Nakonec jste se tedy k trénování vrátil. Odpočinul jste si dostatečně?
Odpočinul. Já už spíš pomýšlel na ten důchod, ale v hlavě pořád jsou vzpomínky a myšlenky na fotbal. V Polsku jsem skončil před rokem a půl, byla tam nejistá situace ohledně covidu. Nebylo to ideální, domluvili jsme se s klubem na ukončení smlouvy, i když jsem ji měl ještě na rok a půl. Byl jsem pak doma a sledoval, jak se to vyvíjí. Už to vypadalo, že bude po covidu, ale teď zase začíná strašit. Tak snad se bude hrát.

Prý vás přemluvil funkcionář Proboštova František Šnobr, se kterým jste se potkal při vašem angažmá v Teplicích, je to tak?
Frantu Šnobra znám velice dobře. Chodil za mnou celý rok, přemlouval a přemlouval. Až se mu to nakonec povedlo a já si řekl, proč tedy ne. Jsou tu mladí kluci, až na výjimky, tak věřím, že do fotbalu budou mít chuť, že jejich přístup bude takový, aby nás to bavilo. Hlavně je.

Fanynka na fotbale Novosedlice - Litvínov
HLASUJTE! Nejsympatičtější fanynku čeká focení s profíkem a rozhovor

A i vás, že?
Je to tak. Kdyby nechodili na tréninky nebo to nějak flákali, tak by mě to nebavilo. Vedení mě ale ubezpečilo, že na tréninky jich chodí vždy kolem patnácti. To už je počet, kdy se dá tvořit, tak uvidíme.

Zkušenosti s takhle nízkými soutěžemi nemáte, tak budete teprve poznávat úroveň krajského fotbalu. Budete objíždět i zápasy soupeřů?
Je pravda, že zkušenosti s krajem nemám. Jako trenér jsem ale prošel vším, byl jsem třeba v Teplících u dorostu na začátku své kariéry, pak u béčka. Určitě budu pozorovat i soupeře, musím vypozorovat, jak to v krajských soutěžích chodí.

První tréninky vám ukážou, jak náročný vlastně můžete být. Protože v první a druhé lize jsou nároky pochopitelně vyšší.
Já byl zvyklý na každodenní nápor a zátěž, tady to takové nebude. Bude se trénovat dvakrát v týdnu, o víkendech zápas. Chlapi chodí do práce. Uvidíme, jak to půjde, třeba pak budou tréninky i třikrát v týdnu. Záležet bude jen na nich, jak se k tomu všemu postaví, jak budou připraveni. Pokud budou mít velkou chuť, tak to může být zajímavé.

Takhle vypadal první trénink Proboštova:

Zdroj: Deník/František Bílek

V Proboštově se hrál krajský přebor, vedení by chtělo zpět, ale říká, že to za každou cenu nehrotí. Je pro vás dobré, že když nebudete tolik pod tlakem? Nebo jak to vnímáte na téhle úrovni?
Ve fotbale musíte být pod tlakem, jinak je to od ničem. Pořád se musí o něco hrát, musíte si nastavit cíle. Tak jsem to měl celý život a ani v tomto věku jsem se nezměnil. Takže určitě chceme hrát nahoře, bojovat o příčky nejvyšší. Musí chtít hlavně hráči. Oni musí mít za cíl se posunout, aby nemuseli hrát jen I. A třídu.

V minulé sezoně jsem vás často viděl v hledišti Stínadel na zápasech Teplic. Co jste říkal jejich situaci a boji o záchranu?
Neměly to lehké. Ale jen pár mančaftů to má lehčí, zbytek bojuje a válčí o svoje bytí a nebytí, taková je dnešní situace v českém fotbale. Moc mě ty fotbaly nebavily, když se nevyhrávalo, ale to je přirozené. Já si také pamatuji, že v Teplicích nebyly růžové časy, když jsem přišel do Sklo Unionu hrát, byli jsme ve druhé lize. Ale zase pamatuji krásné časy z doby, kdy jsem na Stínadlech působil jako asistent hlavního trenéra.