Vy jste hráli i krajskou soutěž. Proč přišel výkonnostní pád?
V sezoně 2018/19 se sešla poměrně mladá nadějná generace hráčů, která si vykopala účast v I. B třídě. Bohužel se na dalším účinkování v soutěži odrazila nezkušenost týmu, absence zralých hráčů a možná i přemotivování. Po pětizápasové šňůře bez bodu padla na tým deka. Ostudu jsme neudělali, ale soutěž jsme ziskem 17 bodů neudrželi, spadli jsme zase do okresu. Pak přišla zlomová sezona, kdy se okres dělil na II. a III. třídu. My neměli dobrý podzim a dle klíče jsme šli z momentálního sedmého místa do nižší soutěže. Ač jsme chtěli zaútočit na návrat zpět, přišla covidová sezona, která byla zrušena. I když jsme tou dobou byli na prvním místě tabulky, nalosovali nás zpět do III. třídy.

A jaký byl teď podzim?
Začali jsme ve velkém stylu vysokými výhrami, ale při zápase s modlanským béčkem, kdy jsme po boji padli na penalty, se to zlomilo. Následovaly zápasy, kdy se hráči ze základu z různých důvodů nescházeli (směny, covid a tak dále), a tak jsme v součtu ztratili na špici už poměrně dost bodů. K postupu mají nyní blíže týmy Trnovan, Bečova nebo Modlan B.

Co se v klubu stalo přes zimu?
Měli jsme tradičně velmi dobře připravenou zimní přípravu, bylo tam běhání, tréninky na umělce, přípravné zápasy a soustředění se konalo v Heřmanicích v Podještědí. Kádr zůstal nezměněn, jednáme jen o příchodu druhého brankáře. Maximálně dle potřeby doplňujeme tým dorostenci. Musíme pracovat s lidmi, co máme. Noví hráči se shánějí obtížně, dost lidí v covidu s fotbalem skončilo nebo jsou prostě rozebráni…

FŠ Litvínov (ve žlutém) v zápase s Proboštovem B.
FOTO: Béčko Proboštova vzalo Litvínovu bod, Kladruby padly na dno

A není problémem to, že někteří kluci fotbalu nechtějí něco obětovat?
Tak to je úder na hlavičku problému. Kostomlaty pod Milešovkou jsou výspou okresu, do Teplic je to skoro 20 km a málokdo se obětuje k nám dojíždět z finančních, ale spíše časových důvodů. Stejně těžko k nám lákáme trenéry, proto pracujeme hlavně s místními nebo odchovanci. Ale naši trenéři jsou lidé na správném místě. Jsou to dlouholetí členové klubu se spoustou zkušeností.

Vypadá to, že se soutěž konečně dohraje poté, co dva roky dohraná nebyla. Z toho určitě máte velkou radost.
Bude to snad konečně tak, jak má amatérský fotbal být. I s tím pivkem a zábavou v týmu.

Nemáte spíš strach z případného válečného konfliktu?
Radši na to nemyslíme, ale současná doba bude hrozbou války hodně poznamenána ve všech sférách…

Jak se na jaro těší vaši fanoušci? Neodvykli si v době covidu chodit?
Myslím, že skalní fanoušci se už na fotbal těší, cestu na hřiště i ke kiosku si opět najdou. A zda nastal odliv, to teprve uvidíme.

Jak byste popsal váš klub? Vidíte ho jako tradiční klub, který má svá stálá pravidla, tvrdý jádro, kolem kterého je dobrá parta, nebo se to pořád mění a hledá se správná tvář?
Náš klub má tradici. V Kostomlatech byla vždy dobrá parta, tak je to i nyní. Nově příchozí vždy brzy zapadnou.

Zabrušany trénují František Hána (na snímku bez dresu) a Patrik Rejfek
Zabrušany prochází omlazovací kúrou. Posílily se o odpadlíky z Lahoště

Jak máte kádr, respektive kabinu poskládanou? Jsou tam spíš dělníci, inženýři, nebo vysokoškoláci či naopak veteráni?
Viděl bych to spíš na dělníky a lehkou inteligenci, hrajících veteránů moc nemáme. Věkový průměr tak 25 let.

Máte lídra kabiny, který zařve, když se nedaří, rozkope koš, prokopne dveře, ale pak se vyhrává?
Takového právě nemáme a je pravda, že by se někde hodil. Zvýšit hlas by někdy nezaškodil.

A kdo je pro Kostomlaty oporou?
Zmíním hlavní osu týmu od brankáře na hrot: Martin Veleba, Rostislav Řeřicha, Miroslav Horák, Aleš Hänel a Václav Kinzl

Zažil jste ve vašem klubu nějakou kuriózní příhodu?
Takových příhod je bezpočet. Rychle mě ale napadá nepříjemnost, když v rozjeté sezóně hřiště navštívili divočáci a podali si jedno velké vápno.

V jakém stavu je zázemí klubu?
Současné zázemí je v budově staré Sokolovny. Je funkční, ale již nevyhovující. Ale blýská se na lepší časy – společně s Obcí Kostomlaty připravujeme projekt kompletně nového zázemí s klubovnou a gastrozónou. Takže brzy v novém.

Krupka - Oldřichov (v modrém) 1:0
Nepanikařili jsme, teď se nám to vyplácí, říká šéf FK Krupka Karel Rouček

A jak to máte s penězi? Je těžké hledat sponzory?
Stejně jak jsme daleko pro hráče a trenéry, tak jsme daleko i pro sponzory. Hlavního sponzora nemáme, žijeme ze standardní podpory obce a příspěvků členů. Každý rok žádáme o dotace na mládež od zastřešující sportovní republikové instituce. Letos bychom pomocí ní chtěli zaplatit starším žákům a dorostu soustředění. Neodpustím si výtku na složitost žádostí a vyúčtování, větší kluby mají na přípravu dotace lidi, my vše ale děláme na koleni a někdy si připadáme jak žadonící chudí příbuzní. Dokládat bezdlužnosti u snad všech státních institucí v době IS systémů je až absurdní.

Jak vám funguje mládež?
Máme děti ve starší i mladší přípravce tuto sezónu sdružené s Baníkem Ohníč. Starší žáci, kterých chodí letos 21 (!), jsou zase v Kostomlatech a také sdružené s Ohníčem. Naši dorostenci zase hrají krajskou soutěž pod hlavičkou Rtyně/Kostomlaty. Mládež vždy byla v Kostomlatech prioritou, chceme to tak zachovat. Ale není to jednoduché. Nejlepší hráče nám stahují kluby blíže okresnímu městu. V Kostomlatech také už není tak velká základna, což je asi celospolečenský problém, a tak děti třeba v žácích dojíždějí i ze Světce, Štrbic, Lhenic, Mošnova, Bžan a tak dále.

Co říci na závěr? Radostí je víc než starostí?
Řekl bych, že starosti převažují nad radostí. Proto jsme za každou radost rádi. Také jsme rádi, když mají hráči radost z fotbalu, když od nich máme zpětnou reakci. Podotýkám, že u nás nikoho z hráčů neplatíme. Neplatíme ani trenéry, lákáme všechny jenom na radost ze hry, na práci s mládeží, trpělivost. Na to se dnes bohužel neslyší. Chybí lidi do vedení týmů, trenéři. Kdo chce pomáhat, musí na sto procent, a to dnes nikdo jen tak nejde. Nebýt nezištných nadšenců, vesnický fotbal by zanikl.