V obsáhlém rozhovoru se muž, jenž je zároveň místopředsedou a sekretářem OFS Teplice, rozpovídal nejen o problémech arbitrů s píšťalkou, ale i o zvýšené agresivitě hráčů a fanoušků nebo o strastech vesnické kopané. „Já obdivuji všechny funkcionáře menších oddílů, kteří se o fotbal starají. Držím jim palce. Věřím, že i ve fotbale zažijeme lepší časy."

Jaký byl podzim z pohledu rozhodčího?
Podzim byl, co se chování týče, dosud nejhorší a nejagresivnější v mé kariéře. O tom svědčí i počet vyloučených a udělených pokut. V současné době postrádám jakoukoliv úctu k autoritám.

Známého hokejového komentátora určitě není potřeba představovat...
KVÍZ: Záruba, Polák, Bosák a další. Poznáte legendární televizní sporťáky?

Proč se situace tak zhoršila?
Bohužel je to asi dáno celkově špatnou náladou v celé společnosti. Absolutně nechápu, proč se lidé chodí vybouřit na fotbalová utkání. Znám několik pánů, kteří musí doma poslouchat manželku, tak si to chodí kompenzovat na fotbal. Tam 90 minut uráží všechny aktéry a pak jdou zase domu poslouchat. Takových lidí je mi svým způsobem líto.

Hovoří se o tom, že kvalita sudích šla dolů. Co si o tom myslíte?
Myslím si, že kvalita sudích je přímo úměrná kvalitě hráčů. Jde dolů úroveň celého fotbalu, hráči i rozhodčí jsou toho součástí.

Co by prospělo ke zlepšení stavu rozhodčích? Vyšší odměny pro sudí? Nebo kdyby i na okresech bylo povinné video, aby jím byly zápasy monitorovány?
Odměna pro rozhodčí by měla být určitě vyšší, ale nemyslím si, že se tím sníží jejich chybovost. Chybují rozhodčí i v lize či na mezinárodní scéně. Pokud chceme k pískání dostat více mladých, musí být pro ně mimo jiné i finanční motivace. Tak například asistent na utkání 3. třídy má odměnu 355 korun. Z cestou tam a zpět je mimo domov čtyři hodiny - odměna necelých 89 korun na hodinu. Pokud jde na brigádu například do Mekáče, vydělá si mnohem víc a nikdo mu nenadává a neuráží ho. Za poslední roky se všechno několikrát zdražilo, jen odměny pro rozhodčí zůstaly stejné a cestovné též. Bohužel pokud si toto na FAČR toto neuvědomí, tak můžou dělat náborové kampaně jaké chtějí, ale výsledek bude pořád stejný.

Kniha o Přemyslu Bičovském
Neznámé fotky, ale málo drbů. Knihu o legendě Teplic napsal fanoušek Bohemky

A co to monitorování zápasů?
Jsem jasně pro monitorování okresních utkání, myslím že to zlepší chování všech aktérů utkání.

Který tým na okrese se vám píská dobře a který naopak ne?
Dobře se mi pískají disciplinované mančafty. Jmenovat je nebudu, abych náhodou na někoho nezapomněl. Každý z nás jezdí někam raději a někam třeba nerad, ale to je asi u každého rozhodčího jiné.

Vy už jste sudím dlouho. Ale před tím jste sám fotbal hrál. Jakou jste měl kariéru?
Má hráčská kariéra nebyla dlouhá. Váže se pouze na jeden klub, kterým je TJ Sokol Srbice; fotbal jsem tam začal hrát až v dospělosti. Společně s několika kamarády jsme pak založili v Srbicích i béčko, které dobře fungovalo spoustu let. Myslím si, že zrušení béčka v Srbicích byla velká chyba. Nyní se prý mluví o opětovném založení. Náš tehdejší největší úspěch byl postup do 1.B třídy. Několikrát jsme okresní přebor vyhráli, ale na nejnižší krajskou peníze nebyly tenkrát finance ani podmínky.

