Srbice přezimovaly druhé, start do jara ale měly katastrofální, doma prohrály 3:7 s béčkem Mostu. V dalších zápasech přišlo zlepšení a velký bodový přísun. „Takový výprask jsem snad v Srbicích doma ani nezažil, a to jsem tu sedm let. Bylo to tím, že jsme přes zimu nenatrénovali to, co jsme potřebovali, nestačili jsme fyzicky. Teď už se to zlepšilo.”

Naposledy Sokol vyhrál 5:4 v Krupce, Egrt zápas rozhodl třemi góly. Rozhodující branku dal jedenáct minut před koncem z pokutového kopu, když dvacet minut před tím srovnával na 4:4. „Pro diváka to byl koukatelný zápas, padlo hodně gólů, byly tam zvraty ve skóre. Naše předvedená hra nebyla ideální, ale s výsledkem jsme pochopitelně spokojeni. Z mého pohledu to bylo šťastné vítězství,” tvrdí Egrt.

Fotbalista Teplic Marek Vobecký na brigádě v Kauflandu
Zpověď: Už hrál ligu za Teplice, na živobytí si ale dál vydělává v Kauflandu

Srbice totiž dohrávaly zápas bez vyloučeného Zigmunda, proto mluví jejich útočník o štěstí. „Bylo to fakt hodně náročné. Krupka má mladé a talentované hráče, mančaft má hlavně směrem dopředu dobře poskládaný. Disponuje rychlostními typy hráčů, to je na velkém hřišti pak těžké chytat, na to nejsme zvyklí, dělalo nám to problémy. Ale dozadu tam má nějaká okénka, kterými se dá projít. Když jsme byli v deseti, tak nás zmáčkli. O to víc si vítězství cením. Navíc jsem si tu penaltu vybojoval, takže moje radost byla velká po výhře.”

V Srbicích Egrta drží dobrá parta
V mládežnickém věku prošel Denis Egrt slušnou řádkou klubů (Trnovany, Most, Oldřichov, Lovosice nebo Bílina), nyní už je sedm let v Srbicích. A měnit svůj klub nehodlá. „Nemám nějaké ambice se posouvat a tak dále. Jsem tu spokojený. Je tu dobrá parta, s kluky se dlouho známe, protože jsme spolu hráli i dřív. Je tu sice umělka, ale říkám, že lepší nová umělka, než tvrdé hřiště. I když pro moje zdraví by asi byla lepší nějaká pěkná tráva, třeba v Proboštově ji mají, v Bílině, Oldřichově. Ale v Srbicích jsem opravdu spokojený,” říká vedoucí třídící linky firmy Marius Pedersen. V 28 letech už může o sobě říct, že je zkušený. Sám na sobě cítí, že při zakončení si počíná jinak, než si počínal v minulosti. „Mám v zakončení větší klid, to jsou ty roky zkušeností. Znám dobře krajský přebor, vím, kde je ten a ten brankář slabší. Ale to střílení gólů často vyplývá ze situace. Prostě když to tam padá, tak to padá,” usmívá se fotbalista s čichem na branky.

Vyhecované střetnutí v Krupce přitom nezačal Egrt dobře. Dlouhou dobu se nedostal k míči, až v 14. minutě se ho poprvé dotknul. A hned z toho byl gól! „Nedostávali jsme se do hry. Po brance jsem se uklidnil, dal jsem se do pohody. Vedli jsme záhy o dvě branky, ale Krupka to vinou našich individuálních chyb otočila. No, naštěstí mi ten závěr sedl.”

Jak tři branky srbický útočník vstřelil? „První gól byl po kombinaci do stany. Krajní hráč Batelka dával balon do vápna, tam to někdo ze stoperů podběhl a já z druhé vlny mohl udělat kličku brankáři a dát to do prázdné. Podle mě to byl moc hezký gól. Pak jsem skóroval z přímáku, to se mi už dlouho nepovedlo. A dát branku z penalty byla povinnost.”

V Teplicích se hrálo kvalifikační utkání žen o MS mezi Českem a Islandem.
Takhle se fandilo na Stínadlech. Nejvíc aplausu sklidila Votíková

28letému odchovanci teplického Junioru se vrací střelecká pohoda, kterou měl na začátku sezony. Pak ale přišlo zranění, které ho notně zbrzdilo. „V sedmém kole jsem se zranil v Horním Jiřetíně, pak jsem pár zápasů chyběl. Neměl jsem to doléčené a nastoupil, ani teď to není úplně v pořádku," tvrdí upřímně muž, který má aktuálně na svém kontě 21 gólů. 

Egrta trápí doznívající prasklý vaz v kotníku, po sezoně svůj zdravotní problém bude řešit operačně. „Je to teď pro mě těžké, protože jsem přes zimu vinou toho málo trénoval. Pomalu se do toho zase dostávám. Jsem rád, že mi to padá, i když výkony jsem podával před zraněním lepší. Zkrátka ještě nejsem úplně zdravotně v pořádku.”

Není proto divu, že z gólů má nyní opora Srbic velkou radost. „Já nemám žádnou svou oslavu, kterou dělám po vstřelení branky. Děda říkal, že největší machr je ten, kdo dá gól a jde v klidu na půlku. Toho se držím. Dřív jsem chtěl umět salto, to by byla moje oslava, ale to už nezvládnu. Teď po vítězné brance v Krupce jsem udělal kotrmelec, ale asi na hřiště musí správce přivézt tatrovkou písek, aby po mně zasypali tu díru.”

Denis Egrt nyní dobře ví, jak je zdraví důležité. Když nedávno kvůli zdravotním patáliím chyběl na lavičce Sokola trenér Martin Luger, musel se přední tým krajského přeboru obejít bez něho. „Trenérovi bych chtěl hlavně popřát hodně zdravíčka. Sám na sobě vidím, že je to v životě to nejdůležitější. Zranění a nemoc jsou strašně ubíjající, bere to energii. Sice jsme to bez něj zvládli, pomáhali Ivoš Zgroch, Míša Salák, ale bylo to jiné, i když člověk během zápasu moc nepřemýšlí nad tím, kdo na lavičce je. Tak ať je pan Luger v pořádku!”