Lukáši, jak trávíte současné chvíle, kdy se nedá naplno sportovat?
Volné chvíle trávím s přítelkyní a malou dcerkou. Chodíme na procházky do přírody a aspoň se občas trochu proběhnout. V dnešní uspěchané době teď máme na sebe mnohem víc času.

Co říkáte tomu, že Duchcov nebude moct bojovat o postup?
To mě hodně mrzí. Sezónu jsme měli rozjetou dobře. Povedla se nám i výsledkové zimní příprava, což jsme chtěli zúročit i na jaře v mistrákách. O postup jsme se chtěli porvat. Ale bohužel, nic už s tím neuděláme, zdraví má člověk jen jedno. Mělo by být vždy na prvním místě! Proto rozhodnutí svazu plně respektuji, i když jsme na tom byli v tabulce tak dobře!

Dokázali byste na jaře postupit?
Špička soutěže je vyrovnaná. V soutěži jsou týmy, který třeba o postup nebojuji, ale porazit mohou kohokoliv. Byl by to boj,ale já věřím v sílu našeho týmu. Myslím si, že bychom to dokázali a radovali se z postupu. 

Který tým byl pro vás největším protivníkem? Pěkný fotbal se prý hrál proti Chlumčanům, které mají kvalitní kádr. Jsou to právě ony? Nebo spíš Blažim?
Oba zápasy proti Chlumčanům byly hodně vyrovnané, pro oko diváka velmi pohledné a dramatické. Vždy jeden z mancaftů pořád dotahoval skoro už ztracená utkání. Oba zápasy rozhodly až penalty - jednou jsme je zvládli my, jednou Chlumčany. To na zápas proti Blažimi já osobně nevzpomínám nejlíp, kluky jsem v tom zápase vůbec nepodržel. Jasně vyhraný zápas jsme nakonec bohužel prohráli vinou mých chyb. Proto si myslím, že sílou kádru a kvalitou hry byly nejtěžším protivníkem Chlumčany. A také Osek, který se nám ještě v B třídě nepodařilo porazit.

Za Osek jste chytal. Takže s Baníkem to jsou pro vás top derby?  
Samozřejmě. Za Osek jsem odehrál spoustu zápasů a sezón, proto zápasy proti němu mají pro mě velký náboj, který je podpořen vždy nějakou peprnou sázkou s kamarády, které tam mám. Třeba teď na podzim, kdy jsme prohráli… Bohužel jsem musel jít nakoupit občerstvení pro vítězný tým tisíc korun. Také jsem musel vydržet na jejich oslavě vítězství v oseckém zpoceném a smradlavém dresu a poslouchat, jak jsou dobrý minimálně půl hodiny!

Kteří kanonýři vás v soutěži nejvíc zlobili? Zomer z Chlumčan? Bartko z Blažimi? Nebo jiní?
Na tohle je specialista náš trenér Fanda Macháček. Ten ví, na jakého kanonýra si dát pozor. Vždycky nám to před zápasem řekne, upozorňuje nás na něj. A ten kanonýr nám pak dá třeba dva góly. Ale mně osobně asi nejvíc zlobil Patrik Zomer. Má čich na góly. A také Jarda Procházka z Oseka, u kterého bývá skoro pravidlem, že když proti sobě hrajeme, tak mu tam vždycky nějaká šmudla spadne.

Co ted bude klíčové pro to, abyste postup nové sezoně zkusili znovu? Aby kádr zůstal pospolu?
Od minulé sezony, která byla zasažena reorganizací, vedení i trenér ke kostře týmu velmi vhodně doplňují novými jmény. Přišli kvalitní hráči, kteří v týmu udělali zdravou konkurenci. Máme i výbornou partu. Z týmu by neměl nikdo odejít. Proto si myslím, že bychom se i v nové sezóně měli rvát o postup a vrátit Duchcov tam, kam svým zázemím, tradicí a i jako město patří. A to druhá nejvyšší krajská soutěž určitě je!

Jak se změní soutěž vinou dlouhé pauzy? Bude to na týmech znát?
Pauza už je hodně dlouhá. Mně osobně ten fotbal strašně chybí. Ale pokud nová sezóna začne a nebude se muset jít do zápasu hned z ostra bez přípravy, tak si myslím, že by to nemělo jít až moc poznat. Každý bude na fotbal natěšený a bude rád, že ten koloběh znovu začal. Kvalita hry se bude zápas od zápasu zlepšovat.

