Osobnost Deníku
Přečíst článek >

V Ústí, odkud pochází, odstartoval Jarošík v červenci svou kariéru v roli hlavního kouče. Tým vytáhl po podzimu na třetí příčku ve FORTUNA:NÁRODNÍ LIZE, hráči si ho oblíbili. A on je. "Možná je to další ocenění mé práce, ale je to především o hráčích, ti jsou důležitější," reagoval na chválu na svou práci a na výsledky, které ho nakonec posunuly do nejvyšší slovinské soutěže.

Máte skvělé výsledky, ale přeci jen z Ústí odcházíte hned po půl roce. Není to brzy?
I tohle byla jedna z věcí, kterou jsem zvažoval, ale nakonec to dopadlo tak, jak to dopadlo. Dá se říct, že to za mě ve finále vyřešil můj nový klub.

Jak to?
Celje je tým, který sbírá tituly a hraje o evropské poháry. Ambice i tamní zázemí jsou v mé kariéře jednoznačným krokem kupředu. Rozhodně to nebylo o financích, je to zkrátka nová výzva, která mě zlákala, nebojím se toho.

Nemrzí vás opustit rozdělanou práci v rodném městě?
To je další faktor, já myslím, že těch pro a proti bychom posbírali celou řadu. Na druhou stranu taková nabídka už by třeba nemusela nikdy přijít, protože ty podmínky tam jsou opravdu skvělé. Jak jsem řekl, byla to těžká volba, dlouho jsem byl nerozhodný a trápilo mě to.

Přitom v létě jste nabídky jiných klubů odmítl, proč jste teď změnil názor?
Znovu opakuji, táhlo se to vážně dlouho, už jednou jsem to shodil ze stolu, ani Ústí se moc nechtělo mě pouštět. Nakonec ale převážila touha se zvednout zase o stupínek výš a třeba se jednou dostat i někam dál.

Tím myslíte třeba Rusko, kde si vás fotbalově pořád velice váží?
To teď nevím, ale samozřejmě je to jeden z těch argumentů, které mě přemlouvaly, abych do Slovinska odešel. Celje je loňský mistr, letos sice body ztrácí, ale kdybychom se dostali do pohárové Evropy, byla by to šance se zase víc zviditelnit.

Velkou trenérskou budoucnost vám prorokuje i vedení FK Ústí, co na to říkáte?
Je to možná další ocenění mé práce, ale je to hlavně o hráčích, takže bych jim chtěl moc poděkovat. Vytvořili jsme tu super partu, hráči, trenéři, realizační tým, která táhla za jeden provaz, i to byl důvod, proč se nám dařilo. Já pak čtu pořád chválu na svou osobu a rozhovory se mnou, ale byl bych raději, kdyby se zmiňovala také zásluha hráčů, ti jsou důležitější. Doufám, že když budou tvrdě makat, usměje se štěstí s posunem výš i na ně.

Ve Slovinsku máte nástup už 7. ledna. Máte už zařízené bydlení?
Všechno je to dost narychlo, já do Slovinska zamířím už 5. ledna, abych si to tam všechno prohlédl na vlastní oči. Viděl jsem to zatím jen na fotkách a na videu v telefonu, na místě pak budeme ladit věci jako bydlení a podobně.

Stěhujete se jen vy, nebo celá rodina?
Je to jiný kraj, jazyk, navíc tam bude o hodně kratší příprava, takže i proto, abych měl na práci a poznání nového prostředí klid, půjdu zatím sám. Uvidíme v létě, jak se všechno vyvrbí.

Arma bude mít během půl roku už třetího trenéra. Ačkoliv má Ústí nahráno, nebojíte se trochu, co to s týmem udělá?
Myslím, že jste to řekl dobře - bodově už by snad žádný průšvih hrozit neměl. Možná se trochu osvěží kádr, ale věřím, že kluci si druhou ligu v klidu uhrají i pro další léta. Asi máte pravdu, že není úplně dobré, když se pořád mění trenéři, které mají navíc ti hráči rádi, ale takový je zkrátka život a fotbal. Na druhou stranu je potřeba si přiznat, jak to je momentálně v Ústí nastavené, takže i to je zkrátka realita.

Už jste to zmínil, i vás měl tým, stejně jako Aleše Křečka, rád. Na tréninku jste hrál s kluky bago a nic jim nedaroval…
Každý trenér má něco. Někdo má nadhled a zkušenosti, někdo klid, já jsem zase ještě mladý a občas jsem se pořád cítil jako hráč, takže jsem si s kluky rád zahrál (úsměv). Když něco dělám, dělám to naplno a to samé chci i po hráčích. Občas to možná bylo malinko vyhecované (smích), ale nakonec bylo fajn, že i oni se nakazili tím, že nikdo nikdy nechtěl prohrát.

Podobná náhrada se bude Armě asi hledat těžko. Jste teprve na začátku své trenérské kariéry, jaká je podle vás šance, že byste se do Ústí ještě někdy vrátil?
Člověk nikdy neví, co bude, a kam se třeba jednoho dne vrátí. Já už si prošel jedno kolo přes velkou část Evropy jako hráč, teď bych to chtěl zkusit i jako trenér. Rád bych si zdokonalil angličtinu, protože myslím, že není tak dobrá a že ruštinu mám lepší, ale jak říkám - nikdy nevíte, co se stane. Třeba se za půl roku vrátím ze Slovinska jako neúspěšný, ale mohu si alespoň říct, že jsem se o to pokusil. Já budu Ústí vždy fandit a samozřejmě budu jeho výsledky sledovat, a kdo ví? Třeba to pro mě jednou budou otevřená zadní vrátka.