V Srbicích jste i dělal funkcionáře…
Ano, šéfoval jsem celé mládeži. Podařilo se nám se skvělým týmem lidí založit všechny mládežnické kategorie. V roce 2011 jsme založili tým mladší přípravky, ve kterém bylo sedm dětí. Měli jsme tehdy obavy, aby se ročník vůbec dohrál. O několik let později byl problém opačný - bylo tolik dětí, že nebylo vůbec jednoduché sehnat tolik trenérů, ale i to se podařilo. Vedení mládeže po mně v roce 2020 převzal Honza Smrž, díky kterému je v Srbicích mládež dodnes. Můj syn zanedlouho po mém konci v Srbicích přestoupil do sousedních Modlan. Domnívám se, že v Baníku je lepší návaznost mezi dorostem a týmem dospělých. Jinými slovy v Modlanech dostávají dorostenci v týmech dospělých mnohem větší prostor.

Fanoušci Teplic při utkání „sklářů" se Spartou v srpnu 2023
Fotbalový rok 2023 na Teplicku: Napadení sudího, téměř plná Stínadla i uplácení

Jak to máte v srdci nyní?
V letech 1992 - 2008 byla v Srbicích skvělá parta. Bylo tam hodně srdcařů, zažilo se tam na dnešní dobu mnoho nezapomenutelných zážitků a akcí. S dnešní dobou se to období vůbec nedá porovnat. V současné době je mi bližší modlanský Baník. Jednak proto, že tam hraje i trénuje můj syn, a dále také proto, že je mi způsob, jakým se tam fotbal dělá, mnohem bližší.

Proč jste vlastně fotbal přestal hrát? Zastavilo vás zranění?
Hrál jsem v obraně, měl jsem sice problémy s koleny, ale to nebyl ten hlavní důvod mého konce. Byl jsem i místopředsedou klubu. Tehdejší předseda klubu Karel Rosezin se chystal na svůj post rezignovat a já cítil, že klubu mám více dát jako funkcionář. Stal jsem se předsedou klubu. Snažím se dodnes dělat vše na plné pecky. Kdo v té době v Srbicích působil, tak ví, že mi práce s chodem klubu a s jeho posunutím dala dost práce. Samozřejmě jsem na to nebyl sám, byla tam fakt skvělá parta nejen hráčů, ale i funkcionářů. Rád bych zmínil velký kus práce tehdejšího sekretáře Martina Jelena, dále Milana Kolíčka, Rudy Polcara, Davida Nejedlého, Honzy Kocánka a mnohých dalších.

Jaký jste měl jako hráč vztah s rozhodčími?
Tenkrát jsme se k rozhodčím chovali, myslím, mnohem lépe. Dovolím si říct, že tenkrát do Srbic jezdili sudí raději než dnes. Na Srbice se chodím občas dívat, lavička se k nim nechová dobře.

Kabiny ve Velkém Chvojně mizí
Jeřáb na hřišti. Kvůli novým kabinám se do práce pustili i fotbalisté

Kdy jste začal s kariérou rozhodčího? Měl jste k pískání předpoklady už jako hráč?
Rozhodčího dělám s jednou malou přestávkou již neuvěřitelných 27 let. Jestli jsem měl předpoklady, to musí posoudit jiní. Jednou jsem v Srbicích odpískal přátelák, měl jsem z toho docela dobrý pocit a stále více jsem měl chuť to s píšťalkou zkusit. Začal jsem pískat v okrese Ústí nad Labem, protože se mi nezdálo vhodné pískat stejnou soutěž, ve které Srbice hrály o postup.

Na jaké nejvyšší úrovni jste rozhodoval?
Po několika letech jsem postoupil do kraje, zkusil jsem si tam dvě sezony, takže nejvyšší soutěž mužů byla I. A třída. Pískání v kraji byla skvělá zkušenost, ale časově se to nedalo skloubit s funkcionařením v Srbicích. Proto jsem zase po dvou letech skončil zpět v okrese. To už Srbice hrály I. B třídu, tak jsem šel pískat náš okres.