Zkuste ještě víc přiblížit váš tým.
Kostru týmu tvoří starší a zkušení hráči. Těch zkušeností máme v týmu opravdu dost. Ale jak už jsem říkal, hlavně se povedlo kádr ještě doplnit, čímž se zvýšila konkurence. I mladí hráči jdou s výkony nahoru, nejsou jen do počtu. Nemusime se bát toho, že by nám to stálo jen na jedenácti maximálně třinácti hráčích. Když někdo kvůli práci, kartám nebo zranění vypadne, tak máme kam sáhnout. Zároveň ale víme, že nám to na kvalitě neubere. Ale hlavně držíme jako parta, což si myslím, že je asi to nejdůležitější. Takže na hřišti si třeba zdravě vynadáme, ale po zápase držíme zase spolu!

Prý máte ale slabší obranu. Jak se brankáři chytá za takovou obranou?
Neřekl bych, že bychom měli úplně slabou obranu. Obrana hraje skoro ve stejném složení jako minulou sezónu. A to jsme měli jednu z nejlepších obran v soutěži. Spíš teď dostáváme strašně laciné góly, což si myslím, že se od nové sezóny zase změní a obrana bude to, na čem budeme moct stavět! Za obranou se mi chytá dobře, jsme s kluky sehraní a víme, co jeden od druhého může čekat.

Jaké jsou vaše přednosti v bráně? 
Nerad se hodnotím, ale myslím si, že hra nohou a postřeh na čáře jsou moje silné přednosti. Také zkušenosti jsou velice důležité!

Co vám v bránce za ta léta praxe problémy? Napadají mě centrované míče, protože jste přeci jen nižší.
Asi máte pravdu, centry jsou mojí slabší stránkou. A potom je to asi i moje horká hlava. Každý zápas strašně prožívám, neumím moc prohrávat.

Jakou jste měl zatím kariéru? Co se vám v ní nejvíc povedlo?
Nejvyšší soutěž jsem chytal v Bílině, to byl krajský přebor, který v tu dobu měl vysokou kvalitu. My jsme měli hodně mladé mužstvo. Potom to byly postupy s Osekem a také se Srbicemi, se kterými jsme postoupily do A. třídy. Hned jsme se tam první sezónu rvali o přední příčky. A teď jsem rád, že jsem mohl být u toho, když se zastavil pád duchcovskeho fotbalu. Jsem opravdu rád, že spolu s vedením a celým týmem mohu být u toho, když zase vracíme fotbal v Duchcově tam, kam patří.

Kde jste vůbec s fotbalem začínal? Dělal jste i jiné sporty? 
Jako šestiletého mě poprvé vzal na fotbal brácha v Háji. Tam jsem díky věku nastupoval na černo za mladší žáky. Bylo to vždy na pár minutek do útoku, protože v bráně stál právě brácha. Pak v Oseku udělali přípravku, tam jsem začal oficiálně. Hned jsem si stoupnul do branky, což u nás v rodině byla skoro tradice. Od začátku jsem fotbal miloval. Pokud mě chtěla mamka něčím potrestat, bylo to tím, že jsem nemohl na fotbal. V Oseku jsem vlastně hrál celé mladí až do dorostu, pak jsem se tam i několikrát vrátil. Co se týče jiných sportů, tak miluju tenis, který od mala moc rád rekreačně hraju.

Hrál jste futsal. To už je pryč, nebo ještě hrajete?
Futsal už bohužel nehraju. Nedalo se to všechno časově skloubit s prací a fotbalem. I když bych si rád futsal ještě někdy zachytal.

Když odbočíme od fotbalu, co vás nejvíc baví?
Trávit čas s rodinou a vymýšlet výlety, na které vyrážíme. V dnešní uspěchané době vinou práce a fotbalu toho volného času moc není, proto jsem rád, že ten volný čas, který zbyde, mohu trávit se svými nejbližšími, což je přítelkyně malá dcerka a kamarádi.

A co vaše práce? 
Pracuji jako OSVČ v oboru zámečnictví. Práce mě baví a o ničem jiném nepřemýšlím, i když je té práce někdy opravdu dost. Dřív jsem pracoval jako prodejce a servisní technik sportovních potřeb nebo jako dělník v jedné místní fabrice, kde se vyrábí čelní sklo do automobilu. Jsem moc rád, že teď jsem tam, kde jsem!

Jaké máte cíle? 
Co se týče sportovních cílů, tak chci postoupit s Duchcovem do A třídy. A pomoct po postupu k udržení. S přítelkyní chystáme svatbu kterou nám teď trochu koronavir komplikuje, ale nenecháme se tím rozhodit. A hlavně chci mít spokojenou, zdravou a šťastnou rodinu.