V okresním přeboru se Novosedlicím v minulé sezoně dařilo, a i když druhou polovinu soutěže měly horší, splnily si sen, kterým bylo zkusit si nejnižší krajskou soutěž. Absence kouče Tesaříka ale byla znát. „Určitě nám chyběl. Když se pak zranili oba brankáři a několik kluků ze základu, tak jsme najednou měli co dělat, abychom poskládali na zápasy sestavu. Morálka nebyla dobrá. Velkou nevýhodou pro nás bylo to, že se hrálo dopoledne a po obědě, ten čas řadě lidí neseděl. Tak jsme to plácali a některé zápasy dohrávali jen silou vůle," přiznává Mayerhofer.

Čtyři nejvyšší podzimní debakly Novosedlic:
Chlumčany (V) 1:20
Strupčice (V) 0:13
Lenešice (D) 1:10
Blažim (V) 0:7

Zmiňovaný listopadový zápas v Chlumčanech, který Novosedlice prohrály 1:20, absolvovaly s minimálním počtem hráčů. „V sestavě byli dva hráči nad padesát let - já a Honza Vorel. Věděli jsme, že pokud z utkání odstoupíme, tak dostaneme pokutu. A tu jsme pochopitelně platit nechtěli, jsme chudý klub. Problém byl hlavně ten, že nebyl gólman. Nakonec jsme zápas dohráli, i když s vysokým přídělem."

SK Dubí má při domácích zápasech velkou podporu fanoušků. Aktivní byli i na internetu, klub dotlačili do krajského finále.
ANKETA: Kdo bude nejoblíbenějším fotbalovým klubem Ústeckého kraje? Hlasujte!

Na jaře by se prý už něco takového nemělo opakovat. „Jeden brankář už se nám uzdravil, čekáme na druhého. Do kupy se dal taky kanonýr Daniel Vorel. Jinak se kádr nezměnil. Záchranu za každou cenu hrotit nechceme, hlavně si chceme v pohodě zahrát. Ony se stejně mají B třídy rušit… Uvidíme, jak to pak bude dál."

Mayerhofer má z reorganizace obavy. „Nemyslím si, že by byla k lepšímu. Budou pak velké rozdíly mezi týmy. V každém okresním mančaftu jsou tři čtyři starší kluci. Když pak budou muset hrát proti mladým, kteří hráli vyšší soutěž, tak je to nebude bavit, protože budou dostávat příděly. Ale teď na to, co bude, nechceme myslet. Chceme si zahrát fotbal, aby nás zase bavil. Tesil možná ve čtvrtek přijde na trénink, když bude stíhat, to by nám mohlo pomoct. Hlavně se zase nesmí většina týmu zranit, aby se to znovu nerozpadlo."

Na závěr se Karel Mayerhofer pozastavuje nad hracím plánem. „Podívejte, jaké je venku počasí. Začneme v první půlce března, terény budou stát za nic. A končit budeme v polovině června, kdy bude krásně. To přeci nemá logiku. Stejně jako to, že na zápasy v B třídě jsou delegáti. Stojí víc, než stojí rozhodčí, přitom těch sudích je málo… Jsou zkrátka věci, které se těžko chápou."