Jste ve své kůži víc, když jste hlavní sudí, nebo když jste na čáře jako asistent?
Raději řídím utkání jako hlavní, ale nemám vůbec problém jít v případě potřeby na lajnu. Rád chodím na lajnu začínajícím mladým kolegům, kterým se snažím předávat nějaké ty letité zkušenosti.

Ondřej Kričfaluši
Další hráč Slavie do Teplic? Vysoký stoper z Edenu už se „skláři" trénuje

Máte nějaký svůj vzor mezi rozhodčími?
Na mezinárodní úrovni to byl Švéd Anders Frisk, v naší lize to byl Lubomír Puček a v té naší „pralesní lize" to byl Zdeněk Plotz. Na krajské úrovni nejvíce obdivuji Pepu Topinku, který ve svých skoro 81 letech stále řídí. Řídí krajské soutěže a nutno dodat, že velice dobře. Před Pepou smekám klobouček. V současné době fandím Karlu Roučkovi, který se nedávnou svou poctivou prací dostal až do 1. ligy a vede si velmi dobře. Věřím, že se dostane i na mezinárodní scénu. Karel a jeho příběh je motivací pro mladé začínající rozhodčí.

Kdybyste měl sám sebe jako rozhodčího popsat, co byste vypíchl jako svoje přednosti? A co je naopak vašim nedostatkem?
Těžko hodnotit sám sebe, ale snažím se být přísný a během zápasu si nikoho z hráčů takzvaně nepřipouštět k tělu. A mezi nedostatky určitě patří administrativa spojená se zápisem o utkání, proto mám rád na lajně mladší kolegy, kteří jsou v té administrativně důslednější.

Kterého ze svých kolegů z okresu a kraje obdivujete? Co byste si od něj chtěl vzít?
Tak částečně jsem již odpověděl. Z těch současných okresních obdivuji nejvíce Honzu Zubra, jsou na něm vidět zkušenosti z vyšších soutěží a má přirozený respekt. Vzít bych si od něj nechtěl nic, každý jsme jiný. Honza uvažuje o ukončení kariéry a já bych ho chtěl tímto požádat, ať to ještě zváží. Myslím, že by to byla velká škoda, vznikne po něm „díra", kterou hned tak nezaplníme. Ale všichni kolegové mají můj obrovský respekt, že to vůbec v dnešní době dělají.

Policisté Miroslav Říha a Pavla Volková
Policista zachránil život holčičce. Parťáci z fotbalu tleskali i jeho kolegyni

Jaký nejrušnější zápas jste za svou rozhodcovskou kariéru zažil?
Už jsem odřídil stovky zápasů, ale nejhektičtější derby jsem před x lety pískal Novosedlice - SK Dubí. V zápase jsem udělil asi 14 žlutých karet, ale těžší bylo zvládnout oba tábory diváků než hráče na hřišti.

Určitě jste se setkal s různými kuriozitami. Vzpomenete si na nějakou úsměvnou?
Jednou jsem pískal v Hrobu a asi po dvaceti minutách mě kapitán hostů upozornil, že laik na lajně je značně pod vlivem alkoholu, tak jsem ho vyměnil za jiného z domácího tábora. Po několika minutách jsem zjistil, že náhradní rozhodčí je ještě více pod vlivem než ten předchozí, takže jsem měl ve třicáté minutě na lajně v pořadí již třetího asistenta.

Zmínil jste derby Novosedlice - SK Dubí. Je na okrese v současné době větší rivalita, než byla v minulosti?
Rivalita byla dříve mnohem větší. Nyní je nějaká rivalita například při dubském derby nebo v utkání Soběchleb proti Unčínu, ale s rivalitou z doby před dvaceti lety se to nedá srovnat. Tenkrát se o postup bojovalo, dneska všichni hrají doslova jak o život, ale pak nikdo nechce postoupit. Tak proč tolik násilí a agresivity?

