Po podzimu jste byl nejlepší střelec Hvězdy, zakončil jste ho hattrickem. A jaro jste začal zase hattrickem. To je skvělý vstup do odvet, že?
Ano, v posledním zápase podzimní části na hřišti béčka Duchcova jsem předstihl Patrika Urama v naší tabulce střelců, vyhráli jsme 7:3. Doufám, že mi to zůstane do konce sezóny. Jsem rád za každý gól, ale nejdůležitější jsou vždy tři body.

Máte s Uramem nějakou sázku?
Máme sázku o deset piv. (smích) Patrik je náš střední záložník, je to můj vzor. Je to takový blonďatý Rosický, vyhrál hráče podzimní části sezóny. Doufám, že mu tu jarní část vyfouknu já. (smích) Jinak v mládí jsem měl jako vzor nadějného talenta Dominika Chotěborského. Bohužel ho zranění ho vyřadila ze hry a i z párty.

Ještě k těm hattrickům: byl ten jarní nějak rozdílný oproti tomu podzimnímu? Že byl třeba byl lehčí?
Střelecky se mi teď daří, koupil jsem si nové kopačky před sezonou, tak jsem vybral střelecké. (úsměv) Bylo to podobné, vydřený hattrick. Musím uznat, že těžká práce na tréninku se vyplácí.

Jak jste v Ohníči skóroval?
Ten první byl pravou nohou mezi nohy brankáře. Tak jsem to i chtěl, i když byla celá brána volná. (smích). Druhý a třetí byl po zemi k tyči, jen jsem vystřídal nohy. K tomu jsem v první půli nastřelil tyč a ve druhém mě skvělou robinzonádou vychytal brankář. Škoda, mohlo těch gólů být pět.

Fotbalová rozhodčí Monika Karásková
Zážitky sudí Karáskové: Žádost o ruku, brankář s průjmem nebo bitka na hřišti

Cítil jste se v zápase celkově dobře, že si můžete říct, že ty góly jsou jen vyjádřením vaší hry?
Cítím se teď v herní pohodě. Nepodcenil jsem zimní přípravu a na hřišti je to znát.

A jak nejčastěji skórujete?
Levou, pravou, hlavou, kolenem… Záleží, jak se to ode mě odrazí. (smích)

Jaký ten hattrick měl ohlas mezi spoluhráči? Budete něco za něj platit do kasy?
Spoluhráči si už zvykli, že dávám furt góly. (smích) Do kasy to mám za stovku, máme hodného pokladníka. Ale tenhle rozhovor mě bude taky něco stát. (úsměv)

S Hvězdou jste stále první, jednoznačným cílem je určitě postup. Kdo vám ho může nejvíc zkomplikovat? Kdo je největší soupeř?
Nyní nás čeká důležité utkání proti Modlanům, chceme vyhrát. Samozřejmě nesmíme nic podcenit a pokusit se vyhrát všechny zápasy. Máme jasně daný cíl, a to je postup.

Jak se vám hraje na domácím hřišti, které není příliš kvalitní? Koukal jsem, že ty hattricky jste dal venku, nevyhovuje vám víc dávat branky venku?
To ne, před trnovanským kotlem se hraje vždycky nejlépe! Na hattrick doma ještě čekám, tak doufám, že to napravím proti Modlanům.

Roman Kico a Petr Perner (vpravo) - hráči Trnovan v kabiněRoman Kico a Petr Perner (vpravo) - hráči Trnovan v kabiněZdroj: soukromý archiv Petra Pernera

Hrál jste mimo Trnovan i jinde? 
S fotbalem jsem začínal v Oldřichově, po přestupu do Trnovan už mě nikde nechtěli, jen na Hvězdě, tak jsem zůstal. (smích) Už tu mám srdíčko.

Útok je váš nejoblíbenější post?
Začal jsem na něm hrát až v dorostu, kdy trenéři už nevěděli, kam se mnou.

Jsou Trnovany hlavně o partě? Slyšel jsem, že se změnou ve vedení se výrazně zlepšila.
Ano, příchodem nového trenéra pana Foldy šly ambice rychle nahoru. Přišel s tím, že chce postoupit, ne se flákat v tom největším pralese. Když je chuť k fotbalu, parta je výborná.

Máte nějaký svůj rituál před nebo při zápase? Nebo po?
Hlavně nepřijít v pět ráno domů, což se mi poslední dobou i daří. (smích)

Co děláte za práci a jak se vám daří ji skloubit s fotbalem?
Dělám v Teplické sklárně. Dá se to, šetří mě, když mám před zápasem. (úsměv) Bohužel, ale nejsem všechny zápasy k dispozici, pracuji i o víkendu.