Kliknutím zvětšíte
Oldřichov prožil přetěžkou sezonu, postila ho totiž celá řada nesnází, nejvíc trpěl různými zraněními. „Tohle za celou kariéru nepamatuju. Když nějaký trenér brečí, že mu chybí tři hráči, tak já jsem šťastný, že jen tři čtyři. V sezoně mi chybělo až sedm osm kluků. Na krajský přebor je to moc. Kluci z béčka pak takovou kvalitu nemají, musím hrát v 54 letech i já. Je velký úspěch, že jsme vůbec soutěž zachránili,” říká Matouš.
A to Oldřichov hrál v posledních třech kolech s těžkými soupeři, přesto si záchranu dokázal vybojovat. „Zase na druhou stranu je pravda, že jsme Modré dali naději. Na konci podzimu jsme s ní doma prohráli, na začátku jara u ní na penalty taky. Takže jsme jí z šesti možných bodů dali pět. A pak s Mostem jsme měli neskutečné štěstí, kdy to lítalo do tyčí; jen zázrakem jsme tam neprohráli. Jsem za to moc rád, Oldřichov do kraje patří.”
I když bylo zle, nedobře, Matouš neměl chuť jít od válu. „Já jsem bojovník. Do poslední chvíle jsem věřil, že to zachráníme. Dali jsme tam srdíčko, i když jsme třeba nehráli dobře. Dlouhou řadu let jsme v Oldřichově mužstvo budovali, tak bych to bral jako velkou prohru, kdybychom spadli.”
Oldřichovské trable ale neskončily ani po oslavě záchrany. Krupka totiž zlanařila Dědiče, Skrčeného a Kernera, tři hráče, kteří patřili do základní jedenáctky. „Déďa u nás byl dlouho, tomu jsem slíbil, že ho pustím. Ale ti zbývající dva… Vypiplali jsme je, dokonce jsem jim domluvil, že můžou zkusit štěstí v Brozanech, ty hrají třetí ligu; mohli tam jít na zkoušku… Ale oni šli do Krupky, která hraje stejnou soutěž. Pro mě je to nepochopitelné, jsem z toho zklamaný. Pro nás to byli opravdu hodně důležití hráči. I z toho, že nám Krupka oslovila hráče v době, kdy jsme ještě nebyli zachránění.”
V Oldřichově skončili i Vosátka se Svobodou, brankář Kosinský má několik nabídek na nové angažmá. „Vosátka nám řekl, že nebude pokračovat z rodinných důvodů. Chápu ho, on vždy hrál na křeč, pak z toho byl dlouho mimo. Svoby to chce zkusit v Proboštově, má tam asi kamarády. Takže přijdeme o celou osu. Snad zůstane brankář Kosinský, protože jiného nemáme. On je mladý brankář, na konci jara chytal výborně. Navíc se bude zlepšovat… Ale má nabídku z Německa, navíc měl jít na zkoušku někam do Velvar. Snad nám brzy dá vědět, jestli zůstane, abychom pak gólmana nesháněli na poslední chvíli.”
Vedení oldřichovskému klubu se povedlo přivést z Ledvic obránce Brejchu, z Domoušic záložníka Poura a z Litvínova oklikou přes Ústí dalšího středopolaře Lindu. „Ti dva jsou do středu pole, které je teď vybrakované. Ještě máme rozjednaná i další jména, ale nechci je říkat. Víte, jak to je… Ostatní kluby se dozví, že je možnost s nimi jednat a vyfouknou nám je.”
Matouš si uvědomuje, že ho teď čeká náročná práce; musí dát znovu do kupy mužstvo, které postupně budoval. „Snažím se na to dívat pozitivně, beru to jako výzvu. Ale boj o záchranu už zažít nechci, zestárl jsem snad o pět let.”
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
