Baník nad Oldřichovem vyhrál 3:2, Pošta se trefil dvakrát. Poprvé skóroval v 8. minutě, kdy už jeho tým po Brezovského brance vedl 1:0, podruhé překonal domácího gólmana Kosinského ve 30. minutě, to zvyšoval na 3:1. „První gól jsem si vybojoval, běžel jsem pak na branku sám. Na mojí druhé brance mají zásluhu spíš spoluhráči. Proto jsem ji chtěl oslavit s nimi, žádný taneček už nebyl. Ale už jsem po gólech udělal v minulosti snad všechny oslavy, které Griezmann má.”

Pošta s fotbalem začínal v Modlanech, pak šel hostovat do Trnovan. „To jsem byl ještě brankář. Z Hvězdy jsem se nevrátil, kamarádi ze třídy mě přemluvili, abych šel k nim do Rtyně. Nebyl tam ale dorost, odešel jsem proto hostovat do Proboštova. V Modlanech se ale začal skládat nový dorost, tak jsem se vrátil na Baníček.”

Kvalifikace o ligu Teplice - Vítkovice
Neúspěšné kvalifikace Teplic: Vymlácená okna i obvinění z prodeje zápasů

Střelecky úspěšný byl především ve Rtyni; v kategorii starších žáků dal v první sezoně 64 branek, v té druhé 60. V dorostenecké kategorii se pak nynějšímu útočníkovi Modlan povedlo nastřílet nejvíc sedm gólů v jednom utkání. „Nejlépe je mi v útoku, tam se cítím být týmu nejvíc prospěšný, ale ještě si rád zahraji podhroťáka a i na kraji zálohy.”

Když Pošta přišel poprvé do kabiny áčka, to už je dva roky, byl hodně nervózní. Není divu, v Modlanech vždy působili hráči, kteří v minulosti hráli nejvyšší soutěž. „Ti starší a zkušení kluci nám pomáhají. Snaží se poradit, jak něco udělat lépe. Také trenér Doležal je fajn. Jen mě mrzí, že mu to nevracíme lepšími výsledky. A i cítím, že se tady dává šance mladým, do áčka z dorostu pravidelně chodíme s Michalem Doležalem mladším a Liborem Emingerem. A do béčka chodí další hráči, kteří zároveň trénují s áčkem.”

Daniel Pošta byl v Oldřichově v základu teprve podruhé, poprvé tak tomu bylo na podzim. „Když jsem se dozvěděl, že budu teď v základu, tak mi to pomohlo psychicky. Cítil jsem se dobře a potřebný pro tým. A zápas v Oldřichově byl parádní. Přišlo i dost lidí, to se hned lépe hraje. Jen škoda, že jsem nedal hattrick, zbývalo jen pár centimetrů,” mrzí rychlonožku s číslem 77. „Já chtěl sedmičku, ale už byla zabraná,” komentuje své nezvykle vysoké číslo dresu.

Snem nadějného fotbalisty, v tom nejlepším slova smyslu sportovního blázna, je zkusit nejvyšší soutěž, má ale i jeden sen. Určitě vás nepřekvapí. „Chtěl bych si zahrát s Griezmannem. Ale hlavním snem je hrát tu ligu,” tvrdí mladíček, který se učí na automechanika. Když se má přirovnat k nějakému autu, dlouze přemýšlí. „Jsem rychlý, takže BMW M4, to je také rychlostní typ,” rozesměje se od ucha k uchu.

Při otázce na svůj lidský vzor ale zvážní. „Můj největší vzor je moje mamka, protože je to hrozně silná žena.”