Brzy začne hnízdění sokolů a na Pardubicku budou mít připravený jeden speciální hotýlek. Hasiči chvaletické elektrárny spojili příjemné s užitečným, když při svém úterním cvičení na třísetmetrový komín vytahali 50 kilogramů keramzitu, který sokolům v budkách slouží jako stelivo.

Vlka v národním parku zaujala fotopast.
VIDEO: Vlk si v národním parku České Švýcarsko pohrál s fotopastí

Speciální budky jsou na chvaletickém komíně už od roku 2017. Přestože si je dravci co chvíli přiletí prohlédnout, zatím se v nich ještě neubytovali. Ornitologové doufají, že letos se poštěstí a sokolí pár, který se kolem Chvaletic neustále objevuje, bude mít mláďata.

Proto i letos ornitologové s hasiči sokolům ve speciálních budkách ustlali.

Sokol stěhovavý je v České republice vzácný a patří mezi kriticky ohrožené druhy.

Kromě zmíněného páru, který létá nad Chvaleticemi, se jeden pár objevuje také na opatovické elektrárně, další ale na Pardubicku už nejsou. Sokol si nestaví hnízda, ale obývá různé výklenky na skalách nebo obsadí krkavčí hnízdo.

„Na skalách je v dnešní době obrovský ruch, oblíbili si je turisté, horolezci a trampové, takže jsme odtamtud sokoly vlastně vyhnali,“ vysvětlil Beran s tím, že v 60. letech populace sokolů v Evropě téměř vymizela. Od té doby číslo ale mírně narůstá a čím dál častěji se objevují případy, kdy sokol vyhnízdí ve městě, a to právě v budce připravené člověkem.

„Okolí elektráren si oblíbili, protože je to pro ně klidné prostředí. Ale za normálních okolností tam nemají kde hnízdit, protože jsou tam jen betonové ochozy, proto jim ornitologové vytvářejí budky,“ řekl ornitolog Beran.

„Není to klasická budka, kterou lidé běžně vídají. Sokol je velký pták, takže i budka musí být velká. Je to bedna, která má 60 krát 60 centimetrů a jednu stěnu má úplně otevřenou,“ popsal sokolí příbytek ornitolog Václav Beran.

Uvnitř bedny je keramzit, kterého čtyřčlenný tým hasičů vybavených lezeckou výstrojí dopravil do výšky 120 a 160 metrů pět desítek kilogramů.

„Keramzit jsme si rozdělili do dvou břemen, která je pak jednodušší vytáhnout pomocí kladky a provazu na jednotlivé ochozy,“ sdělil jeden z lezců Michal Rambousek.

Operaci „Stelivo“ hasičům znepříjemňovala hustá mlha a zima, při které museli zdolat 600 příček žebříku. Jen dvě hodiny hasiči připravovali lezeckou výstroj, další dvě jim pak zabral výstup a vybavování budek.

„Akce se uskutečnila „za pět minut dvanáct“ – hnízdění sokolů má totiž začít každým dnem. Cíl je prostý: nalákat nové obyvatele k uhnízdění a vyvedení mláďat,“ upřesnil tiskový mluvčí elektrárny Petr Dušek.

Chvaletickou elektrárnu ale sokoli nemají jen pro sebe. Energetické zařízení už je domovem několika párů poštolek.

Domovem i pro poštolky

„Sokoli se pohybují ve vyšší výšce než poštolky. K hnízdění potřebují klidné místo, kam se nedostane člověk. Oproti tomu poštolky využívají spíše dutiny na rozmanitých stavbách, například větrací šachty, průduchy na půdy, výklenky či římsy,“ upřesnil Beran s tím, že poštolky si se sokoly nepřekáží.

Málovídaný jev se udál ve Velkých Heralticích. Koza místní chovatelky má pět kůzlat.
K neuvěření. Na Opavsku přivedla koza rekordmanka na svět rovnou paterčata

„Budku pro sokoly mají i na komíně v Elektrárně Počerady, která taktéž patří do portfolia skupiny Sev.en Energy. Shodou okolností tam právě v úterý instalovali fotopasti. Ve snaze pomoci sokolům jsou v některých průmyslových objektech vyvěšovány speciální budky. Díky tomu populace sokolů u nás roste. Nyní již v České republice hnízdí pravidelně přes sto párů,“ dodal Dušek.