Vladimír Růžička
Růžička v politice? Spojil se s dezinformátorem Rajchlem, zapálené auto nevadí

Vy jste zároveň místopředseda a sekretář OFS Teplice… Jak náročné je vykonávat tyto funkce? 
Funkce místopředsedy je vlastně pouze o tom, že v případě nepřítomnosti předsedy jej zastupuji. Mnohem důležitější funkce v OFS je ta sekretářská. Sekretář se prakticky stará o celý bezproblémový chod svazu jako takového. Jeho úkoly jsou různorodé a je jich spousta. Ale dělám to rád, i když to zabere spoustu času. Musím poděkovat rodině, že mi toto umožňuje.

Pomáhá okresním soutěžím spojení s mosteckým okresem?
Tak před pár lety to spojení rozhodně pomohlo. V současné době máme v okresním přeboru 16 týmů a ve III. třídě 15. Mluví se o tom, že od příští sezony vznikne nový klub v Lahošti (s tím původním nebude mít nic společného) a že klub SK FS Junior Teplice založí tým dospělých. I pokud by konečně někdo do I. B třídy postoupil, tak někdo může sestoupit. To by těch klubů bylo až moc. I kvůli tomu, aby se nedohrávalo na konci podzimu, kdy je špatné počasí, by bylo v okresním přeboru ideálem 14 týmů. Uvidíme, jak to bude. Vím, že kluby počítají každou korunu a nedokáži říct, na kolik je to problém cestovat do sousedního okresu. Celkově si myslím, že to spojení bylo ku prospěchu.

Co podle vás tradiční fotbalový okres, jakým jsou Teplice, momentálně nejvíce pálí? Jsou to právě rozhodčí, jejich stav, nebo zmíníte menší počet hráčů a tím pádem i úmrtnost klubů?
Nedostatek rozhodčích je jedním z hlavních problémů. Zápasů je hodně a všichni chtějí mít na utkání nejlépe tři rozhodčí. Některé svazy řeší problém nedostatku rozhodčích tím, že klubům nařizují termíny utkání, hlavně časy výkopů, ve kterých musí hrát. Stále si ještě myslím, že kluby mají právo hrát svá domácí utkání v časech, které jim vyhovují. Jde i o diváky. Svaz je servisní organizace a měl by dělat všechno proto, aby jim mohl vyhovět. Ovšem na druhou stranu nevím, jak dlouho to ještě bude udržitelné. Například se snažím klubům neustále dokola vysvětlovat, že pokud je výkop třeba v 17 hodin a ony chtějí hrát dříve, tak ať hrají od 14.30 hodin, protože trojice sudích stihne jak zápas ve 14.30, tak i ten v 17. Kluby to ale často neakceptují a pak se diví, že přijede pouze jeden nebo dva rozhodčí.

Fotbalová fanynka
Nejhezčí fotbalové fanynky jsou v Ústeckém kraji! Na podzim se bylo na co dívat

Jaké máte sportovní i mimosportovní přání do roku 2024?
Přání mám mém věku je jen jedno - být zdráv. Již delší dobu laboruji se zraněním achilovek a obávám se, že bude nevyhnutelný operativní zákrok. Přál bych si, aby se zlepšilo chování všech aktérů při fotbalových utkáních a do sportu i do celé společnosti se vrátila zase slušnost a respekt. Co se mimosportovního přání týče, je pro mě důležité mít zázemí v rodině i v zaměstnání. To vše díky bohu zatím mám.

Co vás kromě fotbalu baví? Zkuste se trošku představit těm, kteří vás neznají.
Kromě fotbalu, který mi zabere spoustu času, mám rád turistiku, cyklistiku, práci na zahrádce o okolo domečku. Pracuji jako referent u Zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje. S přítelkyní Štěpánkou máme dvě děti. 17letý syn studuje gymnázium v Bohosudově; hraje fotbal za dorost Baníku Modlany, kde též trénuje nejmladší fotbalový potěr a zároveň rozhodčího. 14letá dcera chodí do 9. třídy ZŠ a věnuje se také sportu, konkrétně atletice v AK Duchcov. Obě děti nám dělají radost. Sportují, tak nemají čas na lumpárny. Dále máme v Srbicích skvělou partu čtyř rodin, se kterou trávíme také spoustu času. Tímto je zdravím!