Kliknutím zvětšíte
„Oproti minulé sezoně nám chybí osm hráčů. To jsou prakticky dvě třetiny kádru. To se prostě musí herně i kvalitativně projevit. No a k tomu některé absence, které snad ani nechci komentovat,“ kroutil hlavou Zdeněk Štol, dlouholetý kouč SK Dobkovice.
Přezimujete na dvanáctém místě tabulky, takže vás čeká boj o záchranu. Podzim je asi jedním velkým zklamáním, ne?
Nelze to ani nazvat jinak. Loni jsme hráli celou sezónu na špici a do posledních kol svým způsobem i o postup do I.A třídy. Teď jsme ve spodní polovině tabulky. Je to frustrující pro hráče i trenéry.
Vy jste dostali 65 branek, máte druhou nejhorší obranu v soutěži. Opravdu tak moc chybí brankář Plaček?
Není to jen o Plačkovi, ten byl sice opravdu rozdílový a dokázal spoustu utkání vychytat, ale problém bych viděl v celkovém rozpoložení mužstva a jeho složení. Kromě Plačka v defenzivě postrádáme i Lukáše Knespla, Patrika Bucka a nebo i Veselého. To už je strašně znát.
Vy jste si hodně stěžoval na sestavu, dokonce jste říkal, že některé omluvenky byly doslova komické…
Když porovnám složení mužstva v loňské sezóně a letos na podzim, kde již ke zmiňovaných defenzivním hráčům musím přičíst další hráče. Třeba Vorla, autora 22 gólů v patnácti zápasech. Nebo Radka Štola a Tomáše Bočka, oba dlouhodobě zranění. V průběhu podzimu skončil Brandejs, takže nám chybí osm hráčů. To jsou zhruba dvě třetiny kádru. To se prostě musí herně i kvalitativně projevit. K tomu ještě některé absence, které snad ani nechci komentovat. Jde o mentální nastavení dnešních hráčů, není to problém jen Dobkovic, slýchávám to i od většiny jiných trenérů. Tahle generace je prostě jiná, fotbal již není prioritou, je to jen takový doplněk, prostě si jdu občas o víkendu kopnout. Jsou samozřejmě výjimky, srdcaři co mají fotbal opravdu rádi, těch je ale čím dál tím méně.
Zdeněk Štol - trenér SK Dobkovice.
Překvapila vás nějak tabulka I.B třídy? Překvapila mě úroveň. Trénuji již opravdu dlouho, I.B třídu již několikátou sezónu a mám pocit, že úroveň jde rapidně dolů. V soutěži se standardně objevují hráči, kteří kvalitou a věkem tady nemají co dělat. Ale mužstva prostě jiné hráče nemají. A tak na špici budou hrát především ti, co mají dostatečnou hráčskou základnu a nelepí sestavu každé druhé utkání. Stačí se podívat na divoké výsledky. Jednou vyhrajete o pět gólů, vzápětí dostanete třeba desítku.
Jak bude vypadat vaše zimní příprava?
Začínáme na konci ledna. Tradiční model. Silová část v tělocvičně a venku na umělce práce s míčem. Máme v plánu nějaká přátelská utkání a také budeme dohrávat z podzimu odložený pohár.
Vy budete pokračovat v roli trenéra?
Pokud bude koho trénovat, tak ještě zůstávám, i když už opravdu zvažuji, jestli toho nenechat.
Jak to vypadá s vaším kádrem? Budete nějak posilovat?
Nějací hráči by měli zájem přijít, ale v zimní přestávce vám nikdo nikoho neuvolní. Taktéž byl zájem o nějaké naše hráče, ale rozhodli jsme se je také neuvolňovat. Jednáme i o nějaké výměně hráčů, ale to je ještě daleko.
Cíle v jarní části sezony budou pro Dobkovice asi jasné…
Musíme si přiznat, že hrajeme o záchranu. Takže asi záchrana je hlavní cíl. Já bych k němu přidal i vnitřní konsolidaci mužstva. Hráči nedohrávali podzim zrovna v dobrém mentálním nastavení, byla zde spousta frustrace, osobních zkratových jednání, celkově to prostě bylo špatné. Tohle musíme změnit a zkusit odehrát jaro více týmově.
Našli by se hráči, které byste chtěl pochválit? Kdo vás naopak zklamal? Tohle je strašně těžká otázka. Vyhráváme i prohráváme jako tým. Nelze někoho chválit za vítězství a jiného kárat za porážku. Co mě však zarazilo jsou velké výkyvy v mentálním nastavení některých hráčů. Jsou jednotlivci, kteří odehrají famózně jeden nebo dva zápasy a pak jsou tři zápasy nejhorší na hřišti. Tohle nesouvisí s tréninkovým nebo herním procesem, tohle je nějaký vnitřní, privátní problém. Bohužel takových hráčů přibývá. Takže asi bude potřeba více psycholog než trenér. Odpočíváte od fotbalu přes zimní přestávku? Ano, nechtěl jsem o klubovém fotbale ani slyšet. Takže jsem se jen bavil mistrovstvím světa v Kataru, některé zápasy byly opravdu oslavou fotbalu. Jaká je aktuálně podle vás budoucnost kopané v Dobkovicích? To není otázka pro mne. Já za sebe mohu říci, že budu vždycky dobkovickému fotbalu nápomocen, ať již na lavičce jako trenér nebo i v jiné roli. Rozhodně se nepřidám k těm, co v dobkovickém klubu léta hráli a teď o něm nemluví dobře. To je ale otázka charakteru a nastavení daného člověka. Já věřím, že fotbal v Dobkovicích bude dál, musíme ale o tom přestat jen mluvit a začít pro to něco dělat. Každý by měl začít sám u sebe.
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
