Kde jsou Trnovany? Zástupci domácího Baníku, Krupky a Proboštova se chvíli před pátou hodinou odpolední marně rozhlíželi po malých „hvězdářích” a jejich trenérech. Dvě připravená hřiště byla zbytečná, pro tři celky nakonec stačilo jen jedno.

„Trnovany prý v týdnu na venkovní zápasy nikdy nejezdí,” dozvěděl se později krupský kouč Marián Sláma. „Ta soutěž není povinná. Ani se nehraje na tabulku. Tak se mezi sebou kluby vždy domluví dopředu. Já se na Hvězdu nezlobím, chápu, že má s malými kluky problémy. Nejsou tam pokuty, nic, účast je dobrovolná. A i se třemi týmy se to v pohodě zvládne, zahrají si mezi sebou, holt mají o zápas méně,” byl smířlivý Miroslav Šturma, trenér domácího Baníku.

Turnaj starších přípravek: Srbice (oranžoví), Dubí (žlutí), Chlumecká sportovní (fialoví), Trnovany (červení)
FOTO A VIDEO: Starší přípravky v Srbicích předváděly své fotbalové dovednosti

„Není to poprvé, co se tohle stalo. Spíš než ve čtyřech týmech, hrajeme ve třech,” konstatoval mladý kormidelník Proboštova Jakub Fišer. Přitom dny v týdnu by podle něho i Slámy mohly rodičům vyhovovat víc. „Víkend pak mají volný. Mně osobně se skládá tým hůř o víkendu, kdy chodí omluvenku kvůli výjezdům na chatu, návštěvám babiček a tak podobně,” zaznělo z úst Slámy.

Na rozdíl od kolegů s počtem hráčů problémy nemá, trápí ho ale jejich mentální nastavení. „Během covidu bylo fotbalistů málo, teď ale přišli noví, máme jich dost. Horší to je ale tím, že při zápase a tréninku jsou myšlenkami jinde, nemají fotbalové myšlení. Třeba před patnácti či deseti lety jsem měl v týmu pět šest borců, kteří už v deseti uměli fotbalové situace řešit, teď je tam jeden, možná dva. Podle mě je to těmi mobily, dětem blbnou hlavu.”

I na podzim chodily na fotbal v Ústeckém kraji zajímavé fanynky
Brankáři koukají fanynkám na prsa a pouští hloupé góly. Stojí to prý za to!

Fišera z Proboštova nedostatek hráčů pociťuje. „Mám tu čtyři kluky z mladší přípravky, musíme to slepovat. Bereme ty nejlepší, kteří brzy půjdou mezi starší. Aspoň se tak dříve otrkají, má to svá pozitiva. Ale jinak vidíme, že kluci sport během covidu zanedbávali, možná spíš jejich rodiče. A teď se do toho těžko dostávají, nechce se jim na trénink. A trénovat v pěti? To je pak těžké.”

Baník Ohníč hrál odehrál domácí turnaj pouze se dvěma hráči na střídání. „Dá se to, děti to zvládnou. Máme nějaké nemocné, to je pak hned znát. Takže si zahráli i ti mladší. A to máme sdružený tým s Kostomlaty. Věřím, že zase přijdou nové děti, vždyť tu na vesnicích kromě fotbalu nic není,” vyslovil Šturma nahlas své přání. Kéž by bylo vyslyšeno. A nejen v Ohníči.