SFC Batalion Teplice vznikl v roce 2011, rekrutoval se z partičky kamarádů, která spolu hrála futsal a fotbálek. V sezoně 2012/2013 si epizodně zahrál IV. okresní třídu, skončil v ní poslední, poté svou oficiální činnost ukončil. 

Se vstupem na scénu měl Batalion velké potíže. Před svou premiérou totiž nestihl na svazu včas zaregistrovat všechny hráče, k úvodnímu duelu na půdě rezervy Hostomic proto nenastoupil a prohrál kontumačně 0:3. Také na utkání s béčkem Sokola Suché, které se hrálo 29. srpna 2012, nebyl nováček kompletní; nastoupil jen s osmi hráči v poli! Padl 1:9, jeho historicky první branku dal později jeho nejlepší střelec Jiří Kudža.

Jaká byla sestava? V brance nastoupil Plešinger, v obraně Kudža, Zítka, Beránek, v záloze Čermák, Šafařík, Ekl, Solnař a v útoku byl Starý. 

Téměř všichni hráči Batalionu byli velkými fanoušky FK Teplice. Jan Beránek, později reportér České televize, pro klub v minulosti pracoval jako novinář; Martin Kovařík byl na Stínadlech zaměstnaný jako tiskový mluvčí a Jan Skýpala, nynější šéf Baníku Most-Souš, zastával pozici sportovního sekretáře „sklářů". „Jediným fotbalistou byl Jirka Kudža, jinak jsme všichni byli jen takoví sváteční čutálisti," tvrdí pobaveně Kovařík. 

| Video: Youtube

Ale zpátky k zápasu, který se hrál v Suchém, kde našel Batalion své útočiště. Během svého prvního duelu vyrobil neskutečný počet ofsajdů, pomezní sudí Říha a Škopár si na lajně pořádně protáhli své horní údy. 

V průběhu podzimu Tepličtí nasbírali pouhé čtyři body, když dokázali porazit céčko Baníku Modlany a remizovat s béčkem Hostomic.

Jaro bylo lepší, z deseti zápasů Batalion čtyři vyhrál. Ustálil svou sestavu a zdálo se, že vše je na dobré cestě k pozvednutí výkonnosti. Jenže před koncem soutěže musel platit pokutu za neoprávněný start, navíc přišel o několik bodů. Pro klub byla likvidační, hráči si totiž vše financovali sami. Do další sezony už SFC Batalion Teplice nenastoupil. Během následujících tří let ještě sehrál několik přátelských zápasů, které byly jeho labutí písní. 

„Jsou to krásné vzpmínky. Je škoda, že to takhle skončilo. Tehdy šlo o to, že některé kluky nepustily jejich dávný kluby, kde měli jako děti chvíli registračku. Dnes by se to už nestalo, přestupový řád je jiný. My tehdy neměli vlastní hřiště. Skládali jsme se na to, abychom někde vůbec mohli hrát. A ještě se skládat na to, abychom vykoupili hráče? To nešlo," ohlíží se o deset let zpět Jan Beránek, který byl jedním z těch, kteří se o klub starali.