlého údolí je sotva kdy zcela suchá i v suchých letech, natož v letošním deštivějším roce, a pásový stroj by nivu zdevastoval tak jako tak. Nedovedu si ani ve snu představit, že bych jako někdejší vedoucí CHKO něco takového připustil,“ podotkl Piňos.

Kácení proběhlo v lesích obce Libošovice a území v srpnu uzavřel pro návštěvníky odbor životního prostředí Městského úřadu Jičín. Jde o turisticky hojně navštěvované území u hradu Kost, kterým projdou ročně tisíce lidí. Státní ochrana přírody zde provozuje naučnou stezku.

Starosta Libošovic, která dřevo prodala, nechtěl věc komentovat ani uvést jméno firmy, která dřevo těžila. „Bojovali jsme za to, abychom to dřevo mohli vůbec vytěžit. Nechtěli jsme ho tam nechat, což byla jedna z prvotních podmínek, ani nám nedovolili oblast zavřít na 5 let, jak jsme chtěli. Víc se k tomu nebudu vyjadřovat,“ řekl Deníku Vít Svoboda.

„Stromy tam mohly zůstat“

Podle Piňose vytěžené stromy nepředstavovaly z hlediska ekosystému rezervace ani okolních hospodářských lesů pražádné riziko. Pokud už bylo nutné je pokácet, měly podle něj zůstat na místě, tak jako se děje v jiných chráněných územích. „Zmasakrování lesní půdy těžkými stroji v přírodní rezervaci kvůli odtažení několika desítek souší je exemplární ukázka kolapsu, do kterého dovedla naše lesy politika Ministerstva zemědělství, díky které se místo včasných zásahů proti kůrovci v hospodářských lesích těží už suché vylétané stromy, které by lépe posloužily, kdyby se ponechaly na místě zetlít. Zároveň ale ukazuje také selhání státní ochrany přírody, která vůbec neměla vyvezení dřeva z rezervace povolit,“ uvedl k události expert na ochranu lesů Hnutí DUHA Jaromír Bláha.

Policisté zastavili zahraniční motorkáře v Peci pod Sněžkou u dolní stanice lanové dráhy na Sněžku, když se vraceli z Obřího dolu.
Velká skupina zahraničních motorkářů vjela do Obřího dolu. Zákaz jim nevadil

V současné době jsou už největší škody podle Jiřího Huška z AOPK odstraněny. „Zhotovitel, který těžil na území obce, to zařídil tak, že to, co je vidět na fotografiích, už neuvidíte. Trasa je srovnána a upravena, pláň je teď bez vegetace. Uvedení do přijatelného stavu ale nezbavuje viny pachatele,“ řekl Deníku Hušek.

To potvrdil i Jiří Klápště ze správy CHKO Český ráj. „Uvedení do přijatelného stavu je polehčující okolnost při stanovení sankce za porušení zákona o ochraně přírody a krajiny. Sankce může být pro právnickou osobu až dva miliony a pro fyzickou osobu je maximální výše 100 tisíc korun,“ vysvětlil Klápště. Podle něj může být jasno, jestli k porušení zákona došlo, během jednoho až dvou měsíců.